(17.30 hodin)
(pokračuje Liška)
V Litvě je orgánem, který uděluje licence a dbá na dodržování zákonů, Rozhlasová a televizní komise, která je nezávislou právnickou osobou s odpovědností směřující k Parlamentu a která má 12 členů. Jednoho člena jmenuje prezident republiky, tři jmenuje parlamentní výbor pro vzdělávání, vědu a kulturu a zbylých osm členů nominují vyjmenované tvůrčí svazy a vydavatelé tisku. Funkční období členů jmenovaných Parlamentem a prezidentem se kryje s funkčním obdobím Parlamentu a prezidenta.
Řešení, zdá se, je nasnadě. Pojďme omezit počet členů mediálních rad na devět, pojďme zavést trojnožku, pojďme změnit současný systém, který evidentně není imunní vůči politickým tlakům. Všichni moc dobře víme, že ty kauzy se cyklicky opakují, že málokdo z velkých politických stran je schopen odolat tlaku a odolat pokušení ovlivňovat dění v českých veřejných médiích. A pojďme si dát dárek k dvaceti letům od revoluce.
To, že poslanci komunistické strany mají takovou péči a říkají, že tohle by ten dárek k dvacetinám rozhodně nebyl... No, já si dokážu vzpomenout, jenom za minulé období, jak jejich kolegyně, myslím, že se jmenuje paní kolegyně Semelová, nedávno, před několika měsíci, přišla s iniciativou přepsat české učebnice dějepisu tak, aby lépe odpovídaly komunistickému vidění světa. Tak to je zhruba ten model mediální politiky, který jsem zaznamenal od komunistické strany.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Dvě faktické poznámky, nejprve pana poslance Jičínského, poté pana poslance Škromacha. Poté řádně přihlášená paní poslankyně Levá do rozpravy. Pane poslanče Jičínský, ujměte se slova.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pan poslanec Liška se obrací proti tomu, že kritérium je politický výběr. Já bych mu položil řečnickou otázku, protože si nemyslím, že na ni dá přesnou odpověď. Jaké jiné přesné kritérium chce vést?
My jsme se tehdy, po té televizní krizi, velmi důkladně zabývali tím, jaké jsou organizace nebo instituce veřejného života nebo občanské společnosti, které mohou dávat návrhy. To, co existuje v Německu, u nás neexistuje. Prostě my tu nemáme tak stabilizovaný systém těch organizací nebo institucí, které mohou jmenovat nebo navrhnout členy do této rady. On tu uvádí Biskupskou konferenci. No dobře. A jaký má vliv? Deset procent? Dvacet procent? Pětadvacet procent? Jaký mají vliv odbory, když lze namítat, že mají málo členů? Prostě nenašli jsme jiný systém než ten, který byl. A já si troufám říci, že ani po plamenné řeči mě pan poslanec Liška nepřesvědčil o tom, že to je lepší.
Pokud jde o Francii, podívejme se na to. Kdo je frankofonní, tak to ví, jaký vliv má pan prezident Sarkozy, bez ohledu na to, že jmenuje jenom tři.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pane poslanče Škromachu, vaše faktická poznámka.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Když jsem v předsálí poslouchal pana Lišku, najednou na mě zavanul duch padesátých let. Řekl jsem si: Urválek! (Ohlas v sále.) Přesně takhle to muselo vypadat. Znal přesně o všem, uměl rozhodnout. Ale má to jednu výhodu. Já myslím, že pan Liška nám předvedl vlastně, že ten systém je správný, protože my vlastně víme, kdo v těch radách je. Víme o nich všechno a vy o nich možná víte ještě víc. Nevím, kde ty informace berete.
To, co ale navrhujete vy, má vést naopak k nepolitické politice, k tomu, že budou rozhodovat lidi, kteří nemají žádnou zodpovědnost, k tomu, že si tam dosunete přes různé vaše organizace své lidi, přes své zájmové a podobné organizace. To je ten cíl, který vy tady předkládáte k tomu, aby se to změnilo. Nekontrolovatelná moc! Moc bez odpovědnosti! To je, pane Liško, vaše představa. (Potlesk poslanců sociální demokracie.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Faktická poznámka - pan poslanec Liška.
Poslanec Ondřej Liška: Srovnávat mě s bestií z padesátých let - to je skutečný hnůj. A k tomu se ani nemá smysl vyjadřovat. To, co jste řekl, naopak svědčí o pravdivosti a správnosti toho, co navrhujeme.
Vy se nechcete vzdát výlučného vlivu Poslanecké sněmovny na sestavení mediálních rad. My naopak chceme, aby nezávislost členů mediálních rad vycházela z těch samotných osobností, nikoliv z politických stran, které jsou ve Sněmovně často vedeny jinými než odpovědnými zájmy. A naopak to, co vy tvrdíte, ta odpovědnost musí být formulována jinak. Neexistuje jiný převodník než integrita těch jednotlivých lidí, kteří svým životem svědčí o nezávislosti, než je právě toto.
