(11.00 hodin)
Poslanec David Kafka: Dobrý den, dámy a pánové. Máme před sebou text 749 o zřízení Královské univerzity Střední Čechy. Předkladatelé tohoto návrhu se snaží vytvořit dojem, že pokud se zřídí další velká univerzita, podstatně se zvýší vzdělanost mladých lidí ve Středočeském kraji. V tomto ohledu bychom mohli vyjádřit jisté pochybnosti, ale snaha to je jistě správná a dobrá.
Překvapuje mě, že chtějí jít ve stopách otce vlasti Karla IV. Už sám název Královská univerzita je poněkud uhozený, protože téměř 90 let tu žádnou monarchii nemáme. A také dnešní situace je jiná než v době zakládání Univerzity Karlovy.
V této zemi je rozvinuté a dostupné univerzitní vzdělávání a studenti si mohou vybírat mezi vysokými školami státními, soukromými, tuzemskými, společnými se zahraničními univerzitami. Výběr je opravdu veliký. Vznik další vzdělávací kapacity je už dnes luxusem, který sotva najde své studenty. Přesněji řečeno - může je získat, ale spíš na úkor ostatních, stávajících univerzit. Efektivita všech fakult se tím rozředí, protože pokud se nechce jít s kvalitou vzdělání dolů, budou se dělit o stejnou množinu zájemců. Tento jev se projevuje už teď tím, že velké terciární instituce zřizují v různých městech své odnože, aby usnadnily studium místních lidí, a lákají je na své vzdělávací renomé a na své jméno.
Fakticky je nápad s další univerzitou pokusem o umělé vytváření konkurenčního prostředí pro studenty za peníze kapitoly, která je i pro stávající síť nedostatečná, nemá jich dost, a pro studenty, jejichž poptávku po studiu lze za současného stavu plně uspokojit.
Mezi jiným má vzniknout také fakulta farmaceutická, která by byla třetí v této zemi. To mě vede k tomu, abych si na ní dovolil ilustrovat, jak by se zřízení třetí farmaceutické fakulty projevilo. Produkce vzdělaných farmaceutů je nyní na úrovni, že poměrně dobře pokrývá poptávku po lidech s touto kvalifikací, i když připouštím, že ne úplně rovnoměrně po celém území České republiky. Počet studentů, kteří si přejí tento obor studovat, je i dnes poněkud větší, avšak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jich víc studovat nezaplatí. Není důvod předpokládat, že by to mělo být jinak nebo že by bylo správné, aby tomu bylo jinak. Kdyby totiž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy chtělo více studentů farmacie, stávající dvě fakulty by je dokázaly bez problémů absorbovat a stačilo by, aby jen Ministerstvo školství na ně začalo přispívat.
Chci říci, že se zde navrhuje, aby se za peníze daňových poplatníků zřídila a provozovala zcela zbytečná instituce. Její vznik by navíc poškozoval finanční situaci ostatních vysokých škol. Za daných okolností navrhuji, aby byl návrh tohoto zákona zamítnut.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já tady mám faktické. Nejdřív mám přihlášku paní poslankyně Zubové, další faktickou paní poslankyně Mazuchové. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Olga Zubová: Já jenom faktickou poznámku ke kolegovi Kafkovi. On zde argumentoval tím, že název Královská univerzita je uhozený, že už zde nemáme žádnou monarchii. Já bych chtěla podotknout, že tento název vznikl v referendu studentů středních škol. Argumentovat nevhodným názvem v tomto případě není na místě, protože univerzita má být umístěna v Kutné Hoře a toto město je ve všech turistických bedekrech jmenováno jako město královské. Jde tedy o vztahy k místu, nikoli ke zřízení státu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím paní poslankyni Mazuchovou.
