(16.00 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Pokud budeme chtít k tomu ještě aspoň v nějaké míře dorovnat rozdíly mezi zeměmi staré evropské patnáctky a našimi zemědělci, kteří dlouhodobě jsou poznamenáni tím, že se jim nedorovnávají dotace, ten rozdíl je tuším kolem 7 mld., tak kdybychom toto chtěli dorovnat, máme další pálku navíc. Pokud bychom chtěli řešit rozpočtové napětí v územních rozpočtech, které díky tomu, že vlastně už jim přestávají proudit peníze, protože vysoké zálohy v první polovině letošního roku byly tak vysoké, že dneska už není pomalu co doplácet, a v příštím roce bude hůř, tak toto napětí těžko vyrovnáme ze státní kasy. Zůstane nesplněn někdejší slib dofinancovat výkon státní správy mimo rozpočtové určení daní. Příspěvek na regionální školství, kde samozřejmě po krácení peněz pro jak pedagogické, tak nepedagogické pracovníky bude velmi znát. A ty učitelky nepůjdou jen o pár stovek dolů, tam to bude daleko víc. Regionální doprava, kde tento problém vznesený asociací krajských hejtmanů už dlouhodobě je jejich noční můrou, kofinancování evropských projektů, protože jediné stabilní peníze, které dnes máme, jsou ty evropské, ale pokud nemáme dobré projekty a nemáme zajištěno kofinancování, tak jsme také plajte, tak je mi líto, ale to jsme u objemů, které se v rámci schválených čísel v prvním čtení těžko dají zvládnout.
Proto se domnívám, že je třeba se zamyslet i nad mimořádnými zdroji. My jsme o tom opakovaně hovořili. Mluvili jsme o tom, když se schvaloval balíček. Byli jsme vytaháni za uši, že snad uvažujeme za prvé o nějakých účetních machinacích, za druhé, že přece energetická koncepce naší země neumožňuje odčerpávat drahocenné peníze energetického gigantu ČEZ, protože ty peníze má díky tomu, že je drahá energie. To jaksi je věc, kterou občané vnímají, ale tady zřejmě se to vnímá málo. Navíc v letošním roce může být dosažen profit čtyřicet padesát miliard, takže si myslím, že těch plánovaných 16 mld. z dividend je opravdu velmi málo. A dá se tady tento rozpočet tímto způsobem vyspravit.
Nevím, jestli se podaří vyždímat z kapitoly Všeobecná pokladní správa nějaké dodatečné peníze, jak jsem postřehl, že někdo to chce zbilancovávat vůči této kapitole. Já jsem možná nedostatečně pečlivý čtenář, ale našel jsem tam vládní rezervy na povinné úrovni 0,3 %, pod ty se jít nedá. Takže co nám zbývá? Kromě toho, že se podíváme na některé ty zakázky, zejména v kapitole Ministerstva dopravy, tak už nám zbývá jenom doprava - a dostávám se k problému onoho stimulačního prorůstového efektu naší rozpočtové politiky, protože jedině rostoucí ekonomika nás z toho největšího problému může vytáhnout. Skutečně, tak jak je to nastaveno, domýšlíme tzv. multiplikační efekt vládních investic? Už od roku 2008, 2009 a teď znovu 2010 lijeme nadprůměrné dotace do Státního fondu dopravní infrastruktury. Ale ten multiplikační efekt z těch řek betonu, dostavuje se pro tu ekonomiku řádně? I Ředitelství dálnic a silnic uznává, že by se měly snížit rozpočtové náklady českých dopravních staveb. Než toto dokáží naši stavaři, tak si myslím, že je na místě se zamyslet nad tím, nikoliv tyto peníze rozpustit někde v rozpočtu, ale říci, že by měly být upřednostněny ty vládní investice, které mají rychlejší a větší multiplikační efekt, s rychlou návratností, podpořit odbyt firem, podpořit bytovou výstavbu, poloprázdný a prakticky deficitní prázdný fond rozvoje bydlení takto dofinancovat.
