(12.40 hodin)
(pokračuje Bičík)
Podle našeho názoru zvolená forma by mohla v případě dopracování umožnit zkrátit dobu mezi doručením materiálu do Sněmovny a jeho závěrečným projednáním zde na půdě pléna Sněmovny a tím zracionalizovat průběh celého toho postupu projednání, a to všechno při zachování práva členů Sněmovny se vyjádřit a spolurozhodovat o stanovisku Sněmovny. Jsme si vědomi a cítíme to sami, že návrh může při vnějším zběžném pohledu vyvolávat dojem určitého omezení kontrolní funkce Sněmovny. Říkali jsme si, kdo jiný by si měl troufnout takový materiál předložit, když ne zástupci opozice, aby vyjádřili svým způsobem i tu vůli takovýhle problém řešit. Myslím si, že tento zájem je společným zájmem i vládní části Sněmovny.
Hledali jsme proto způsob, jak určité nebezpečí omezení vyjádřit se co nejvíce omezit. Čili návrh předpokládá, že v případě jeho realizace vyzve předseda a organizační výbor Sněmovny jednotlivé výbory Sněmovny, aby do určitého termínu ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny posoudily a navrhly, které z jimi dosud pravidelně projednávaných zpráv a informací je vhodné zařadit do návrhu usnesení Sněmovny, kterým Sněmovna projednání toho materiálu příslušného ve své působnosti svěří právě tomu konkrétnímu příslušnému výboru. Poté by podle nově navrhovaného § 50a mohl výbor ten došlý materiál zařadit na pořad své nejbližší schůze. Při projednání by postupoval podle dosavadního znění zákona. A pokud by došlo k všeobecné shodě na návrhu usnesení, doporučil by tento výbor zařadit bod na jednání nejbližší schůze, a to už bez - teď pozor - té další přímo organizované rozpravy. Předpokládáme, že pokud by takových materiálů byl větší počet, byl by připraven návrh, který by obsahoval návrhy všech jednotlivých usnesení, a předsedající by projednání těchto bodů zařadil na konec zvoleného pracovního dne jednání Sněmovny. Hlasování by tedy řídil přímo předsedající. Neprobíhala by už ta formální oznamování a jednání ze strany výboru. Pokud by nedošlo k naplnění všeobecné shody, postupovalo by se podle dosavadního způsobu.
Takže my jsme přesvědčeni, že přijetím této nebo obdobné úpravy můžeme zracionalizovat jednání Sněmovny, vytvořit nový prostor pro jednání o jiných, kontroverznějších bodech. To za prvé. Za druhé, že by se nám mělo podařit výrazně zkrátit období mezi doručením materiálu do Sněmovny a jeho projednáním. A za třetí, tímto způsobem by podle našeho nedocházelo k omezení kontrolní funkce Sněmovny ani práva jednotlivých klubů nebo jednotlivců se k němu vyjádřit.
Jsme si vědomi, že materiál má legislativní nedostatky, jak na ně upozorňuje i vláda. Jsme připraveni spolupracovat s našimi kolegy a kolegyněmi v příslušném výboru, upravit ty části návrhu, které si to zaslouží, a předložit vám je potom v takovém tvaru, aby je bylo možno schválit. Čili v tomto okamžiku vás prosím o to, abyste propustili návrh do druhého čtení a umožnili tak jeho dopracování a předložení ke konečnému posouzení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Milanu Bičíkovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Stanislav Křeček. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, předkladatel na můj vkus až příliš podrobně nás seznámil s tím, co máme na stole, to znamená návrh na novelu jednacího řádu. Mám-li parafrázovat slova svého předchůdce ve funkci zpravodaje, tak bych řekl, že asi není v této Sněmovně poslanec, který by si myslel, že toto není závažný problém. Skutečně projednávat zprávy, které se týkají roku 2007, v letošním roce, snižují efektivitu a vážnost této Sněmovny už tak velmi nízkou. Já se domnívám, že jde skutečně o problém závažný, že je na místě ho v jednacím řádu řešit. Mám své pochybnosti o tom, zda to je v tomto návrhu uděláno bezchybně, a sám pan zástupce předkladatelů říká, že tam je potřeba provést nějaké legislativní změny. Asi ano. Myslím si, že ve výborech je pro to vhodná příležitost. Proto doporučuji, abychom propustili tento návrh do druhého čtení, projednali ho ve výborech a zvýšili tak efektivitu své práce. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se do ní hlásí z místa. Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím.
