(17.10 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Dámy a pánové, já jsem si takto dovolil velmi stručně představit tento návrh. Jsem připraven o něm diskutovat. Žádám vás, abyste jej propustili do dalšího čtení, protože minimálně opět otevřeme diskusi o přímé volbě prezidenta a já si myslím, že v žádném případě nám neškodí, pokud toto téma s určitým časovým odstupem opět budeme diskutovat a zjistíme, jak se názory na tento problém v Poslanecké sněmovně vyvinuly a zda třeba tato nejobecnější forma právní úpravy by neměla šanci na projití. Prosím vás tedy o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Zpravodajem pro prvé čtení byl určen pan poslanec Marek Benda, který se omlouvá z dnešního jednání, a proto je zde návrh na to, aby se zpravodajkou stala paní poslankyně Eva Dundáčková. Požádám Sněmovnu, aby s tímto návrhem vyslovila souhlas.
Zahájím hlasování pořadové číslo 130. Táži se, kdo souhlasí s tím, aby se paní kolegyně Dundáčková stala zpravodajkou k tomuto tisku. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 130. Z přítomných 145 pro 64, proti nikdo. Nicméně tento návrh byl zamítnut.
Počkáme na kontrolu hlasování. Pan poslanec Pleva se hlásí.
Poslanec Petr Pleva: Paní místopředsedkyně, já se velmi omlouvám, vy jste mě asi neviděla, ale mával jsem na vás žlutou kartou prosíce vás - prosíc, aby byl správně ten přechodník, nebo prosa vás o odhlášení a vy jste mě neviděla. Takže já zpochybňuji tohle hlasování, chtěl jsem odhlásit.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane poslanče, vám se omlouvám. Omlouvám se i všem kolegyním a kolegům, nezahlédla jsem vaši signalizaci, proto to předchozí hlasování prohlašuji za zmatečné. Odhlásím vás nyní všechny. Prosím vás o opětovné přihlášení.
Všem zopakuji, že budeme nyní hlasovat o návrhu na změnu zpravodaje v prvém čtení u sněmovního tisku 747.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 131. Táži se, kdo je pro návrh na změnu zpravodaje. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 131. Přítomno 89, pro 88. Paní poslankyni Evu Dundáčkovou tedy poprosím, aby se ujala zpravodajské role ke sněmovnímu tisku 747 v prvém čtení.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, já si dovoluji úvodem sdělit, že moje hlasovací zařízení funguje pozoruhodným způsobem. Svítí tam tři světýlka najednou. Domnívám se, že může jít o poruchu. Prosím jen, aby kolegové si také zkontrolovali svá hlasovací zařízení. Pokud by se nacházelo víc takových zařízení, byla by to asi vhodná chvíle pro to, abychom zvážili požádat někoho o nápravu.
Teď mi prosím dovolte, abych přednesla svou zpravodajskou zprávu. Nacházíme se v prvním čtení. Před námi je novela ústavního zákona, Ústavy České republiky, která má do našeho právního řádu přinést tzv. přímou volbu prezidenta, aniž by zároveň posilovala pravomoci hlavy státu. Není to žádná novinka, je to takový evergreen Poslanecké sněmovny, ke kterému se vracíme v různých obměnách celkem pravidelně. Teď je tedy z pera vlády. Nacházíme se ve složité situaci, kdy naše vláda je v demisi a na konci volebního období. Nejsem si jista, jak budeme hledat podporu pro takovouto změnu. Nicméně je to sympatický pokus znovu otevřít toto téma a diskutovat o tom, zda vůbec opravdu přímou volbu prezidenta chceme.
Já se přiznám - teď zcela mimo zpravodajskou zprávu - že jsem v Poslanecké sněmovně jedenáct let a několik takových návrhů jsem sama předkládala. Předkládaly je téměř všechny poslanecké kluby, které tady jsou, a na společné verzi jsme se doposud nikdy neshodli, přestože je veliká vůle ze strany občanů k tomu, aby sami mohli promluvit do volby prezidenta a aby sami mohli rozhodnout, kdo se stane nejvyšší hlavou České republiky.
