(16.40 hodin)
(pokračuje Hovorka)
Myslím, že nikdo nemá námitky ke zvýšení plateb za státní pojištěnce a lepší kontrole výběru pojistného, které jsou obsaženy v bodě 1. Bohužel však nelze souhlasit s tím, že do opatření dalších dvou bodů se dostávají již zmiňovaná problematická ustanovení původních reformních zákonů, která vedou k omezování nároků pacientů, a nelze souhlasit ani s tím, že dobrá i špatná navrhovaná opatření se mají projednat v jednom balíku a ve zrychleném procesu projednávání. Je to evidentní snaha protlačit špatné návrhy z původních zákonů za každou cenu.
V neposlední řadě je třeba se zmínit i o navrhovaném a zamýšleném slučování zdravotních pojišťoven. Ve vládě se projednával materiál o sloučení Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovny a také se zvažovalo slučování dalších zaměstnaneckých pojišťoven, a to bez jakýchkoliv reálných důvodů, navíc v době, kdy jsou udělovány licence novým zdravotním pojišťovnám. Neexistují totiž jasná pravidla pro slučování zdravotních pojišťoven ani striktní oddělení zakladatelů zdravotních pojišťoven a vlastníků zdravotnických zařízení. Evidentně by tak docházelo k porušování hospodářské soutěže jednak mezi zdravotními pojišťovnami a také mezi zdravotnickými zařízeními.
Proč se o těchto věcech tak široce zmiňuji? Vážený nepřítomný pane premiére, vy jste po minulém hlasování o nedůvěře vládě po krajských volbách prohlásil, že jste připraven vykonat hlubokou sebereflexi svou a celé vlády. Proto si vás dovoluji pouze požádat o sdělení, zda za tuto sebereflexi pokládáte pouhou výměnu ministra Julínka a ponechání celého realizačního týmu reformy, pokračování stále stejného systému prosazování jednoho špatného řešení pro občany, lékaře, i systém zdravotního pojištění, prosazování kritizovaných špatných řešení pod záminkou ekonomické krize v tzv. protikrizovém balíčku a nové pokusy o projednání zákona o zdravotních pojišťovnách a o veřejném zdravotním pojištění, jak jsme se dozvěděli z informací z projednání programu tripartity 16. dubna 2009. Jak se, pane premiére, hodláte postavit k návrhům na slučování zdravotních pojišťoven, pro něž nejsou reálné ekonomické důvody?
Opakuji, že jsem uvítal vaše prohlášení o úplném stažení zdravotnických zákonů ze Sněmovny. Očekávám řádné projednání připomínek odborné veřejnosti i koaličních zdravotnických komisí k těmto zákonům a předložení analýz a dopadů navrhovaných zákonných opatření.
Musím říci, že osmnáct měsíců se promarnilo despotickým prosazováním jedné špatné vize, aniž by se hledalo řešení, jak zajistit průhledné smluvní vztahy mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, jak efektivně zajistit ochranu hospodářské soutěže, jak průhledně řešit investice ve zdravotnictví a nákupy léků a zdravotnických prostředků, jak zlepšit systém stanovování cen léčiv a úhrad léčiv z veřejného zdravotního pojištění, tak aby to nepředstavovalo problém pro systém veřejného zdravotního pojištění a pro občany. Zbývající čas by se neměl promarnit tvrdohlavým prosazováním jednoznačně špatného, neprůchodného a většinou odborné veřejnosti odmítaného řešení. Jsem přesvědčen, že zákony by se měly projednávat znovu, od stadia věcných záměrů, a to způsobem, že by na nich měla být širší politická shoda než rozdíl jednoho hlasu, a zejména shoda odborné veřejnosti, bez níž žádná reforma zdravotnictví nemá smysl, pokud je jí vnucována.
Očekával jsem, vážený pane premiére, že budete brát připomínky koaličních partnerů vážně, ale pokud jste od začátku minulého roku až doposud nedokázal vyhovět našim připomínkám a požadavkům na stažení například pro nás eticky citlivého zákona o specifických zdravotních službách, který upravuje umělé ukončení těhotenství apod., pak se ptám, zda má vůbec taková koaliční spolupráce nějaký smysl.
