(9.30 hodin)
(pokračuje Kohout)
Závěrem bych se rád vyjádřil k případným námitkám, že v dnešní ekonomické krizi bychom měli šetřit, investovat pouze doma a neohlížet se příliš na ostatní. Myslím, že by to byla velká chyba. Zahraniční rozvojová spolupráce totiž není primárně charita, ale je to především investice, investice i do naší bezpečnosti, do prosperity našich občanů. Věřím, že Poslanecká sněmovna si bude tohoto faktu vědoma a přijetím návrhu tohoto zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci vyšle důležitý signál občanům našim i ostatnímu světu.
Děkuji, vážená paní předsedající.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane místopředsedo. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Hamáček. Vážený pane poslanče Hamáčku, máte slovo.
Poslanec Jan Hamáček: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové. Vládní návrh zákona, který se k nám dostává ve sněmovním tisku č. 883, řeší dlouhodobě neuspokojivou situaci v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Česká republika je od roku 1995 členem společenství nejvyspělejších ekonomik světa OECD, a bere na sebe tudíž závazek pomoci méně rozvinutým zemím. Zároveň s tím je na základě principu solidarity mezi státy poskytovaná humanitární pomoc s cílem zmírnit utrpení, zamezit ztrátám na životech a v neposlední řadě přispět k dobrému jménu České republiky v zahraničí.
Cílem předkládaného návrhu je problematiku upravit jedním právním předpisem na úrovni zákona a reagovat tak na závazky České republiky, které byly v této oblasti přijaty.
Zahraniční rozvojová spolupráce byla v minulosti rozdělována v rámci decentralizovaného systému v gesci deseti ministerstev. Tento systém vedl k tříštění odborných kapacit a k nehospodárnému nakládání se svěřenými prostředky. Téměř všechny resorty měly vlastní oddělení zabývající se zahraniční rozvojovou spoluprací a vypisovaly své vlastní projekty, přičemž nebyla dostatečně zajištěna koordinace mezi resorty a příjemci zahraniční rozvojové spolupráce. Slabá kontrola hospodaření s prostředky na zahraniční rozvojovou spolupráci vedla k některým skandálům. Vzhledem k nevýhodám decentralizovaného a roztříštěného systému rozdělování pomoci se vláda České republiky rozhodla pro transformaci, která má postupně centralizovat projektový cyklus bilaterální rozvojové spolupráce, multilaterální rozvojové spolupráce i humanitární pomoci pod jediný resort, a tím je Ministerstvo zahraničí České republiky.
Předkládaný vládní návrh zákona je součástí transformace rozvojové spolupráce, která má být ukončena v roce 2010, a jako zpravodaj předmětného zákona mohu se vší odpovědností potvrdit, že se jedná o krok správným směrem.
Návrh zákona vytváří nový subjekt, Českou rozvojovou agenturu, jako organizační složku státu zřízenou Ministerstvem zahraničních věcí. Na zajištění jejího chodu bylo v rámci alokace finančních prostředků vyčleněno pro rok 2009 12 mil. Kč a pro rok 2010 15 mil. Kč.
Přijetí zákona o rozvojové spolupráci neovlivní celkovou výši prostředků alokovaných na oblast rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, pouze upraví nakládání s těmito prostředky, které budou rozpočtovány v kapitole Ministerstvo zahraničních věcí. Přijetí zákona tak nemá na rozpočet České republiky zásadní dopad.
Výdaje na zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc do zahraničí mají svá specifika, neboť se jedná o realizaci zahraničněpolitického rozhodnutí. Humanitární pomoc má navíc svá specifika časová, neboť je často třeba reagovat v řádu hodin po vypuknutí přírodní katastrofy či jiné mimořádné události. Návrh zákona proto uvádí současnou praxi při nakládání s prostředky na humanitární pomoc a rozvojovou spolupráci do souladu s rozpočtovými pravidly a jejich prováděcími předpisy.
