(pokračuje Talmanová)
Pokusím se avizovat před hlasováním všem těm, kteří si přejí tohoto hlasování zúčastnit, a dát jim krátký prostor k tomu, aby se dostavili do jednacího sálu.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 185 a táži se vás, kdo souhlasí s takto navrženým usnesením. Kdo je proti? Děkuji vám.
Z přítomných 163 poslankyň a poslanců pro návrh 134, proti 1. Návrh usnesení byl schválen.
Přistoupíme k projednávání bodu
115.
Zpráva České národní banky o inflaci - červenec 2008 (Zpráva o měnovém vývoji za 1. pololetí 2008)
/sněmovní tisk 576/
Podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, je Česká národní banka povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Prosím tedy guvernéra České národní banky pana Zdeňka Tůmu, aby tuto zprávu uvedl. Vážený pane guvernére, máte slovo.
Guvernér ČNB Zdeněk Tůma Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vzhledem k tomu, že se jedná o obdobný materiál jako ten předchozí, tak já využiji, abych reagoval na dotaz pana poslance Urbana.
Co se týká vývoje na peněžním trhu, situace se přece jen za poslední rok určitým způsobem změnila. Jak víte, tak loni na podzim během září, října se přelila nervozita z vyspělých finančních trhů i k nám, což ovlivňuje fungování peněžního trhu. Je pravda, že peněžní trh v té době zůstal do jisté míry zablokován a ta transmise, o které hovořil pan kolega Urban, byla velmi omezená, jinými slovy v okamžiku, kdy my jsme rozhodli o sazbách, tak ty se nepromítaly tak jako v minulosti bezprostředně do klientských sazeb a do sazeb peněžního trhu. My jsme udělali několik řešení, několik kroků. Vycházeli jsme z toho, že likvidity na českém bankovním trhu je dost, což naštěstí se do značné míry v tomto lišíme od řady vyspělých zemí. Řada centrálních bank musí poskytovat výrazné množství likvidity, aby udržela peněžní trh v chodu. V našem případě, jak říkám, likvidity je poměrně dost. My jsme udělali to, že jsme nabídli možnost vypůjčit si od nás proti kolaterálu, vládním dluhopisům, nicméně tato možnost nebyla zase tak moc využívána, spíše sloužila jako ujištění toho, že v případě strukturálních problémů s likviditou je možné si vypůjčit u centrální banky. To situaci částečně řešilo, nicméně pořád ta nedůvěra na finančních trzích přetrvávala. Přesto se domnívám, že v tomto roce, počátkem letošního roku, dochází k určitému zlepšení. Rozdíly mezi naší sazbou a sazbami na peněžním trhu se přece jen trochu zúžily a troufám si tvrdit, že i přenos do klientských sazeb už začíná trochu fungovat.
Podíváme-li se tedy na sazby z nových úvěrů v poslední době, tak podle dat, která máme k dispozici, klesají - za prvé. Liší se to samozřejmě podle typů úvěrů. Jinak se pohybují u spotřebitelských úvěrů, kde sazby mírně stoupají, ale na příklad směrem k firmám, korporátní půjčky, tak tam sazby klesají.
Druhá věc je objem úvěrů. Tam samozřejmě docházelo k výrazné restrukturalizaci také během podzimu. Bylo to právě proto, že banky potřebovaly zajistit, aby měly dostatek likvidních prostředků s ohledem na to, že nefungoval peněžní trh, a v té době také docházelo k tomu nárazu přehodnocování kontraktů se všemi klienty. Určitě se dá najít řada anekdotické evidence, kde bychom viděli, že ten přístup se lišil ve srovnání s minulostí, ale s ohledem na rostoucí nejistotu to bylo celkem logické. Koneckonců to, že vypukly problémy nebo že problémy se objevily ve Spojených státech, byl velmi dobrý signál i směrem sem, že je potřeba zpřísnit úvěrové standardy, abychom se nedostali do podobné situace jako ve Spojených státech a některých dalších zemích. Takže částečně to byl přirozený vývoj spojený se zpřísněním standardů, částečně to řešilo problémy s likviditou, částečně některé banky potřebovaly zvýšit své primární vklady, to znamená začaly víc soutěžit o vklady a vytlačovaly úrokové sazby nahoru.