Ještě jednou děkuji za stažení předložených návrhů zákonů a prosím také o zodpovězení těch otázek, které jsem tady ještě položil. Bude to důležité pro mé rozhodování při hlasování.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Ludvík Hovorka. Nyní prosím o slovo pana kolegu Václava Exnera. Oznamuji všem, že pak jsou zde ještě další dvě přihlášky, tedy s panem kolegou Exnerem jsou před námi zatím celkem tři vystupující. Prosím.
Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi shrnout deset důvodů, proč nedat důvěru naší současné vládě.
Za prvé, vystupování jejích členů je často arogantní, povýšené, neskromné a vychloubačné. Jde velmi často o pohrdání jak Sněmovnou, tak lidmi. Tady připomenu například celé jednání kolem americké radarové základny v České republice.
Pan předseda vlády se dnes zmínil o parlamentním divadle, ale co jiného říci o tom, jak například charakterizoval ve svém vystoupení politiku vlády při projednávání opatření proti dopadům krize na 48. schůzi Poslanecké sněmovny? Dovolte mi pro ilustraci několik citací. Pan předseda vlády řekl: "Sluší se možná učiniti do úvodu známé úsloví o perlách a sviních, ale to já neudělám" - ale už to udělal. Za druhé: "S klidným svědomím mohu prohlásit, že jsme v dané chvíli udělali maximum možného, a já jsem s výsledkem spokojen a hodnocení Evropské komise mě těší." Dále: "Protikrizový plán, který v mezinárodním srovnání patří k těm největším a dle mého soudu i nejužitečnějším protikrizovým opatřením." Dále: "Plán, který je vyvážený, není krátkozraký, je oproštěný od nákladného populismu, je promyšlený a doufejme účinný." Dále: "Plán není populistický." Dále: "Náš plán je sociálně citlivý. Ten plán je silný a zodpovědný. Plán pokládáme ješitně za chytrý a multiplikační. Plán je založen na svobodě. Plán je spravedlivý a průřezový a vyhýbá se parciálním zájmům. Chceme přiblížit práci lidem, nikoliv pracáky."
Tady přejdu ke druhému bodu mých připomínek, a to je otázka krize. Jak se asi na to, jak chce vláda přiblížit práci lidem, dívají ty desítky tisíc lidí, už jistě za poslední měsíce více než 150 tisíc, kteří právě museli v důsledku ztráty zaměstnání navštívit pracovní úřady? Krize byla charakterizována v dnešním vystoupení poklesem průmyslu o více než 20 % a poklesem zahraničního obchodu.
Myslím si, že charakteristický přístup k řešení této situace je na příkladu sklářů. Vláda České republiky nedokázala ochránit vlastnictví České republiky, které ať přímo, nebo nepřímo český stát měl, pokud jde o náš sklářský průmysl. Reagovala na propouštění tím způsobem, že sklářům poskytla nejdříve 4 a pak snad 50 milionů korun na zmenšení dopadů jejich nezaměstnanosti. Srovnejte si to, prosím, s poskytnutím - na návrh vlády - 200 mil. eur, a to na pokyn ze zahraničí, Lotyšské republice, a to zemi, která měla být pobaltským tygrem. V podobné situaci Lotyšsko nebylo jistě od druhé světové války do obnovení samostatnosti na začátku devadesátých let. Tedy na pomoc v krizi jiné zemi více než 2 miliardy korun, vlastním sklářům 4 a 50 milionů.
Podobně se mohou tvářit zemědělci. Po propadu trhu s vepřovým dochází nyní na tragickou situaci v oblasti výroby mléka. Zúčastnil jsem se pochodu zemědělců v nedávné době po Praze a mohu říci, že vláda si určitě za rámeček to, o čem tam mluvili a co měli na svých heslech, nedá, a pan ministr Gandalovič jim neuměl odpovědět rozumně. Naopak, vláda se brání jakékoliv obraně zemědělců i potravinářů před řetězci. Nevyvíjí žádnou snahu o nápravu likvidační diskriminace v rámci Evropské unie.
***