Povinnost hlasovat v prvním čtení pro je někdy zdůvodňována tím, že kdybychom to dneska neschválili, vlast ovinou mračna, riziko rozpočtového provizoria se rozhoří naplno a v lednu tady budeme běhat celí vyděšení jak myši v kleci, co jsme to způsobili. Ale to vůbec není pravda. Uvědomme si, že byla 9. září ve Sněmovně projednána novela jednacího řádu o zkrácení lhůt pro druhé čtení státního rozpočtu. A jestli se nepletu, je tuším před podpisem pana prezidenta republiky. Čili jestliže by nový návrh státního rozpočtu přišel do Sněmovny někdy během listopadu, tak jsme schopni v rámci těchto zkrácených lhůt, když se nebudeme vyčerpávat medvědími půtkami a kdečím ostatním, to schválit v klidu ještě v letošním roce a nemuseli bychom překročit ten horizont silvestrovský, jako se tomu stalo např. za Zemanovy vlády, tuším v roce 2000.
Čili to je podstata našeho návrhu, to je argumentace k němu, a pokud nás tady pan kolega Nečas varoval, že musí skončit ono období, kdy jsme se dostali do jakéhosi rozpočtového ofsajdu, do jakéhosi zakázaného uvolnění, já bych si posloužil jinou hokejovou terminologií: prosím vás, nedopusťme, ať tímto rozpočtem si dáme tzv. krosček, protože po takovém krosčeku bychom se z toho ledu už nemuseli zvednout.
Hlásím se samozřejmě hned do podrobné rozpravy, kde bych načetl ten alternativní návrh usnesení vůči návrhu rozpočtového výboru. Děkuji. (Ojedinělý potlesk z levé části jednacího sálu.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane kolego, podrobná rozprava se nebude konat. Přečtete prosím své usnesení, pokud je máte připraveno, nyní.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji, paní předsedající, za upozornění. Protože jsem rychle doběhl pro potřebný papír, tak za prvé bych upozornil, že byl rozdán do vašich lavic. Za druhé bych upozornil, že byť jsem se kdysi živil prognostikou, tak skutečně jsem měl na mysli v bodě II usnesení ze dne 25. září rok 2009 a nikoliv 2010. Takže bych prosil tento údaj opravit.
Ono alternativní usnesení tedy zní:
Za prvé, Poslanecká sněmovna zamítá základní údaje vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 podle sněmovního tisku 913/1.
Za druhé, setrvává na doporučeních obsažených v usnesení Poslanecké sněmovny 1387 ze dne 25. září 2009.
Za třetí, doporučuje vládě předložit spolu s novým návrhem zákona o státním rozpočtu: aktualizovanou konsensuální prognózu makroekonomického rámce na rok 2010, za druhé závaznou maximální výši prostředků, kterou vynaloží během roku 2010 Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení včetně jejich zdrojů.
Za čtvrté, žádá vládu, aby zapojila do státního rozpočtu 2010 jako mimořádné protikrizové opatření větší podíl dividend z podniků se státní účastí.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Dolejšovi. Nyní je přihlášen pan poslanec Miroslav Kalousek a po něm je zde přihláška - pardon, faktická poznámka, pan kolega Nečas.
Poslanec Petr Nečas: Vážená paní předsedající, já bych se chtěl vaším prostřednictvím dotázat pana poslance Dolejše, jehož vystoupení i text jsem si se zájmem přečetl, zda by třeba nepřehodnotil svůj negativní názor na tento státní rozpočet, pokud by se např. Ministerstvo financí zavázalo inzerovat 1 milion korun v Haló novinách. (Ojedinělý potlesk z pravé části jednacího sálu.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Řádná přihláška - pan kolega Miroslav Kalousek, po něm bude hovořit pan poslanec Petr Braný.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, dovolte předtím, než přednesu svůj příspěvek, dvě praktické poznámky.
Za prvé projednáváme vládní návrh zákona o státním rozpočtu, což je de facto, nikoli de iure, ale de facto je to exekutivní norma, kterou si Poslanecká sněmovna povyšuje na zákon, a není to nic jiného než jednání, při kterém politická reprezentace dovoluje vládě a jejím jednotlivým členům, kolik kde mohou utratit. ***