(15.20 hodin)
(pokračuje Bursík)
V České republice problém je v tom, že Úřad pro hospodářskou soutěž z důvodů, které by asi lépe popsal dnešní ministr a bývalý předseda úřadu pan Pecina, nemá nástroje k tomu, aby dokázal kontrolovat a regulovat dominantní postavení výrobců na relevantním trhu, protože otázka je, co je to relevantní trh, a dominantní postavení není dostatečné. A nepochybně to regulaci potřebuje.
A proč teď vystupuji zde v této vypjaté debatě, je toliko ta skutečnost, že ODS ani ministr Gandalovič nebyli po celou dobu, kdy jsme i fungovali ve společné vládě, schopni a ochotni přijít s nějakým návrhem na regulaci zneužívání postavení prodejců v hypermarketech. A jestli někdo z vás zastává ještě názor, že toto vyřeší trh, tak to trh nevyřeší, protože u nás ochrana spotřebitele je na velmi bídné úrovni. V podstatě když se chce spotřebitel domoct nějakého práva, tak musí vést občanskoprávní spor s tím konkrétním subjektem: žalovat Telecom, žalovat, nevím, Baťu, kohokoliv. Nikdo do toho nejde! Neexistuje u nás systém, kdy by bylo možné podávat hromadné žaloby, kdy by existovala instituce, která chrání spotřebitele, která sdružuje podání, a navíc ještě poté, kdy prezident Klaus si na současné vládě a Evropské radě vydobyl výjimku z evropské charty, tak situace je ještě horší, protože nemáme ani oporu na evropské úrovni.
Čili já toto všechno uvádím z těch důvodů, abych zde obhájil postoj Strany zelených, která, dáno nečinností ODS v této věci, se postaví za tento návrh a bude hlasovat pro jeho přijetí, abychom alespoň otevřeli prostor pro nějakou regulaci hypermarketů, protože doposud tady vůle pravice byla nulová.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SZ a v levé části sálu.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Plachý. Pane poslanče, máte slovo. Pan poslanec Plachý je posledním přihlášeným do rozpravy. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já se omlouvám za vzrušenou diskusi, která byla předtím.
Rozumím tomu, že tady byla na počátku jakási možná i dobrá vůle hledat jakési řešení mezi dodavateli a odběrateli, co se týče potravin a zemědělských produktů, ale řešení je opravdu velmi špatné. Jestli chceme najít funkční řešení, tak bychom se museli vrátit do časů první republiky, kdy tady kromě zemědělců byl na ně navázaný zpracovatelský průmysl, takže zisk vytvářený v oblasti středního článku zpracovatelského průmyslu se vracel do prvovýroby. Bohužel za osm let vlády sociální demokracie nebyl vypsán žádný program na podporu vytváření zemědělských družstev, rolnických družstev po vzoru první republiky, například společných mlékáren, společných mlýnů, masokombinátů, jatek apod. To je jediná cesta, kterou se můžeme vrátit do funkčního potravinářského průmyslu jako celku. My jsme v restituci bohužel vrátili půdu, ale nevraceli jsme právě střední část - zpracovatelský průmysl. Proto marže vytvořená ve středním článku zůstane jenom v něm a váš zákon neřeší nic jiného, než že zvyšuje zisk zpracovatelského průmyslu. To je vše. Tím neřešíte samozřejmě situaci zemědělců a tím neřešíte vůbec situaci koncového spotřebitele, kterému určitě, nepochybně - není to moje stanovisko, je to stanovisko Vysoké školy ekonomické - zvyšujete ceny. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Plachý byl poslední, kdo byl přihlášen do rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí, rozpravu končím.
Článek 50 odst. 2. Ústavy ČR stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. Prosím o nastavení kvora 101 hlasů.
Budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití podle sněmovního tisku 431/5." Zazvoním.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto usnesením souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 111 z přihlášených 179 poslankyň a poslanců pro návrh 106, proti 63. Konstatuji, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen.
Končím bod číslo 2 a zahájím bod číslo
113.
Informace vlády o dosavadních výsledcích a dalších záměrech šetření
probíhajících na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni
v souvislosti s odhalenými praktikami organizace a ukončování studia
a s možnými vazbami těchto praktik na organizovaný zločin
30. října 2009 vám byl rozdán do vaší pošty materiál k tomuto bodu. Poprosím pověřeného člena vlády, aby se ujal slova. Bude to podle všeho paní ministryně Kopicová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy vlády ČR Miroslava Kopicová Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy a pánové, já budu velmi stručná. Jak už bylo řečeno, dostali jste materiál, ve kterém jsem se pokusila vám přiblížit celou kauzu co nejpodrobněji. Ráda bych v této souvislosti řekla jen pár vět.
Za prvé, je to bezprecedentní, nejhorší ostuda vysokého školství v poslední době. O tom jistě nikdo nepochybujeme. Ministerstvo školství i všechny zúčastněné, zainteresované orgány se snažíme, abychom všechny aspekty tohoto pochybení odhalili a nějakým způsobem fakultu očistili.
Chtěla bych v úvodu podtrhnout několik hlavních bodů, které považuji za důležité. Především to, co je nejvíce znepokojivé a co ukazuje na selhání systému, je to, že celá tato kauza vznikla s tím, že fungovaly všechny příslušné orgány: akademický senát byl řádně zvolen ve standardních volbách, děkan byl navržen reprezentanty akademické obce, řádně zvolen, proděkani byli také doporučeni tímto senátem. Akademický senát ani fakulty, ani univerzity nevyslovil žádnou kritiku ani pochybnosti o fungování. Kritika se nesla pouze od jednotlivců, a to zejména od studentů. Studentů je ovšem v akademickém senátu třetina, a jak mi sami sdělili, byli vlastně umlčeni.
Chtěla bych jenom upozornit, že součástí materiálu je popis možností, jaké má rektor, jaké má akreditační komise a jaké má Ministerstvo školství, a je popsán velmi podrobně celý průběh kauzy. Samozřejmě jsem připravena o tom dále hovořit, ale myslím si, že tento materiál je velmi jasný.
Chtěla bych vás upozornit ještě na další nebezpečné aspekty, které si asi zaslouží vaši pozornost. Především, proč se to všechno mohlo stát a jakým způsobem systém fungoval. To, co v něm bylo nebezpečné, je systém přijímacího řízení, kdy přijímací zkoušky byly nastaveny tak náročně, že je v zásadě mohlo udělat maximálně 20 % studentů, všichni ostatní pak byli přijímáni na odvolání a to pochopitelně dává velký prostor i pro různá přijetí, která nejsou v souladu s předpisy.
Další aspekt této kauzy, který je velmi nebezpečný, se týká uznávání diplomů, nostrifikací, které máte také velmi podrobně popsáno. Kauza je nebezpečná proto, že se týká zejména oboru právo a právní věda. A já bych vám chtěla říct, že toto je obor, který nemá akreditovaný ani žádná soukromá vysoká škola. To ministerstvo hlídá, z tohoto oboru se rekrutují soudci, z tohoto oboru se rekrutují členové advokátních komor atd. Čili to je oblast, kterou jsme zatím nikdy nepustili z ruky, a tady najednou subjekt, který ani neměl naši akreditaci, byl uznán, jeho studenti jako rovnocenní a dostali tuto akreditaci, respektive byly jim nostrifikovány diplomy. ***