(pokračuje Papež)
Další významnou věcí, a tu považuji opravdu za velmi důležitou, je vymezení rozsahu nezbytné rezervy státní půdy pro realizaci rozvojových záměrů státu. Na základě návrhu novely zákona je vymezen rozsah nezbytné půdy například pro Ministerstvo dopravy na dopravní stavby a pro Ministerstvo průmyslu a obchodu na průmyslové zóny. Tím se předejde do budoucna možným problémům způsobeným následným vyvlastňováním těchto pozemků, které by při nevymezení nezbytné rezervy státní půdy mohly být rozprodány, nebo byly by rozprodány.
Také mi dovolte, abych připomněl, že již předchozí vlády rozhodly o postupném ukončení činnosti Pozemkového fondu. V současné době platné rozhodnutí říká, že by Pozemkový fond měl skončit svoji činnost ve stávající formě v roce 2012.
Já si myslím, že návrh zákona dává i částečnou odpověď na otázky, které legitimně položil v předchozím projednávaném bodě pan poslanec Grüner, tedy odpovědi na otázky, kdo bude spravovat zbývající státní půdu, kdo bude vybírat částky za jednotlivé splátky, kdo bude případně rozhodovat o dalším prodeji.
Tolik ode mě několik poznámek v relativně stručné zpravodajské zprávě. Dovolte mi na závěr mého vystoupení, kolegyně a kolegové, abych vás požádal o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení a jeho přikázání zemědělskému výboru. Děkuji vám za podporu a za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní dvě písemné přihlášky. První bude hovořit pan poslanec Josef Šenfeld, po něm je přihlášen pan kolega Jiří Hanuš. Prosím tedy nejprve pana poslance Šenfelda.
Poslanec Josef Šenfeld: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové, Pozemkový fond byl zřízen zákonem za účelem odstátnění zemědělského majetku, který je v miliardách korun. Vláda svým usnesením číslo 257 ze dne 17. března 2008 rozhodla o transformaci Pozemkového fondu České republiky na organizační složku státu v působnosti Ministerstva zemědělství ke dni 31. 12. 2012. Účinnost tohoto zákona, který projednáváme, je navrhována k 1. 9. 2009, přechod Pozemkového fondu na organizační složku státu musí být proveden změnou devíti zákonů, a to i zrušením tohoto zákona, § 16. V případě přijetí této novely bude tedy platit pouhé tři roky.
Hlavním důvodem návrhu zákona má být urychlení procesu odstátňování zemědělského majetku tak, aby v době jeho zrušení byl co nejmenší. Samotný předkladatel upozorňuje na riziko, které nastane při transformaci Pozemkového fondu, to je snížení efektivity a kvality výkonu činností přechodového stavu. Nabízí se otázka, jak dlouhý bude tento přechodový stav - půl roku, rok, nebo tři roky? Ředitel bude jediný, kdo bude rozhodovat o odstátnění majetku v hodnotě miliard korun, a to navíc pod časovým tlakem. Na chyby, ať úmyslné, či neúmyslné, se přijde až následně. V návrhu je sice v § 2 odst. 3 uvedeno, že ředitel bez zbytečného odkladu písemně informuje dozorčí radu Pozemkového fondu o zamýšlených převodech nemovitostí, ale dozorčí rada nemá pravomoc převodům zabránit. Odkazuji na § 9. Dozorčí rada dohlíží, vyjadřuje se, kontroluje a upozorňuje příslušné orgány, vše tedy až následně. Vzniká zde časová prodleva a přitom proces převodu pokračuje.
Další mé připomínky směřují k důvodové zprávě. Důvodová zpráva říká, že navrhovaná úprava přispěje k vnitřní organizační struktuře Pozemkového fondu a počtu jeho zaměstnanců k objemu spravovaného majetku (?), ale v současné době nic nebrání tomu, aby tomu tak bylo i nyní. Není-li tomu tak, pak to svědčí o nepříliš dobré práci předsedy výkonného výboru, ale i samotného pana ministra jako předsedy prezidia. Postupně i nyní dochází k rušení územních pracovišť a snižování počtu pracovníků. Tento argument je podle mne naprosto lichý.
