(16.00 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Prosím pana ministra Šimerku. Máte slovo.
Ministr práce a sociálních věcí vlády ČR Petr Šimerka Děkuji, pane místopředsedo. Paní poslankyně, dámy a pánové, já jsem si vědom, že moje situace není snadná, protože také samozřejmě tu věc každodenně bedlivě sleduji. Už ne tak často jako v prvním pololetí, nicméně i v tomto týdnu se vyskytly stížnosti občanů, které považuji já osobně za relevantní, za oprávněné. Musím jednoznačně říci, že pokud se takové problémy vyskytují, tak se to výlučně, nebo možná s výhradou několika promile téměř výlučně vyskytuje pouze v Praze. Praha bohužel je koncentrací enormního množství zaměstnavatelů, a tedy i žadatelů o ty dávky. Určité problémy v prvním pololetí byly i na jiných okresních správách sociálního zabezpečení. Jsem si jist, že tam se drtivá většina nedodělků vyřídila a také stížnosti od občanů tohoto druhu v posledních týdnech - mimo - Prahu nejsou mi známy. A pokud jsou, tak jsou to vyloženě excesy.
V Praze se zúčtovává několik desítek tisíc dokladů každý měsíc a podle informací, které mám, tak asi 95 procent se vyřizuje ve lhůtě. Nicméně i pět nebo čtyři procenta, která se ve lhůtě nevyskytnou, znamenají počet v řádu 1000, 1500 žádostí, což je obrovské množství. Podle mého názoru byť by se jednalo o jednu nebo dvě včas neuspokojené žádosti, tak je to chyba. Jsou-li jich desítky nebo stovky, tak je to samozřejmě velký problém.
Česká správa sociálního zabezpečení i Ministerstvo práce trvale věnují těmto otázkám maximální pozornost. Ptáte-li se, co se udělalo a co se ještě udělá pro to, aby se počet těchto případů minimalizoval a nejlépe úplně odstranil, eliminoval, tak mohu uvést za prvé výrazné posílení počtu zaměstnanců, za druhé provedení personálních změn na této správě, počínaje ředitelem, ale i dalšími vedoucími pracovníky, a zaškolení nových pracovníků, řekl bych svěžích, kteří za sebou nemají těch rušných šest nebo sedm měsíců první části tohoto roku, kdy ten nápor na ně byl skutečně enormní a kdy pracovali desítky hodin přesčas každý týden. Současně bych chtěl říci, že situace se lepší i díky tomu, že se zlepšila kvalita dodávaných podkladů. Zpočátku to obrovské množství včas neuspokojených žádostí bylo dáno mimo jiné tím, že další účastníci tohoto procesu, jako jsou ošetřující lékaři a zaměstnavatelé, dodávali doklady v neúplné podobě nebo obsahovaly některé nedostatky, které neumožnily to včas zúčtovat. Takže jak ze strany ostatních účastníků tohoto procesu, tak ze strany České správy se situace výrazně zlepšila.
Do budoucna, ale to není otázka několika týdnů, výrazně přispěje ke zlepšení situace elektronizace systému, elektronizace dokladů. To je otázka myslím roku a půl, dvou let možná. Ale teď prosím do krátké budoucnosti: přijetí nových pracovníků a opět posílení těchto pracovišť o další zkušené pracovníky z kontrolních útvarů tohoto úřadu. A dočasně teď ještě posílení o další pracovníky z jiných okresních správ sociálního zabezpečení. Protože skutečně to je problém jenom Prahy. Takže přijetí několika desítek nových zaměstnanců, převod stávajících zaměstnanců z kontrolních útvarů dočasně na tato pracoviště a posílení z jiných obdobných pracovišť mimo Prahu. Víc myslím v tuto chvíli se s tím dělat nedá, jenom to, že jsem se veřejně v televizi, nevím, jestli to bylo odvysíláno, omluvil všem těm, kteří nebyli uspokojeni včas.
Věřím, že se do konce roku i díky těmto opatřením podaří drtivou většinu dosud neuspokojených uspokojit a eliminovat nebo snížit výrazně množství těch, kteří jsou uspokojováni po měsíčním termínu. Já bych dokonce chtěl říci, že i měsíc poté, co se ten systém zavede, a kromě Prahy už si myslím, že se stabilizoval, interně bych chtěl určitou metodikou dosáhnout toho, aby se ta lhůta interně zkrátila. Ona i ta zákonná měsíční lhůta pro žadatele, pro ty potřebné, kteří čekají na peníze, je podle mého názoru příliš dlouhá a myslím, že po tom zaváděcím období bude umožněno, abychom ji minimálně v praxi, když už to nebude právním předpisem, zkrátili. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se ještě paní poslankyně Kalábkové - ale není už třeba, můžeme ukončit tuto interpelaci na ministra Šimerku a přejít k další. To je interpelace pana poslance Pavla Němce na ministryni Danu Juráskovou. Prosím pana poslance, aby ji přednesl.
