(pokračuje Sobotka)
Dvě třetiny plně ve státních rukou. Ta zbylá třetina má smíšené vlastnictví. Ano, je pravda, že vídeňské letiště stoprocentně nevlastní stát, ale vliv na něj uplatňuje město Vídeň. Je pravda, že berlínské letiště stoprocentně nevlastní Německá spolková republika, ale klíčový vliv na něj uplatňuje město Berlín. Tak to prostě je. Vyspělé západoevropské země, ostatní země Evropské unie nepřipustily úplnou privatizaci svých klíčových letišť.
Pokusili se vám také namluvit, že nelze tuto privatizaci zastavit. Podle mého názoru to není pravdivé tvrzení. Vláda zatím nepokročila v přípravě privatizace natolik, aby zastavení formou přijetí tohoto návrhu zákona znamenalo pro Českou republiku riziko škod. Toto riziko škod vznikne v situaci, kdy této vládě dáme mandát k tomu, aby ještě v přípravě privatizace pokračovala, a k jejímu přerušení či zastavení dojde třeba za půl roku. Tam se samozřejmě časem riziko možných škod pro Českou republiku nebo pro potenciální zájemce může zvýšit.
Letiště Praha-Ruzyně je stabilní podnik. Je to dlouhodobě ziskový podnik a k jeho privatizaci rozhodně nevedou žádné ekonomické důvody. Naopak stávající hospodářská recese vede také k problémům leteckých dopravců a problémy leteckých dopravců vedou k tomu, že se snižují zisky letišť. Prodávat Letiště Praha v době, kdy je zde prognóza poklesu jeho zisku, je podle mého názoru strategická vlastnická chyba, která povede k nižšímu výnosu z jakékoliv formy prodeje nebo pronájmu tohoto letiště.
Současně se také domnívám, že by vláda neměla ke svému letišti přistupovat jinak, než tato Poslanecká sněmovna přistoupila k vlastnictví regionálních letišť, která byla zákonem schváleným touto Poslaneckou sněmovnou převedena na kraje. Chtěl bych připomenout, že když v roce 2004 Poslanecká sněmovna schválila zákon, kterým převedla regionální letiště na kraje, tak stanovila jasnou podmínku, že kraje si tato letiště musí deset let ponechat a po uplynutí této desetileté lhůty nesmí vlastnický podíl krajů na letišti klesnout pod 51 %. Čili zákon, který dnes projednáváme, není nic výjimečného. On postupuje v duchu logiky zákona, který Sněmovna schválila v roce 2004. V rámci zákona Sněmovna omezila možnost prodat regionální letiště. Kraje to nemohou beze změny zákony učinit. My navrhujeme jako předkladatelé stejný způsob regulace, pokud jde o vlastnictví ruzyňského letiště.
Já jsem přesvědčen, že tento návrh zákona si zaslouží, aby postoupil do dalšího projednávání. Chtěl bych také jasně za předkladatele říci, že jsme připraveni vést debatu o případných legislativních změnách, aby byl skutečně naplněn účel tohoto návrhu zákona. Účelem není odložit privatizaci Letiště Praha na nějakou jinou dobu nebo na nějakou jinou vládu. Účelem tohoto návrhu zákona je, aby trvale bylo zajištěno, že stát bude mít rozhodující vliv na tuto klíčovou letištní infrastrukturu bez ohledu na to, jaká vláda tady bude po příštích volbách. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To bylo závěrečné slovo navrhovatele. Nyní má stejný prostor a možnost se závěrečným slovem vystoupit též zpravodaj. Prosím pana kolegu Zdeňka Lhotu.
Poslanec Zdeněk Lhota: Milé dámy, vážení kolegové, rád bych shrnul, co bylo předmětem mé zpravodajské zprávy. Předmětem mé zpravodajské zprávy bylo shrnout fakta, jako že vstup strategického partnera může přinést až zdvojnásobení odbavovacích služeb, že může přinést nová pracovní místa a v neposlední řadě může napomoci růstu až jednoho procenta hrubého domácího produktu. To na straně jedné. A jsou to skutečně fakta.