Dalším důvodem - má dojít k úsporám finančních prostředků na cestovních náhradách představitelů výkonného výboru na základě zrušení prezidia, jak je deklarováno na straně 8. Po zrušení výkonného výboru nedojde k žádným úsporám, protože to jsou zaměstnanci Pozemkového fondu ve funkci vedoucích jednotlivých sekcí a odborů a tyto funkce nebo jejich obdoba zůstanou.
Další připomínky. Nový, efektivní způsob řízení Pozemkového fondu přinese větší finanční přínos, který lze řádově odhadnout na desítky milionů korun. Ve zprávě není specifikováno, v čem spočívá tento přínos. Mimo úspory na činnost prezidia žádné úspory nepřinese.
Dále - rozšíří se kompetence dozorčí rady Pozemkového fondu se zachováním kontrolní funkce Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ve skutečnosti nedojde k žádnému podstatnému rozšíření kompetencí dozorčí rady. Paragraf 9 odst. 1 je v podstatě stávající stav. Odstavec 2 písm. a) až d) je specifikací odstavce 1.
Další důvod. Dozorčí rada schvaluje koncepční materiály a metodické pokyny Pozemkového fondu. Jaké koncepční materiály se budou tvořit na tři nebo čtyři roky činnosti? Metodické pokyny jsou v platnosti, jsou to vlastně prováděcí vnitřní předpisy zákonných norem týkajících se Pozemkového fondu. Připadají v úvahu jen dílčí novely metodických pokynů.
Další důvod. Kontroluje nakládání s nemovitostmi, které má Pozemkový fond ve správě. Je to zase jen jiná formulace odstavce 1. Navíc tato formulace je zavádějící v tom smyslu, že supluje odbor kontroly Pozemkového fondu. Podle mého názoru dojde k oslabení kontrolní činnosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a to v oblasti volby svých zástupců v dozorčí radě, § 10. V současnosti je dozorčí rada volena Poslaneckou sněmovnou na návrh jednotlivých poslaneckých klubů v Poslanecké sněmovně. Dojde-li ke změně, že Poslanecká sněmovna volí dozorčí radu na návrh vlády, která současně jmenuje ředitele, dojde k oslabení kontrolní činnosti Poslanecké sněmovny.
Vzhledem k tomu, co jsem uvedl, navrhuji zamítnutí projednávaného návrhu zákona již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Šenfeldovi. Prosím nyní o slovo pana kolegu Jiřího Hanuše.
Poslanec Jiří Hanuš: Děkuji za udělené slovo. Musím také vyjádřit nespokojenost s tímto návrhem. Problémem je to, že takovou radikální změnu v řízení Pozemkového fondu České republiky předkládá vláda nebo její ministr, který je v současné době v demisi. On za to nemůže, to naprosto chápu, ale dochází tady k poměrně zásadní změně v řízení, ve způsobu kontroly. Myslím si, že nedávná historie Pozemkového fondu ukazuje, co se může stát, když je nějakým způsobem oslabena kontrolní činnost nebo něco takového. To jsou věci, které se dodnes řeší soudními spory na neplatnost smluv atd. Myslím si, že asi víme, o čem mluvím.
Pokud se týká toho, že se přejde na manažerské řízení v této chvíli, kdy bude končit Pozemkový fond, je pro mne trošku záhadou, pokud se mám vyjádřit k radě a jejím kompetencím, myslím si, že se dostáváme do toho, že to je víceméně orgán, který může jenom radit, doporučovat, ale tím to asi skončilo. Říkám - mám s tím problém. Myslím si, že je potřebná nějaká změna, že v této chvíli není až tak zrovna dobré měnit celé řízení Pozemkového fondu, že se skutečně jedná o poměrně velký majetek, který ještě máme nějakým způsobem prodat.
Možná pokud neprojde návrh na zamítnutí, já ho nijak podporovat nebudu, ale myslím si, že pak je tedy možná dobré, kdyby se prodloužila lhůta k projednávání v zemědělském výboru o 20 dní. Děkuji.
***