(17.10 hodin)
(pokračuje Šeich)
Lepší rozpočet si prostě tato Poslanecká sněmovna nezaslouží, protože na lepším rozpočtu se není schopna shodnout. Samozřejmě lepší rozpočet by si zasloužili lidé. K tomu si musí zvolit ale silnou politickou reprezentaci, která má odvahu něco řešit, odvahu řešit problémy ještě ve chvíli, kdy je řešit lze, a která je také schopna na nich dosáhnout shody, domluvit se, prostě normálně spolu komunikovat a domluvit se.
Co mohou lidé očekávat od ODS? Minimálně to, že i přesto, že to není v této chvíli již vládní strana, je to strana odpovědná, která se necítí zhrzená, necítí se zrazena, prostě participuje, účastní se a hledá řešení situace. Je to strana, která neslibuje nemožné v době, kdy na to země nemá, a je to strana, která si nelže a nelže lidem do kapsy, že přijdou nějaké další příjmy od Ježíška. Kdo samozřejmě na Ježíška stále věří, má tu možnost číst dále z pohádek od Jiřího. Pohádka od Janoty je trošku drsnější, spíš andersenovská, ale minimálně z nás nedělá absolutní hlupáky. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec David Šeich. Nyní se slova ujme pan poslanec Ladislav Libý a připraví se pan poslanec Vladislav Vilímec a předtím s faktickou poznámkou Jiří Paroubek. Omlouvám se panu kolegovi Libému. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, já musím reagovat na projev předřečníka, poslance - já nevím, jak se jmenuje, abych to řekl s Feydeauem. Já bych se ho zeptal... Zase by nevěděl, kdo to byl. To je správná poznámka. Já bych se zeptal pana předřečníka, o kolik se snížil vlastně státní dluh České republiky za vlád ODS. Já ho nebudu napínat. V roce 2007, já chápu, že tehdy státní finance byly ještě ovlivněny hospodářskou politikou sociálnědemokratických vlád, to bylo 66 miliard schodku. Za minulý rok už se navýšil deficit, státní dluh o 85 miliard. Za letošní rok očekáváme 200 miliard. O kolik se to vlastně tedy snížilo, pane poslanče já nevím, jak se jmenujete?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já samozřejmě vyřídím vzkaz a otázku pana poslance Paroubka panu poslanci Davidu Šeichovi. Rád bych pokračoval v debatě. Vidím, že jsme vyvolali vlnu dalších faktických poznámek. S faktickou poznámkou pan poslanec David Šeich. Prosím.
Poslanec David Šeich: Já si myslím, že lidé v této zemi si o tom arogantním pánovi udělají představu sami. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. S přednostním právem pan poslanec Bohuslav Sobotka. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já rozumím tomu, co zde říkal pan poslanec Šeich o tom, že ODS dnes není vládní strana. Díky bohu už to tak je, že ODS není vládní strana, ale ODS tady tři roky vládní stranou byla. Tři roky ovlivňovala rozpočtovou politiku a tři roky poslanci ODS schvalovali státní rozpočty. Za ty tři roky se celkový veřejný dluh České republiky zvýšil o 350 miliard korun. 350 miliard korun za tři roky: 2007, 2008, 2009. Kdo schvaloval rozpočet na rok 2007? ODS včetně pana poslance Šeicha. Na rok 2008 hlasoval pro tento rozpočet pan poslanec Šeich a s ním celá ODS. Rok 2009 - pan poslanec Šeich a s ním celá ODS hlasovali pro tento státní rozpočet. Dohromady je to sekera 350 miliard korun.
Pane poslanče, je to vaše sekera. Měl byste to zdůvodnit vašim voličům. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji za dodržení času. Budeme pokračovat. Pan poslanec Ladislav Libý, připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Libý: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, dovolte i mně říci několik poznámek k projednávanému bodu. Pro mě je zvláštní postoj levice, speciálně sociální demokracie, k projednávanému návrhu zákona o státním rozpočtu pro Českou republiku pro rok 2010.
Je mi vcelku jasné, že filozofie sociální demokracie ohledně rozpočtu je založena na neodolatelné touze neustále šroubovat státní rozpočet do nových a nových rekordů, a to prioritně na straně výdajů. Pokud to jde, tak i na straně příjmů, ať už formou privatizací nebo formou zvyšování daní. A když už to nejde, tak si prostě půjčíme. Dokud nám někdo půjčuje, tak je to dobré. Doufám, že nám ještě někdo pár let půjčí, ale nemusí to trvat věčně.