Na straně druhé - skutečně bych od předkladatele čekal, že když se bude chtít vyjadřovat k takto zásadnímu materiálu, že si nastuduje alespoň otázky související s bezpečností, otázky související s vlastnictvím, že bude vidět minimálně to, že jiný podobný zákon byl před pár dny shozen Ústavním soudem ze stolu. Takto hrubá nepřipravenost je skutečně až paradoxní, bavíme-li se tady o tak významné věci, jako je letiště Ruzyně.
Pan ministr Kalousek to tady mírně okomentoval. Já bych rád trošičku - jako že je někdo zlodějem a chce ukrást letiště, že by to snad měl být Topolánek. Přátelé, buďme k sobě aspoň trochu korektní. Já zde nechci vést další polemiky, vím, že je to závěrečné slovo. Ale přece kdyby se někdo o něco podobného chtěl snažit, tak ve stavu, v jakém se dnes nacházíme, by naopak navrhoval, aby se projednávání privatizačního procesu zarazilo, protože není záruka, že u toho bude. Ten, kdo bude u finále, může být daleko někdy jiným. Takže v čím zájmu se tady jedná?
Úplně na konec musím říci, že je určitě skoro až smutné, že když se třeba mluví o výstavbě nových dálnic, vždy se najdou nějací aktivisté, kteří udělají vše pro to, aby dálnici zablokovali. Přitom se ví, že výstavba dálnice ovlivňuje růst zaměstnanosti až o čtyři procenta. Bavíme se zde o krizi, o zaměstnanosti, o nových možnostech a pracovních příležitostech. Takže když se to stane v případě dálnic, v případě jednotlivých aktivistů, tak i to se dá pochopit. Ale teď se bavíme o letišti, zdali my budeme z České republiky jezdit na zahraniční letiště a z nich létat do světa, nebo jestli svět bude létat přímo k nám. O tom jsme se tady celou dobu bavili.
Mně je to nesmírně líto, že to pak sklouzne - nejsem u toho mikrofonu tak často. Opravdu nedokážu pochopit. Mezi kolegy z ČSSD je celá řada přátel. Mnozí jste sami nešťastní, že se tady hrubě napadáme, a přes to všechno se tady pořád musíme napadat. Jestli jsem byl nazván Pavlem Hojdou jako lobbistou - Pavle, kdokoli, kdokoli. Jestli tady lobbuji za nová pracovní místa - znovu to musím opakovat: hrubý růst domácího produktu a nové perspektivy - nechť jsem tam klidně nazýván.
Doufám, že cestu k nějakému dalšímu posunu určitě najdeme. V tuto chvíli musím dát návrh na zamítnutí. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane poslanče, jsme v problému, protože návrh na zamítnutí musí padnout v rozpravě. Toto bylo závěrečné slovo. To je problém, který já mám. Pan ministr Kalousek se hlásí o slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Dovolte, pane poslanče, abych vám poděkoval za to, že jste mi zatleskal.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Je otevřena rozprava. Prosím nyní váš návrh. Pan kolega Sobotka poté.
Poslanec Zdeněk Lhota: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já se za to rád omluvím, že jsem nepostřehl, že rozprava skončila, díky tomu k tomu došlo. Takže je-li nyní znovu otevřena, opětovně opakuji - dávám tímto návrh na zamítnutí. Důvody jsem sdělil. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, návrh registruji. Nyní má slovo pan poslanec Bohuslav Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych podal návrh na zkrácení lhůty pro projednávání tohoto návrhu zákona na 30 dnů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Jsme v rozpravě a já se ptám, zda se do ní ještě někdo hlásí. Nehlásí se nikdo. Končím tedy rozpravu. Závěrečná slova zazněla, proto se budeme nejprve zabývat návrhem pana poslance Zdeňka Lhoty, který navrhuje zamítnout předložený návrh zákona.
Přivolávám gongem naše kolegyně a kolegy, čili vás žádám o trpělivost. Zároveň vás odhlašuji na vaši žádost. Prosím o vaši novou registraci.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 10. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 10 přítomno 183, pro 85, proti 94. Tento návrh nebyl přijat.***