Asi závěrečná slova nebudou. Nepadl žádný návrh. Budeme se zabývat pouze návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Zahájím hlasování o přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je pro? Kdo je Proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 90. Z přítomných 109 pro 88, nikdo nebyl proti. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru.
Lhůta k projednání je podle zákona o jednacím řádu. Končím bod 20. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji zpravodaji.
Budeme pokračovat bodem číslo
21.
Návrh poslanců Ivany Levé, Zuzky Bebarové-Rujbrové, Milana Bičíka,
Soni Markové, Miloslavy Vostré, Josefa Šenfelda a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních
poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 730/ - prvé čtení
Jsme v prvém čtení a stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 730/1. Požádal bych paní poslankyni Ivanu Levou a paní poslankyni Olgu Zubovou, aby zaujaly místo u stolku zpravodajů. Zároveň prosím, aby předložený návrh uvedla zástupkyně navrhovatelů paní poslankyně Ivana Levá. Paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Ivana Levá: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, ráda bych vám představila novelu zákona číslo 348/2005 Sb. Zákon číslo 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších změn, stanoví předmět poplatků, určuje poplatníka, výši a způsob placení rozhlasových a televizních poplatků, evidenci poplatníků, a to s tím, že rozhlasový poplatek slouží k financování veřejné služby České rozhlasu a televizní poplatek slouží k financování veřejné služby České televize. Výše rozhlasového poplatku a výše televizního poplatku byla Sněmovnou určena po rozsáhlé diskusi a je dána § 6 zákona. V § 4 zákona je pak řešena problematika osvobození od rozhlasového a televizního poplatku s tím, že v jeho odstavci 2 jsou stanoveny podmínky pro osvobození fyzické osoby od poplatků z důvodu sociální situace. Upraveny byly zákonem 112/2006 Sb.
V době od přijetí poslední úpravy zákona v roce 2006 došlo k významnému zhoršení sociální situace osob, na něž se vztahuje osvobození od rozhlasových a televizních poplatků podle § 4 odstavec 2 zákona a k významnému zhoršení sociální situace osob, jejichž čistý měsíční příjem se pohybuje nikoliv významně nad dosud platnou hranicí, to je 2,15násobku životního minima podle zvláštního právního předpisu. Proto novela navrhuje, aby hranicí pro osvobození byl nově trojnásobek životního minima podle zvláštního právního předpisu. Obdobně se navrhuje zvýšení hranice pro osvobození od povinností hradit poplatky u osob žijících v téže domácnosti s dalšími osobami, a to na 2,5násobek životního minima. Snížení měsíčních výdajů řádově o desítky či stovky korun představuje pro tyto osoby významnou pomoc a úlevu. Celoročně se pak může jednat o úsporu 2180 korun na osvobozenou domácnost.
Změna se netýká funkce veřejnoprávních médií. Navrhovaná úprava nemá přímý dopad do státního rozpočtu ani do rozpočtu územně správních celků. Bude mít dopad do rozpočtu a hospodaření Českého rozhlasu a České televize. Veřejnoprávní média by ztrátu příjmů musela eliminovat vnitřními racionalizačními opatřeními. Věřím, že v případě schválení by novela měla časově omezenou platnost, a to po dobu krizové situace v naší zemi.
Děkuji za pozornost. ***