Poslankyně Lenka Mazuchová: Děkuji za slovo. Jenom bych ctěnou Sněmovnu chtěla upozornit na to, že už se nedivím, proč paní poslankyně Šojdrová měla tak horoucí projev proti založení univerzity. Ona by měla dle mého názoru ohlásit střet zájmu. Ona tady na začátku neřekla - a já to tedy tady říkám za ní - ona cítí ohromnou konkurenci. Kolegyně, kolegové, ona je předsedkyně správní rady Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Proč tedy asi nechce založit další univerzitu? Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím nyní o slovo pana poslance Ratha, pak je pan poslanec Jičínský. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, dovolím si reagovat na to, co zde zaznělo z úst paní zpravodajky. Mně to připadá, že je to střet jakéhosi nového, jakési snahy o progresi, o postup s tím jaksi zakonzervovat stávající stav, vlastně s jakýmsi zpátečnictvím. Je to logické, tento střet se táhne celými lidskými dějinami. Prostě každá nová věc vyvolává okamžitě repliky těch, co existují. Ať se s tím setkáme, když chcete otevřít novou lékárnu, tak lékárníci tvrdí, že lékáren je dost, když chcete otevřít novou ordinaci, ordinací je dost, notáři si to dokonce ošetřili zákonem, takže nového notáře nemůžeme založit, protože notářů je dost. Prostě vysokých škol je také dost, všeho je prostě dost, protože ti, co už jsou jakoby v systému, nechtějí pustit nikoho dalšího, takzvaně ukopávají za sebou žebříky. Prostě se snaží žít v tom svém zavedeném, že samozřejmě každá novota je trošku problém, ruší vás v tom zavedeném klídku.
Může se stát, že se objeví konkurence, že soutěžíte s někým o ten jeden balík peněz. Jistě, všichni soutěžíme o jeden balík peněz, ať je to v rozpočtu celostátním, školském, zdravotnickém. Prostě to tak je. Cokoli nového... Dokonce touto logikou bychom neměli chtít žádné nové novorozence, protože i ti znamenají pro nás, co už žijeme, nežádoucí konkurenci. Dlouho to trvá, než vyrostou, než se vzdělají, takže do značné míry třeba dvacet třicet let nemohou konkurovat už dospělému, vyrostlému a vzdělanému člověku. Prostě je to logický střet takového těžkopádného, konzervativního myšlení, které nechce nic nového, všemu novému chce bránit s odůvodněním, že to, co již existuje, je staré, je v pořádku, a proč to něčím doplňovat a proč to nějak znepokojovat.
Samozřejmě hledají se různé argumenty. Jsou zástupné charakteru - myšlenka je dobrá, ale ten, co říká, dá deset podmínek, takže tu myšlenku úplně celou shodí, bylo by lépe začít znovu, dalších deset nebo dvacet let se s tím potýkat. Těm, kteří s tím přicházejí a co to vymysleli, se dá mnoho dobrých, chytrých knížecích rad, jak na to, zvláště když to říkají ti, kteří už dávno v tom systému jsou jako paní kolegyně Šojdrová, jak jsme se tady dozvěděli. Knížecí rady těm druhým, jak to mají dělat, pokud možno aby to trvalo dlouho a moc se jim to nepovedlo.
Dámy a pánové, k vlastní kvalitě a zřízení ze zákona - ono je to jako se vším. Co je první? Slepice, nebo vejce? Můžete mít nejdřív kvalitní budovu, dobře technicky vybavenou, s kvalitními vyučujícími, teprve pak zřídit zákonem veřejnou vysokou školu? To je přece nesmysl. Kdo vám investuje stovky milionů a stovky hodin, aby toto udělal a pak si šel požádat, a pak vyjde někdo takhle moudrý, který řekne, že je to zbytečné, že takových škol je moc, že vlastně kdyby ty stávající zvýšily kapacitu, tak by to stačilo?
Proč jsme tedy, pane kolego Kafko, zakládali další vysoké školy? Vždyť by nám vlastně stačily ty, co tady působily za minulého režimu. Stačilo jim jen zvýšit kapacitu. Podle toho, co jste tady říkal, je to naprosto správná logika. Proč něco rozšiřovat, přece stačí tomu zvýšit kapacitu.***