(pokračuje Němcová)
Zahajuji hlasování pořadové číslo 174 a táži se, kdo je pro tento návrh na přikázání. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 174. Přítomno 131, pro 119, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.
Konstatuji tedy, že návrh zákona jsme přikázali k projednání zemědělskému výboru a tím jsme dokončili projednávání bodu číslo 42, sněmovního tisku 761 v prvém čtení. Děkuji opět panu ministrovi, děkuji též panu zpravodaji.
Dalším bodem je bod číslo
59.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb.,
o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 662/ - prvé čtení
A do třetice požádám pana ministra Petra Gandaloviče, aby z pověření vlády tento návrh uvedl.
Ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič Tak ještě jednou. Vážená paní předsedající, vážená Sněmovno, když jsem se před více než dvěma lety ujal nejenom úřadu ministra zemědělství, ale i z titulu této funkce předsedy Prezidia Pozemkového fondu, s hrůzou jsem zjistil, že minulé vlády - a já teď přesně neřeknu, která z těch minulých vlád to byla - si svým vlastním usnesením daly úkol zrušit Pozemkový fond k roku 2009. Znovu opakuji - k roku 2009.
Možná jste zde už slyšeli ve vystoupení pana poslance Grünera, že v Pozemkovém fondu je zhruba 150 000 hektarů státní půdy. V řadě případů to je půda, která je zatížena někde samozřejmě církevními restitucemi, ale to je kapitola sama pro sebe, ale v řadě případů tzv. nedokončeným přídělovým a scelovacím řízením. To znamená půda, která vyžaduje velmi podrobnou přípravu předtím, než je možné ji dát do nabídky prodeje.
Proč to říkám? Jestliže v roce 2007, kdy té neprodané státní půdy bylo ještě zhruba o 100 tisíc hektarů více, jsme měli před sebou Damoklův meč v usnesení vlády, které zavazovalo i samozřejmě následující vládu k ukončení práce Pozemkového fondu do roku 2009, tak jsme museli zahájit velmi zásadní diskusi o tom, jakým způsobem chceme transformovat Pozemkový fond v budoucnosti, respektive jakým způsobem jej chceme připravit na ukončení jeho činnosti. Bylo zcela zřejmé, že do roku 2009 to není možné, a to nakonec dnes je už nad slunce jasné i z hlediska těch 150 tisíc hektarů. Na druhé straně nám bylo jasné, že pouhé posunutí toho data z roku 2009 na nějaké datum 2011, 2012 tu situaci neřeší, protože samozřejmě by zachovávalo tuto organizaci v její stávající struktuře, která je v podstatě obrazem diskusí začátku devadesátých let, kdy se volila spíše veřejnoprávní forma pro správu státního majetku než forma čistě exekutivní. Tudíž dnes je naprosto legitimní diskuse, jestli v rámci transformace Pozemkového fondu a přípravy na ukončení jeho činnosti není správné jej transformovat do podoby organizace, která už nemá ten veřejnoprávní kolektivní charakter, ale která má charakter standardní státní organizace.
