(17.10 hodin)
(pokračuje Petr)
Abych zkrátil své vystoupení, chtěl bych požádat o odpověď na několik otázek. Kolik peněz z proponovaných 10 miliard pro letošní rok bude skutečně vyčerpáno? Zda nemáme dojem, že v době, kdy je krize, leží na fondu životního prostředí peníze a stavební firmy nemají co dělat? Proč již v době vyhlášení tohoto programu se to týkalo pouze rodinné zástavby a ne panelových domů, kde ty ztráty jsou mnohonásobně větší? A za třetí, a to by mě zajímalo především: Jaký je poměr vynaložených nákladů v první fázi barnumské reklamy proti tomu, kolik bylo za těch 266 vyřízených žádostí vydáno peněz? Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Jak jsem řekla, odpověď dostanete v písemné podobě.
Budeme se věnovat dalším interpelacím. Tu následnou, 21., pan poslanec Jan Látka stáhl, protože se s panem ministrem práce a sociálních věcí Petrem Šimerkou dohodli o tom, že si vysvětlili tento problém, a proto se můžeme věnovat interpelaci, kterou vznáší pan kolega Petr Bratský. Vznáší ji na ministra dopravy Gustáva Slamečku ve věci dostavby vnějšího pražského okruhu. Pane kolego Bratský, máte slovo.
Poslanec Petr Bratský: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, pan ministr tady ještě před chvílí seděl, já pevně věřím, že se vrátí. Já jsem se původně omlouval, že možná svoji interpelaci nestačím, protože jsme seděli na školském výboru - takže pane ministře, děkuji, že jste přišel.
Včera i dnes projednávala Sněmovna návrh státního rozpočtu na příští rok. Je doba škrtů a úsporných opatření. V posledních letech se i díky zdrojům z Evropské unie podařilo poměrně výrazně navýšit kapitolu Ministerstva dopravy a rozběhnout řadu důležitých dopravních infrastrukturních staveb. Připomínám zhruba z 2,5 % asi na 5 % státního rozpočtu v posledních dvou letech, což je velmi příjemné. Bohužel dnes, když se škrtá, jsou zase ohroženy.
Předmětem mého dotazu je dopravní stavba mimořádného významu a tou je vnější pražský okruh, ze kterého je dosud dokončena jen menší polovina. Zatímco většina ostatních evropských metropolí již okruhy víceméně má hotové a ty efektivně slouží k odvedení tranzitní dopravy i jako pomoc městské páteřní síti, tak Praha má vnější okruh stále z větší části na papíře a čekání na něj se od prvních kopů počítá již ne na roky, ale desítky let. Při dnešní intenzitě dopravy pak stačí jeden převrácený kamion nebo drobnější oprava vozovky s uzavírkou na Jižní spojce například, aby celá metropole dopravně zkolabovala. Citelně chybí zejména severní část okruhu s novým mostem přes Vltavu, která by konečně rozdělila tranzit na dva proudy. Po holešovickém mostu Barikádníků je nejbližším dalším silničním mostem po proudu až most v Kralupech nad Vltavou, rovněž dopravně značně přetížený, a mimochodem, v jeho okolí dochází k velkému počtu dopravních nehod, to určitě víte ze statistik, a často je tím nevyužíván.
Chápu samozřejmě, že peníze nejsou jediným problémem, kterému v případě okruhu čelíme, ale jsou zde k řešení neméně složité otázky výkupu pozemku, délky územních a stavebních řízení, protesty lokálních ekologistických iniciativ, soudní spory a další těžkosti.
Rád bych se vás zeptal, pane ministře, co se kompetence vašeho resortu týče, v jakém stadiu je dostavba okruhu a jeho jednotlivých částí v rovině rozpočtové, v rovině územně plánovací a v rovině právní. Například právě severozápadní část okruhu byla nedávno rozhodnutím správního soudu - (Předsedající: Pane kolego, čas.)
Končím. ... vrácena o několik roků zpět. Jaké kroky může ministerstvo podniknout k tomu, aby se dostavba co nejvíce urychlila? Děkuji, pane ministře.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Bratskému. Pana ministra dopravy Gustáva Slamečku prosím o odpověď.
Ministr dopravy vlády ČR Gustáv Slamečka (Hovoří slovensky.) Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, utíkám k mikrofonu, protože tato část je poměrně rozsáhlá, takže se pokusím to nějak rychleji zrekapitulovat.
