(16.10 hodin)
(pokračuje Talmanová)
Než zahájím rozpravu, dovolím si vám oznámit, že o omluvu z dnešního jednání žádá taktéž pan poslanec Petr Wolf.
Nyní otevírám rozpravu. Přeje si v této rozpravě někdo vystoupit? Ani zástupce navrhovatelů, ani pan zpravodaj si nepřejí v této rozpravě vystoupit. Nikdo další taktéž ne. Rozpravu končím.
Můžeme přikročit k hlasování o pozměňovacích návrzích. Požádám pana zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil. O totéž požádám i zástupce navrhovatelů. Vážený pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, procedura bude velmi jednoduchá. Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod bodem A jako o celku a potom o celém zákoně.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Ano, jednoduchá procedura. Předpokládám, že nikdo proti této proceduře nebude vznášet žádných námitek. Můžeme tedy přikročit k hlasování o pozměňovacím návrhu pod písmenem A. Pane zpravodaji, vaše stanovisko? (Souhlas.) Pane poslanče Skopale? (Souhlas.) Děkuji vám.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 91. Táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji vám.
Z přítomných 146 poslankyň a poslanců pro návrh 113, proti 2, návrh byl schválen.
Nyní můžeme hlasovat o celém návrhu zákona. Je tomu tak, pane zpravodaji? Ano.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Ladislava Skopala, Bohuslava Sobotky, Ivana Ohlídala a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 763, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."
Stanovisko pana zpravodaje je souhlasné, pana navrhovatelé taktéž.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 92 a táži se vás, kdo souhlasí s takto předneseným usnesením. Kdo je proti? Děkuji.
Z přítomných 147 poslankyň a poslanců pro návrh 119, proti jeden. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Dalším bodem je bod
20.
Návrh poslance Bohuslava Sobotky na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 820/ - prvé čtení
Navrženo abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 820/1.
Nyní prosím, aby předložený návrh uvedl navrhovatel pan poslanec Bohuslav Sobotka. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, já jsem již avizoval tento návrh zákona v rámci debaty o programu této schůze Poslanecké sněmovny. Chci pouze připomenout, že podstatou tohoto návrhu je změna pravidel pro projednávání zákona o státním rozpočtu na půdě Poslanecké sněmovny.
Postup projednávání zákona o státním rozpočtu je stanoven ve speciální části jednacího řádu Poslanecké sněmovny, to znamená zákon o státním rozpočtu je projednáván na základě zvláštní úpravy. Tato zvláštní úprava stanoví, že doba pro projednání návrhu zákona o státním rozpočtu ve výborech nesmí být kratší než 30 dnů. Fakticky je to tedy lhůta, která do značné míry prodlužuje projednávání zákona o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně. Vzhledem k tomu, že dohodou politických stran došlo k ukončení, ke zkrácení tohoto volebního období, ke stanovení termínu voleb na 9. a 10. října, předložil jsem tuto novelu proto, abychom příští vládě a příští Poslanecké sněmovně usnadnili projednání návrhu zákona o státním rozpočtu v situaci, kdy se dá očekávat vznik vlády až po těchto volbách. S tím, že do Poslanecké sněmovny bude muset také doputovat nový návrh zákona o státním rozpočtu.
Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna obligatorně mohla zkrátit lhůtu pro projednávání zákona o státním rozpočtu ve výborech, a to minimálně na lhůtu pěti dnů. Čili lhůtu v rozsahu 30 dnů navrhuji zkrátit na minimální lhůtu pěti dnů.
Vláda vyjádřila souhlas s tím, že je vhodné, aby Poslanecká sněmovna mohla zkrátit tuto lhůtu pro projednávání zákona o státním rozpočtu ve výborech, nicméně vláda vyjádřila pochybnost, zda nově navrhovaná minimální doba pěti dnů, pokud by byla někdy v budoucnu v této minimální délce skutečně využita, poskytne výborům Poslanecké sněmovny dostatečný čas pro řádné a důkladné projednání jednotlivých kapitol zákona o státním rozpočtu. Já osobně jsem přesvědčen, že lhůta pěti dnů poskytuje výborům dostatečný čas pro projednání příslušné kapitoly, zejména proto, že této lhůtě předcházejí jiné lhůty, ve kterých musí být poslancům, členům Poslanecké sněmovny, doručen návrh zákona o státním rozpočtu, to znamená jednotliví poslanci budou mít k dispozici mnohem více času pro to, aby se s návrhem zákona o státním rozpočtu seznámili, než bude tato lhůta, která se stanoví v rámci projednávání zákona o státním rozpočtu v prvém čtení.
Vzhledem k té situaci, ve které dnes Česká republika je, vzhledem k potřebě pokud možno projednat zákon o státním rozpočtu tak, aby doba rozpočtového provizoria byla co nejkratší, si dovoluji požádat Poslaneckou sněmovnu o schválení této novely, a to již v prvém čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Stanislav Křeček. Vážený pane poslanče Křečku, máte slovo.
Poslanec Stanislav Křeček: Vážená paní místopředsedkyně, kolegové a kolegyně, zákon je poměrně jednoduchý, stručný, není třeba ze strany zpravodaje žádný zvláštní další výklad, pan kolega Sobotka to náležitě vysvětlil, takže se domnívám, že zpravodajská zpráva může být takto jednoduchá. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Hlásí se pan poslanec Petr Nečas. Vážený pane poslanče Nečasi, máte slovo.
Poslanec Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, já jsem přesvědčen, že tento návrh je racionálním krokem ve stávající politické situaci. Zaslouží si naši širší politickou podporu. Měli bychom ale možná mít na mysli i jeden praktický dopad našich stávajících rozhodnutí, a sice že hrozí pravidelně několik volebních období za sebou s podzimním termínem voleb rozpočtové provizorium jako standard na začátku nového roku v rámci voleb. A protože je dost nepravděpodobné, že by se násilím mělo krátit volební období, aby se volby do Poslanecké sněmovny vrátily opět na jaro, lze předpokládat, že klidně tři, čtyři, pět volebních období budou řešit stejný problém.
Myslím si, že by si to vyžádalo úvahu opět na základě širší politické shody, nakolik by správným řešením nebylo rozhození kalendářního roku a fiskálního roku. V celé řadě zemí to je. Například fiskální rok by v tomto případě začínal 1. březnem a byl by tedy odlišný od kalendářního roku a řešilo by to potom tento problém jak pro jarní termín konání voleb do Poslanecké sněmovny, tak pro podzimní konání voleb do Poslanecké sněmovny.
Mimochodem, i volby, které generují novou Sněmovnu někde na přelomu května a června, vzhledem k termínům sestavení vlády a podobně dávají nové vládě vždycky naprosto minimální manévrovací prostor pro rozpočtový manévr. Může pouze přesunovat prakticky položky v rámci rozpočtu, ale do konce září nestihne nikdy přijmout nějaké zákony, které upravují příjmovou a výdajovou stránku. I pro jarní konání voleb do Poslanecké sněmovny by toto rozhození fiskálního a kalendářního roku možná poskytovalo vhodný námět. Byl by to krok, který by si vyžadoval širší politickou podporu, a jako zodpovědní politici bychom měli vědět, že všechny následující volby, které budou probíhat v podzimních termínech, hrozí pro Českou republiku v prvním roce po volbách pravidelným rozpočtovým provizoriem a to asi není dobře. ***