Návrh zákona byl konzultován nejen s ústředními orgány státní správy, ale i s podnikatelskými a nevládními platformami. Vychází i z doporučení Výboru pro rozvojovou pomoc OECD.
Přestože mohu mít některé výhrady k teritoriálním a tematickým prioritám české zahraniční rozvojové spolupráce, považuji předkládaný zákon za potřebný krok k fungujícímu systému realizace zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, a proto bych byl rád, kdybychom tento zákon propustili do výborů. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Ani z místa si nikdo nepřeje zapojit do této rozpravy? Není tomu tak. Obecnou rozpravu tedy končím a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo z vás jiný návrh? Nemá.
Přistoupíme tedy k hlasování s pořadovým číslem 120, které tímto zahajuji, a táži se vás, kdo souhlasí s přikázáním zahraničnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.
Z přítomných 107 poslankyň a poslanců pro návrh 92, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu.
Než přikročíme k projednávání dalšího pevně zařazeného bodu připomínám, že nejpozději v 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 hodin proběhne jejich losování.
Nyní tedy již bod
19.
Vládní návrh zákona o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití
/sněmovní tisk 857/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Tošovský. Vážený pane ministře, prosím, ujměte se slova.
Ministr průmyslu a obchodu vlády ČR Vladimír Tošovský Děkuji.Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, máte před sebou vládní návrh zákona o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití. Jeho cílem je implementovat do našeho právního řádu směrnici Komise z roku 2008, kterou se zřizuje systém pro identifikaci a sledovatelnost výbušnin pro civilní použití. Návrh byl vypracován Ministerstvem průmyslu a obchodu společně s Českým báňským úřadem. Tento úřad společně s obvodními báňskými úřady bude vykonávat státní správu a vrchní dozor podle tohoto zákona.
Zákon má zajistit, aby právnické a fyzické osoby, které v oboru výbušnin podnikají, měly takový systém sledování výbušnin, který umožní kdykoliv identifikaci těch, v jejichž držení výbušniny jsou. Jednoznačná identifikace výbušnin je nezbytná pro zachování přesných a úplných záznamů o výbušninách ve všech fázích dodavatelského řetězce. To umožní identifikovat a sledovat výbušninu od místa výroby a prvního uvedení na trh až ke konečnému uživateli a zamezí zneužití a krádežím výbušnin. Současně má pomoci dozorujícím orgánům sledovat původ ztracených nebo odcizených výbušnin. Navržená právní úprava se bude týkat cca 10 domácích výrobců výbušnin, 20 obchodních firem a 500 ostatních uživatelů, kteří již povinnosti založené směrnicí většinou znají a připravují se na jejich plnění.
Přijetí předloženého návrhu nevyvolá nároky na státní rozpočet a ani si nevyžádá nárůst počtu systemizovaných míst. Navržená úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, žádám vás o propuštění vládního návrhu zákona o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Břetislav Petr. Vážený pane poslanče Petře, máte slovo.
Poslanec Břetislav Petr: Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Jak již uvedl pan ministr, jedná se výhradně o technicistní zákon, který musíme aplikovat a realizovat na našem území do konce roku 2012.
Předkládaný zákon má řešit především možná bezpečnostní rizika, která vyplývají ze skutečnosti, že výbušniny jsou komoditou, jejíž případné zneužití by mohlo mít výrazné dopady do oblasti bezpečnosti, a jednak, jak již zde bylo řečeno, že to po nás v rámci jednotného trhu chce Evropská unie.
Dotčenými subjekty v dané oblasti jsou výrobci, dovozci a ti, kteří výbušniny spotřebovávají. Z orgánů veřejné správy se zákon bude dotýkat Českého báňského úřadu a obvodních báňských úřadů. Předpokládá se, že prodleva mezi tím, kdy zákon bude schválen, což se očekává ještě v tomto roce, a dobou zahájení jeho platnosti, tj. v roce 2012, je dostatečně dlouhá, aby všechny vyjmenované subjekty měly dostatek času připravit se na to, aby byly schopny splnit podmínky stanovené tímto zákonem.***