Takže silniční okruh Prahy je dneska v provozu v úsecích Běchovice-Satalice a Slivenec-Ruzyně a ve výstavbě je v současné době úsek Slivenec-Lahovice-Vestec, to je propojení mezi D1 a D5, což si myslíme, že je z hlediska tranzitní dopravy asi ten nejproblematičtější úsek. Pokud se týká dohotovení těchto staveb, tak platí rok 2010 a máme zabezpečené finanční prostředky, aby tak mohlo být uskutečněno. Ještě před zprovozněním tohoto spojení mezi D1 a D5 bude provedena výměna krytu vozovky na už provozovaném navazujícím úseku silničního okruhu kolem Prahy na té 515, což je úsek Slivenec-Třebonice. Na tuto akci máme vyčleněných 700 miliónů a ty máme v rozpočtu.
Takže potud je to ta dobrá story. Další uvedené úseky okruhu kolem Prahy jsou ve fázi přípravy. Je třeba říci to, že i při nedostatku finančních prostředků i při tom, že tam nejsou žádné peníze na investiční část, tak se v přípravě pokračuje, a v přípravě se pokračuje nejen ve fázi projektové, ale i ve výkupech pozemků, což je myslím ještě další poměrně optimistická zpráva.
Pokud se týká potřebnosti úseků, a to, co tady bylo vzpomenuto, tak samozřejmě ten severozápadní úsek je mimořádně důležitý. My máme podle intenzit změřeno, že velmi důležitým úsekem a řekl bych i z mého pohledu nejdůležitějším je propojení mezi D1 a D11, to znamená mezi brněnskou a hradeckou dálnicí, protože tam jsou skutečně ty intenzity nejvyšší a dokonce překračují i propojení mezi D1 a D5.
Co se týká dotazu na přípravu toho severozápadního segmentu, tak doufám, že jsem to pochopil správně, ale pokud vím, tak územní plán města Prahy byl přijat, bude asi zřejmě kvůli němu další odvolání, takže my budeme tak, jak jsme doteď spolupracovali, i nadále spolupracovat při přípravě těchto úseků.
Co se týká finančních prostředků na nedokončené úseky, tak potřebujeme ještě 71 - já to opakuji: 71 miliard korun na celý okruh. V rozpočtu fondu na roky 2010, 2011, 2012 investičně není ani koruna. Takový je tedy stav. Myslím tedy mimo peněz, které jsou na přípravu, protože ty pokrývají přípravné práce plus pozemky. Já vím, že tato informace asi není povzbudivá, ale vzhledem tedy k rozpočtu fondu je to zatím realita.
Takže to by bylo asi zatím všechno z mé strany.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Pan kolega Bratský chce vznést doplňující dotaz? Prosím tedy.
Poslanec Petr Bratský: On to není vysloveně doplňující dotaz, ale já bych chtěl pana ministra právě požádat, jestli by i ministerstvo v souladu s dalšími orgány hlavního města Prahy bylo nápomocno tomu, aby právě to odvolání, které bylo rozhodnutím správního soudu vráceno zpátky... Tam totiž došlo k tomu, že se sloučily, nebo se chtějí vlastně sloučit dvě obrovské stavby, a to je dostavba nové přistávací dráhy letiště a právě toho okruhu, což z hlediska projednání "úerka" (?) a vůbec dalších věcí pro přípravu jakékoliv výstavby je tak drastická záležitost, že je to téměř neřešitelná věc v řádu možná i desítek let, takže my budeme očekávat v Praze, že i ministerstvo pomůže k tomu, že dojde opět k rozdělení těchto dvou staveb, protože i když se může někomu zdát, že spolu souvisí, tak v tomto případě možná z hlukových hledisek nebo nějakých se může někdo snažit, to může být součástí obou dvou studií, ale připravovat "úerko" pro obě dvě stavby najednou nám připadá naprosto šílené a jako Pražáci se proti tomu musíme ohradit. A byli bychom rádi, aby nám Ministerstvo dopravy bylo nápomocno. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Tato otázka - poznámka ještě, ano dává prostor pro odpověď panu ministrovi.
Ministr dopravy vlády ČR Gustáv Slamečka (Hovoří slovensky.) Já myslím, že právě v tom současném schváleném územním plánu je to už oddělené, že ty stavby jsou od sebe oddělené. Já jenom deklaruji to, že budeme nadále samozřejmě spolupracovat, protože máme zájem na dostavbě obou dvou, ale musíme spolupracovat i na získání finančních prostředků.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Další interpelace propadá, protože interpelující poslanec David Rath není přítomen.
Budeme se tedy moci věnovat interpelaci, kterou vznáší pan kolega Ludvík Hovorka na ministryni zdravotnictví Danu Juráskovou ve věci rozhodování o investicích do nákladné zdravotní techniky. Prosím pana kolegu.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, chtěl bych se zeptat v souvislosti s integrovaným operačním programem a regionálním operačním programem, kdo na ministerstvu jmenovitě rozhodoval o zařazení, respektive vyřazení jednotlivých nemocnic mezi specializovaná onkologická a traumatologická centra, a tím vlastně předurčil i možnost využití prostředků z regionálního operačního programu nebo integrovaného operačního programu. ***