To znamená pokud vy chcete zachovat současný stav, chcete si zachovat přímý vliv na lidi, kteří tam sedí podle stranického klíče, ale když vám to vyhovuje, tak si řeknete: Ne, to jsou přece lidé, kteří jsou nezávislí, my za nic nemůžeme. To je přesně vztah, který si přejete vy.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Tak, nyní s velkou omluvou uděluji slovo panu poslanci Václavu Exnerovi, který se přihlásil k faktické poznámce tak, jak měl, tedy prostřednictvím tlačítka k tomu určenému. Já jsem dala přednostně slovo panu poslanci Liškovi. Omlouvám se, pane poslanče Exnere. Máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Nic moc se nestalo, paní místopředsedkyně. Děkuji. Já jsem chtěl jenom pana poslance Lišku upozornit na to, že komunistka paní Semelová nejen sama, ale s celou skupinou učitelů, kteří pracují v našem odborném zázemí, nechtěla nic jiného, než aby se o dějinách ve všech souvislostech psalo tak, jak byly. Je to i na základě našich zkušeností z minulosti, pane poslanče. A domnívám se, že taková věc by pro vás měla být opravdu velmi přijatelná.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: S řádnou přihláškou do obecné rozpravy paní poslankyně Levá. Vážená paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Ivana Levá: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já nerada mluvím o lidech, kteří nejsou přítomni v místnosti, ale nedá mi to, abych se tady neohradila. Bylo řečeno, že zástupci politických stran jsou tam za politické zásluhy, nikoli jako odborníci.
Ve velké mediální radě jsme měli dva členy. O jedno místo jsme teď přišli. Pana Nováka, který je vysokoškolský učitel na Vysoké škole elektrotechnické, umí digitalizaci, umí všechno z této oblasti, protože to sám vyučuje. Zároveň je právník. Má právnickou firmu. Rozumí tedy i právní stránce věci. Druhým naším zástupcem je pan Matulka. Rovněž právník.
Alena Svobodová pracovala několik volebních období tady ve Sněmovně na půdě školského výboru a na půdě mediální komise se mohla seznámit s tou problematikou dostatečně. A věřte tomu, že proti ní jsou mnohdy vedeny útoky, protože členové strany mají pocit, že ona tam vůbec nezastává politiku. Ona jim těžko vysvětluje, že ona tam žádnou politiku strany zastávat nemůže a nesmí. Zákon přesně vymezuje, jak se tam poslanci smějí chovat, jaké postoje musí zachovávat. A vůbec nikdo z členů rad nesmí zasahovat, pokud nechce porušit zákon, do skladby programu a do něčeho podobného. Pouze řeší stížnosti občanů.
Pan Lambert. Tady padlo jméno. Já bych přála České televizi, aby měla ještě deset takových ekonomů v čele své finanční správy, protože on byl výborný ekonom. On je vytáhl z červených čísel. Prosím vás, Česká televize rok co rok ve výročních zprávách měla minus 300 milionů. On dostal - promiňte mi, jestli zvyšuji hlas, jsem moc blízko - televizi z těchto čísel na úroveň vyrovnaného rozpočtu, potom dokonce do zisku. Nepleťme tedy to, co je prospěšné nebo co se hodí a co se nehodí.
K paní Jaklové. Tady padlo jméno. S paní Jaklovou jsem se v otázce Radia Wawe neshodla, a to z toho důvodu, že jsem nechtěla, aby se něco zakazovalo. My jsme se poučili z vlastních chyb. Něco zakazovat mladým vyvolává okamžitě reakci. Nepohodly jsme se. Ale to bych nikdy nedokázala říci, že ona není odborník přes média. Vždyť se v té oblasti živí už xx let a pracuje tam na řadě postů.
Chtěla bych říci ještě k té radě audiovize ve Francii. Prosím vás, já jsem tam byla. V Itálii jsem viděla, jak se spravují média, nebo řídí, regulují. Ve Finsku, v jiných zemích... Ale ono je to jednoduché pracovat v devíti, když v domě máte tolik a tolik úředníků, kteří vám všechno připraví, zpracují a tak dále. U nás takový servis rada nemá. Na mnohém musí zapracovat sama.
A potom, teď už mně odpusťte jednu zlomyslnou poznámku. Chtěla bych na závěr říci, že i když Strana zelených se tváří, že nemá v Radě České televize své zástupce, protože chce, aby tam byli jenom zástupci těch bohulibých organizací... Kdyby moje strana měla polovinu toho prostoru ve vysílání, co má Strana zelených, já bych jí to moc a moc přála. Vy tam nepotřebujete nikoho v radě, skutečně, protože vy se do té televize a do každého programu na jakékoliv téma dostanete vždy.
Děkuji za pozornost. (Potlesk levice.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Paní poslankyně Levá byla zatím poslední přihlášenou v obecné rozpravě. Táži se vás, dámy a pánové, zdali si někdo další přeje vystoupit. Není tomu tak. Rozpravu končím. ***