Poslanec Pavel Němec: Vážená paní ministryně, včera bylo zveřejněno rozhodnutí Úřadu na ochranu osobních údajů ve věci předávání dat z lékáren do databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Ověřování množství nakoupených léků mělo zabránit tomu, aby přípravky s pseudoefedrinem zneužívali narkomani k výrobě pervitinu. Od května tohoto roku proto SÚKL omezil výdej šesti přípravků obsahujících pseudoefedrin. Podle dostupných údajů se díky centrálnímu úložišti a centrální evidenci o vydaných léčivech během několika měsíců zcela zastavil nelegální obchod s léčivy obsahujícími pseudoefedrin. Nyní se ale pro výrobce pervitinu opět otevírá možnost nákupu léčiv s obsahem pseudoefedrinu prakticky bez omezení.
Vážená paní ministryně, jste ochotna urychleně připravit návrh legislativních změn, které by situaci řešily a opět zavedly potřebné kontrolní mechanismy? Ke změně legislativy vyzval i samotný Úřad na ochranu osobních údajů. Kdy lze očekávat, že budou novely příslušných předpisů předloženy k projednání do Sněmovny?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Poprosím paní ministryni Juráskovou, aby reagovala na tuto interpelaci. Prosím, máte slovo.
Ministryně zdravotnictví vlády ČR Dana Jurásková Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já se pokusím přece jen trošku šířeji objasnit, o jaký problém se jedná. Státní ústav pro kontrolu léčiv skutečně obdržel po devíti měsících od zahájení kontroly konečné rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů ve věci kontroly nakládání s osobními údaji v centrálním úložišti elektronických receptů. Z rozhodnutí vyplývá, že SÚKL již nadále nebude shromažďovat čísla pojištěnce. Centrální úložiště samozřejmě bude nadále plnit svoji funkci stanovenou zákonem, to znamená ukládání elektronických receptů.
Možná je dobré v tuto chvíli říci, že pondělním rozhodnutím Úřadu pro ochranu osobních údajů byla v České republice nadřazena ochrana osobních údajů nad ochranu zdraví. Možná je také dobré říci, že v tuto chvíli výdej léků s pseudoefedrinem v lékárnách je regulován takovým způsobem, že lékárník nadále ověřuje totožnost pacienta, resp. občana, který si pseudoefedrin žádá. Lékárník nesmí vydat více než 900 miligramů pseudoefedrinu, to znamená zhruba 30 tablet. Ale díky rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů lékárník již není schopen (ověřit), zda si pacient nevyzvedl podobný lék nebo podobný objem, nebo dokonce větší objem v jiné lékárně. To znamená my nejsme schopni dostát tomu, že měsíční doporučená dávka pro výdej z lékárny léčiv s pseudoefedrinem činí 900 miligramů.
V každém případě pokles vydaných balení od ledna roku 2009, kdy bylo vydáno 464 289 balení, činí v květnu roku 2009 58 984 balení, což je pokles obrovský.
V každém případě musím říci, že děkuji za tu interpelaci, protože stejně jako Státní ústav pro kontrolu léčiv, tak i Ministerstvo zdravotnictví a taky Úřad pro ochranu osobních údajů konstatovaly, že náprava není možná žádným jiným způsobem než připravením novely zákona o léčivu. Tím pádem Ministerstvo zdravotnictví konstatuje, že je připraveno zvážit takovouto novelu předložit. Časový rámec nedokážu posoudit, protože ochrana osobních údajů je v České republice velmi komplikovaná také díky tomu, že není stejný režim pro zpracování osobních údajů pro všeobecné zdravotní pojišťovny, resp. zdravotní pojišťovny, které nakládají s rodnými čísly, a pro Státní ústav pro kontrolu léčiv, kterému byla tato manipulace s rodným číslem zakázána. Tak jenom proto vysvětluji, že se jedná opravdu o velmi komplikovaný problém a že v tom budeme muset spolupracovat s Úřadem pro ochranu osobních údajů, ale rozhodně jsme připraveni to udělat. ***