Spor bývá většinou nikoliv o to, zda to tak být má, či nemá, ale právě o ony pravomoci, které by měly být hlavě státu svěřeny, to znamená zda by s tím, že bude mít silnější mandát, mandát od voličů, měly být posíleny také jeho pravomoci. Já osobně se domnívám že ano. Názory na to můžete mít různé.
Vláda vám teď předkládá jednoduchou novelku, která znamená jednovětý zásah do ústavy, a předpokládá, že další ustanovení budou řešena na úrovni běžného zákona, tak jak ve své úvodní řeči přednesl pan ministr.
Já vám jako zpravodaj doporučuji, abyste tento návrh propustili do druhého čtení, abychom jej přikázali ústavněprávnímu výboru a také stálé komisi pro ústavu, kterou máme zřízenu v Poslanecké sněmovně.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Evě Dundáčkové za tuto zpravodajskou zprávu. Otvírám obecnou rozpravu. První přihlášku registruji od pana poslance Zdeňka Jičínského.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, kolegové, kolegyně, já chci podpořit návrh, aby tento návrh ústavního zákona byl postoupen do druhého čtení, a doufám, že i návrh, který předložila skupina poslanců sociální demokracie k témuž tématu, bude rovněž postoupen do druhého čtení. Bylo by potom dobře, kdyby oba návrhy byly projednávány současně, protože se zabývají stejnou problematikou, byť z různých hledisek.
Takže pokud jde o tento vládní návrh, já ho chápu jako splnění závazku, který vláda převzala tím, že do vládního prohlášení tento úkol stanovila. V tomto směru vládní prohlášení vláda, byť nyní v demisi, splnila. Přesto mám určité pochybnosti, byť si nemyslím, že dnes o tom asi povedeme zásadní rozpravu.
Já myslím, že způsob volby je u nás součástí ústavního režimu. Nemyslím si, že by bylo vhodné způsob volby, pokud bychom akceptovali přímou volbu, nechat prostému zákonu. Tím neříkám, že to je nemožné. Prostě jsou ústavní režimy, které různé věci řeší různým způsobem. My máme třeba princip poměrného zastoupení ve volbách do Poslanecké sněmovny jako přímo ústavní zásadu. Je řada zemí, které způsob volby do Poslanecké sněmovny nebo do dolní sněmovny nebo do parlamentu, podle toho, jaká je struktura jejich parlamentu, také ponechávají normálnímu nebo běžnému zákonu. Takže říct něco kategoricky v této věci jistě nelze, nebo nemáme tu aspoň žádný nález Ústavního soudu v této věci, který bychom byli povinni respektovat, byť jde o ústavní záležitost. V tomto směru ani Ústavní soud nás nemůže zcela zavazovat, pokud jde o řešení ústavních otázek.
Já jenom říkám, že si myslím, že způsob volby je u nás věcí ústavního režimu, nebo já osobně bych to považoval za ústavní režim, zejména i proto, že ODS v této věci svého času vystupovala s názorem, že by ta volba mohla být dvoukolová, my tedy byli pro jednokolovou volbu, a že do druhého kola by postoupili všichni kandidáti, kteří dosáhli určitého procenta hlasů. To je něco, co pro prezidentskou volbu po mém soudu nikde neexistuje. Je to něco, co já bych vítal, pokud by šlo o volbu senátorů u nás, protože by to myslím rozšířilo možnosti účasti voličů, ale pro prezidentskou volbu to za vhodné nepovažuji. To je jedna věc.
Druhá věc. Jestli s přímou volbou mají nebo nemají být spojeny zásahy do ústavního postavení prezidenta republiky, pokud jde o jeho pravomoci, respektive kompetence, to je sporná otázka. Ale co považuji za nesporné z ústavního hlediska, jestliže je přímá volba a byl by prezident volen přímo lidem, pak tam nemůže zůstat ústavní ustanovení, že je neodpovědný. To už je v rozporu s tímto způsobem volby. ***