(16.50 hodin)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Vážené paní kolegyně, já to utnu, protože toto nemá význam. Jsou jenom osoby s přednostním právem. Já už jsem neměl dát, byl jsem tolerance sama, slovo panu poslanci Plevovi a dalším. Nedám už slovo nikomu, nevede se rozprava, tím to skončíme, budeme hlasovat. Já si myslím, že hlasování bude nejjednodušší rozhodnutí.
Takže budeme hlasovat v pořadí: pan poslanec Boris Šťastný navrhl navrácení zákona výboru k novému projednání. Je tomu tak, pane poslanče? Ano, je tomu tak. Dále budeme hlasovat o návrhu zkrácení lhůty na 48 hodin.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí? Prosím, pan předseda klubu ODS.
Poslanec Petr Tluchoř: Omlouvám se, pane předsedo, ale tomu hlasování o zkrácení lhůty by mělo předcházet hlasování o mé námitce, kterou jsem avizoval.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Ano, pane poslanče. Souhlasím s vámi. Zahájím hlasování o návrhu pana poslance Borise Šťastného. Musíme hlasovat v tomto pořadí, pane poslanče. Zahajuji hlasování. - Odhlásím vás na žádost z pléna. Poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Ještě zazvoním.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme hlasovat o návrhu pana poslance Borise Šťastného. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 3 z přítomných 167 poslankyň a poslanců pro návrh 79, proti 82. Návrh nebyl schválen.
Dále budeme hlasovat o námitce pana předsedy Tluchoře. Kdo s námitkou pana předsedy souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 4 z přítomných 167 poslankyň a poslanců pro návrh 78, proti 83. Námitka nebyla schválena.
Já ještě přečtu dopis zastupitelstva. Zastupitelstvo kraje dále pověřuje hejtmana kraje Ing. Jaroslava Palase a případně v jeho zastoupení náměstka hejtmana kraje Karla Konečného předložením předmětného návrhu zákona a jednání o tomto návrhu v Parlamentu České republiky. Tolik jenom na doplnění.
Budeme hlasovat o zkrácení lhůty k projednání na 48 hodin.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 5 z přítomných 168 poslankyň a poslanců pro návrh 85, proti 78. Návrh byl přijat.
Tím končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji předkladateli, děkuji zpravodaji a předávám řízení paní kolegyni Němcové.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Budeme pokračovat v našem jednání, a to bodem číslo 2 schůze, která byla svolána. Tímto bodem je
2.
Návrh poslanců Soni Markové, Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika, Milana Bičíka,
Jiřiny Fialové, Alexandra Černého, Miloslavy Vostré, Ivany Levé a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 735/ - druhé čtení
O uvedení tohoto návrhu požádám poslankyni Soňu Markovou.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám předložila návrh zákona poslanců a poslankyň za Komunistickou stranu Čech a Moravy. Protože debata nad úplným zrušením zdravotnických poplatků, které jsou nazývány regulační, tady již proběhla v předešlé době, já bych se omezila pouze na shrnutí, proč KSČM trvá na úplném zrušení poplatků. Zároveň doufám, že nedojde k nějakým dalším zbytečným obstrukcím, tak jak tady bylo před chvílí předvedeno.
Takže shrnuji. Zavedením tzv. zdravotnických regulačních poplatků stouply výdaje domácností v České republice o 30 % a spoluúčast pacientů překročila 20 %. Nyní je na 24 %. Já si myslím, že to je velmi mnoho.
Dále. 66 % občanů České republiky i podle výzkumu v této době odmítá poplatky ve zdravotnictví. A protože tato Poslanecká sněmovna vznikla z vůle našich voličů, našich občanů, tak se domnívám, že bychom měli naslouchat tomu, co říkají.
Poplatky se nazývají regulační, ale jsou příjmem poskytovatelů zdravotní péče, takže po zrušení poplatků u dětí došlo k absurdní situaci, kdy dětští lékaři požadují nějaké kompenzace. Regulační funkce těchto poplatků je přinejmenším pochybná i u chronicky nemocných, zdravotně postižených lidí, také lidí, kteří přijdou k lékaři a do zdravotnických zařízení s různými úrazy, u dobrovolných dárců krve a kostní dřeně, u těch hospitalizovaných, kteří v zdravotnických zařízeních nakonec zemřou, a takovýmto způsobem bychom mohli pokračovat.
Dále. Hodně se tady hovořilo o tom, jaké úspory přinesly zdravotnické poplatky. Informace Ministerstva zdravotnictví o úsporách, a mluvila tady o nich i nová paní ministryně, o tom, že se snížil počet návštěv u lékařů, snížil se počet návštěv na pohotovostech, dokonce se snížily počty vydaných léků, ale toto všechno není podloženo seriózní analýzou, která by říkala, nakolik lidé, kteří péči potřebovali, tu zdravotnickou péči, k lékaři nešli, nebrali předepsané léky nutné k jejich životu, a nakolik tak ohrozili svoje zdraví nebo dokonce život. A do budoucna vlastně ten systém zdražili. Mohu vás ubezpečit, že takovýchto lidí je skutečně mnoho, chodí do našich kanceláří poslaneckých, píšou nám dopisy a není to zanedbatelný počet lidí.
Za nepodložený považuji také údaj o úsporách v lékové politice. Sama zpráva Státního ústavu pro kontrolu léčiv z 24. února 2009 porovnávala spotřebu léků za rok 2007 a 2008 a jediná skupina, která zaznamenala výrazný pokles nákladů, jsou léky kardiologické, a přitom na infarkt myokardu zemře v České republice nejvíce lidí. Takže nevím, o jakých úsporách Ministerstvo zdravotnictví hovoří. ***