Mám za to, že tenhle proces do značné míry skončil, takže nyní ne že by peněžní trh fungoval stejně hladce jako řekněme před rokem dvěma, ale určitě je situace daleko lepší než na podzim.
Co se týká úvěrové aktivity, tak úvěry v současné době stoupají, a to prakticky ve všech segmentech, takže mám za to, že ten první náraz byl do značné míry absorbován. Druhá věc, kterou je potřeba vzít v potaz, je, že pochopitelně úvěrová aktivita je nižší, ale to souvisí s tím, že ekonomika je na sestupné fázi a i na straně poptávky je daleko menší aktivita. Takže bych řekl, že se situace postupně konsoliduje a už je lepší než během té velké nervozity během října a listopadu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 576/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Michal Doktor. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Doktor: Vážené dámy, vážení kolegové, Zprávu České národní banky o inflaci za první pololetí roku 2008, označenou jako sněmovní tisk 576, projednal rozpočtový výbor na svém jednání 10. září 2008, tedy i v této věci je rozpočtový výbor hbitější nežli jednání Poslanecké sněmovny. Zpráva o inflaci za zmíněné období obsahuje všechny obvyklé pasáže. Česká národní banka ve své informaci v ohledu zásadních inflačních vlivů rozdělila tři samostatné pasáže, jako vlivy daňové, vlivy deregulační - vlivy deregulací cen a vlivy exogenních vlivů přicházejících skrze ceny a inflaci ze zahraničí. Samostatná tabulková část pak přináší i takové jemnosti, jako je vyhodnocení dopadu zrušení padesátihaléřových mincí.
Já z pohledu projednávání nemohu konstatovat nic jiného, než že projednávání bylo obvyklé, detailní. Ze strany České národní banky ji zastupoval pan Tomšík a po zprávě rozpočtový výbor doporučuje Sněmovně přijmout usnesení, ve kterém Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci za první pololetí roku 2008. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já děkuji. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Braný. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Braný: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, vládo, pane guvernére. Již kolega Urban mě předběhl z hlediska dotazu k té první zprávě, ale teď bych chtěl spíš to, co se vztahuje k materiálu předloženém v tisku číslo 576. Plně potvrzuji slova pana zpravodaje i souhlasím s navrženým usnesením rozpočtového výboru, ale přesto bych se trochu u toho zastavil. Je mi jasné, tady nebudu rozvádět současný stav, že po boji je každý generálem, přece jenom uběhl velký čas a teď to můžeme jakoby rozebírat, hodnotit už s tou znalostí, kterou máme. Ale já bych se přesto vrátil k tomu materiálu z té doby, některé věci jsou zajímavé i pro dnešek.
První, co bych chtěl uvést je, že ve své prognóze v té době z června OECD uvádí, že tempo hospodářského růstu České republiky - myšleno vloni - klesne na 4,5 % proti loňským 6,5 %. Hlavní příčinou, že je zvýšení inflace v důsledku především nedávných fiskálních reforem. Konec citace. K tomu dodávám pochopitelně, neboť inflace snižuje dynamiku spotřebitelské poptávky, a tedy i tempo celkového ekonomického rozvoje. K tomu ještě položím otázku. Zároveň i otázku, proč reagovala Česká národní banka počátkem loňského února na tento cenový vývoj dalším zvyšováním svých základních úrokových sazeb, když sama předpokládala v horizontu dvanácti měsíců návrat meziroční inflace zhruba na loňské nízké inflační hodnoty. Tento krok vedl ke zdražení hypoték a také k určitému podlomení stavebnictví. Byl po několika měsících vloni v srpnu vystřídán opětovným snížením na předchozí úroveň. Jakou to má logiku? Nebo mělo logiku?Vždyť takové časté změny jenom matou širokou veřejnost a mnohdy svádějí k myšlence, že se základními sazbami hýbá jenom proto, aby se ukázala nějaká činnost.
***