Co levicové politiky vede k takovému neodpovědnému počínání, je zcela obyčejná snaha kupovat si z peněz státního rozpočtu část občanů tak, aby je podpořili ve volbách. Co mi jasné není, je to, proč sociální demokracie jedním dechem podporuje vládu Jana Fischera, podpořila takzvaný Janotův balíček, tváří se státotvorně a zároveň návrh rozpočtu poměrně tvrdě kritizuje. A já si dovedu představit s jakými populistickými návrhy se tady setkáme od tohoto pultíku při druhém čtení rozpočtu.
Nechápu kupříkladu, proč pan předseda poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické Sobotka označil při projednávání v rozpočtovém výboru návrh státního rozpočtu za zbabělý a betonový. O tom, zda je či není zbabělý, by se dejme tomu mohla vésti nějaká legitimní diskuse, ale betonový. Je snad betonový proto, že ministr dopravy byl nominován Občanskou demokratickou stranou?
Pan Sobotka by měl jako ekonomický expert sociální demokracie vědět, asi to i ví, že rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury byl sestaven jako vyrovnaný, že pokrývá pouze nezbytné výdaje na rozestavěné stavby dopravní infrastruktury a spolufinancování zdrojů Evropské unie v rámci operačního programu doprava. A přesto na nejnutnější rozestavěné stavby stále chybí cca 20 miliard korun, takže se mnohé stavby budou muset zastavit a zakonzervovat. Populisticky navrhovat, že na úkor této prorůstové kapitoly přidáme peníze na momentální spotřebu je velice jednoduché.
Když chcete ubrat z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury minimálně 7 miliard, rád bych se vás zeptal, pane předsedo Sobotko, prostřednictvím pana předsedajícího, které konkrétní silnice, které konkrétní úseky dálnic chcete zastavit? Občany by to jistě zajímalo.
Ještě jedna poznámka. Díky dominantnímu vlivu, který měla levice pod vedením sociální demokracie ve Sněmovně do roku 2006 na sestavování rozpočtu, na strukturu státního rozpočtu vzrostl státní dluh do astronomických výšek a jenom obsluha státního dluhu pro příští rok představuje pro mě nepředstavitelných a pro řadové občany absolutně nepředstavitelných 80 miliard korun. Jedinou cestou k tomu, abychom se v nejbližších letech vyhnuli katastrofě v podobě krachu státní pokladny, znehodnocení úspor občanů a kolapsu státní správy je začít intenzivně hledat úspory na straně výdajů, zejména mandatorních. Přestat nadále neúměrně prohlubovat státní dluh a restartovat ekonomický růst rozumnou rozpočtovou politikou. Pro mě je schodek státního rozpočtu pro příští rok ve výši 163 miliard jen velmi těžko stravitelný. O to více je mi líto promarněného období ekonomické prosperity, kdy paradoxně místo toho, aby se schodek státního dluhu snižoval, tak se neustále zvyšoval.
Na poznámku, která tady zazněla, že i Občanská demokratická strana, respektive vláda Mirka Topolánka, že za její vlády rostl státní dluh. Je to samozřejmě pravda. Nicméně tak, jak byly nomenklaturní výdaje nastaveny zákony, zastavit růst státního dluhu to je jako zastavit holýma rukama rozjetý těžkotonážní nákladní vlak. Nejde to z roku na rok. Myslím si, že to, co bylo docíleno, bylo maximum možného.
Já chápu, v jaké tíživé situaci se dneska státní finance nacházejí. Vím, že pro Ministerstvo financí nebylo jednoduché a pro tuto vládu, která je bez silného politického mandátu, sestavit nějaký návrh rozpočtu. Je to návrh kompromisní a já doufám, že Poslanecká sněmovna parametry státního rozpočtu tak, jak jsou připraveny, přijme a já osobně ho podpořím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ladislavu Libému. Faktická poznámka pan poslanec Petr Nečas, poté řádné přihlášky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedající. Vážený pane předsedo rozpočtového výboru, vy jste poměrně často proslulý tím, že zapomínáte uvádět některé údaje. Já bych vám chtěl připomenout, že v letech 2002 až 2006 jste byl místopředsedou vlády a ministrem financí. ***