Vy všichni víte, že Pozemkový fond je řízen v podstatě třemi kolektivními orgány. Jednak je to ten exekutivní, což je výkonný výbor, na druhé straně je to prezidium, které má zásadní koncepční rozhodovací pravomoci, a potom je to samozřejmě dozorčí rada. Zákon, který vám teď předkládám, je návrh, který má po tuto přechodnou dobu zajistit daleko efektivnější fungování Pozemkového fondu a připravit jej na ukončení jeho činnosti a na jeho postupnou integraci do ministerstva jako takového. To znamená proces, který je trošku podobný zániku Fondu národního majetku, anebo také proces, který uvede Pozemkový fond do typu organizace zčásti podobné Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tím nechci tady otvírat diskusi o tom, co si myslíme o případné budoucnosti tohoto úřadu. Když se ale vrátím k návrhu jako takovému, vláda Poslanecké sněmovně tedy navrhuje, aby Pozemkový fond byl transformován do podoby státního úřadu, který bude řízen nikoli kolektivním způsobem rozhodování, ale řízen ředitelem s jasně stanovenými pravomocemi. V rámci této transformace, a to už je zase trošku nad rámec toho zákona, samozřejmě předpokládáme, že tak jak klesá objem státní půdy ve vlastnictví Pozemkového fondu, budeme postupně snižovat počet územních pracovišť Pozemkového fondu a jejich těžiště převádět do míst krajských měst. To znamená fakticky budeme pracovat na krajském uspořádání Pozemkového fondu,
Takže to je ta institucionální stránka věci. Já vím, že ta s sebou nese celou řadu diskusí, že ministerstvo si chce Pozemkový fond vzít zcela pro sebe a podobně. Já si myslím, že to není správné vysvětlení, protože i zde v tomto návrhu je zachována silná úloha dozorčí rady, která bude jmenována Poslaneckou sněmovnou. A myslím si, že tam, když se podíváte potom do těch paragrafů, pravomoc dozorčí rady je navržena ještě vyšší, než v současné době stávající dozorčí rada má.
Druhou velmi zásadní otázkou, kterou taky řešíme v tomto návrhu zákona, je ponechání rezervy státní půdy pro účely veřejných staveb, pro účely liniových staveb, pro účely ochrany přírody a podobně. V současné době totiž řešíme v řadě případů problém, že Pozemkový fond vlastně není ze zákona oprávněn nedávat pozemky do nabídek a v podstatě, tak jak je ten zákon nastaven, kdybychom neudělali nic, tak Pozemkový fond bude postupně neustále, možná pomaleji než teď, prodávat státní půdu. Může se tedy stát, že pozemek, který je určen pro nějaké veřejné využití, ať už jsou to liniové stavby, ať už jsou to stavby protipovodňových opatření, je jednoho dne prodán a za nějakou dobu je od vlastníka za poměrně velkou cenu vykupován. Takže tady my samozřejmě vycházíme z toho, že je dobré, aby si stát ponechal určitou rezervu státní půdy pro zajištění těchto veřejných funkcí, a institut této rezervy je předmětem této novely. V současné době jednotlivá ministerstva už sepsala své požadavky na to, jak velkou rezervu státní půdy budou potřebovat. Mohu vás informovat, že to není zas tak velký objem. Jsou to řádově desítky tisíc hektarů.
Takže krátce formálně jenom řeknu, že návrh byl projednán na schůzi vlády 12. 11. 2008 a se souhlasným stanoviskem je předkládán Poslanecké sněmovně. Vnímám to, že i tento zákon bude předmětem celé řady politických diskusí, ale dovolím si vás požádat, vážená Sněmovno, abyste dali prostor k pokračování této diskuse v řádném legislativním procesu, tedy abyste propustili tento zákon do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi za toto úvodní slovo. Prosím o zprávu k tomuto návrhu zákona též zpravodaje, kterým je pro prvé čtení určen pan kolega Jiří Papež.
Poslanec Jiří Papež: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, pan ministr mi usnadnil roli tím, že poměrně podrobně popsal obsah předkládané novely zákona o Pozemkovém fondu. Já si dovolím pouze tedy stručně zrekapitulovat ty základní věci, které jsou v návrhu obsaženy.
Za prvé je to změna řízení fondu z kolektivního na individuální, což znamená, že to kolektivní rozhodování, které pan ministr popsal, které probíhá v současné době v několika orgánech, bude nahrazeno principem individuálním. Zároveň dochází k rozšíření kompetencí dozorčí rady se zachováním kontrolní funkce Poslanecké sněmovny. Dozorčí rada bude nadále volena Poslaneckou sněmovnou.
Za druhé. Dalším úkolem novely je přizpůsobení vnitřní organizační struktury Pozemkového fondu a změna počtu jeho zaměstnanců, která bude odpovídat objemu spravovaného majetku.
***