(15.00 hodin)
(pokračuje Petrů)

16. října 2009 obdržel ředitel auditního orgánu Ministerstva financí České republiky dopis generálního ředitele pro regionální politiku Evropské komise Nicholase Martyna se stanoviskem k doporučení řešení centrální části monitorovacího systému s tím, že Evropská komise bere na vědomí doporučení české strany k pokračování provozu stávající centrální části monitorovacího systému, a pokud tato varianta zajistí splnění požadavků kladených na monitorovací systém, nemá Evropská komise námitky proti tomuto zvolenému postupu.

Vím, že se tato vláda tímto problémem pravidelně zabývá. Naposledy při svém jednání 19. října tohoto roku, kdy vzala na vědomí, a to po několikerém odložení, materiál Návrh dalšího postupu řešení pro centrální část monitorovacího systému strukturálních fondů pro období 2007 až 2013. Pane premiére, jaký je aktuální stav centrální části monitorovacího systému? Splňuje tento systém požadavky Evropské komise? Byly odstraněny nedostatky, které brání bezproblémovému a včasnému proplácení prostředků žadatelům? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče. Odpoví předseda vlády Jan Fischer.

 

Předseda vlády ČR Jan Fischer: Děkuji mnohokrát, pane předsedající. Dámy a pánové, vítám zájem o problematiku čerpání strukturálních fondů a koneckonců i o stav monitorovacího systému, který je kritickou součástí celé té záležitosti, protože kdyby nebyl tento systém v pořádku, tak by to samozřejmě mělo velmi nebezpečné, možná i fatální důsledky pro celou schopnost čerpat, kromě jiných problémů, které v čerpání jsou. Já jsem označil starost vlády o čerpání strukturálních fondů jako za jednu ze základních programových priorit do konce působení, do konce mandátu vlády.

Pokud jde o centrální úroveň monitorovacího systému, monitorovací systém jako takový, vláda se jím zabývala systematicky, opakovaně, žádali jsme materiály na věcně příslušném ministerstvu. V současné době mohu sdělit, že 19. 10. vzala vláda České republiky na vědomí materiál Návrh dalšího postupu řešení pro centrální část monitorovacího systému strukturálních fondů na období 2007 až 2013. Chtěl bych konstatovat, že postup se vypořádal se všemi nedostatky a v současné době vyhovuje požadavkům Evropské komise, což bylo otestováno v několika jednáních, které zástupci Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva financí v Bruselu vedli.

Chtěl bych vás tedy ubezpečit, že nic nebrání v tomto smyslu bezproblémovému a včasnému proplácení prostředků žadatelům, tedy centrální úroveň monitorovacího systému je dnes nastavena a parametrizována tak, že toto je možné. Pokud byste si k tomu žádal ještě nějaké další, podrobné informace, samozřejmě jsem je připraven ve lhůtě podle jednacího řádu poskytnout buď já, anebo ministr pro místní rozvoj.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane premiére. Pan poslanec Petrů má příležitost k doplňující otázce.

 

Poslanec Jiří Petrů: Nebudu doplňovat otázku. Jenom bych chtěl poděkovat také za to, že v době před interpelací jsem obdržel promptně doplňující materiály z Ministerstva pro místní rozvoj, se kterými se musím také seznámit. A samozřejmě pokud bude potřeba, tak svoláme podvýbor pro čerpání fondů Evropské unie a budeme toto řešit spolu. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Zřejmě nebude třeba repliky, takže nyní vystoupí pan poslanec Jan Látka ve věci rozdělení financí pro kraje.

 

Poslanec Jan Látka: Vážený pane premiére, asi se rozhodně shodneme v tom, že resort dopravy a s ním související realizace dopravních staveb je jednou ze stěžejních součástí každoroční tvorby státního rozpočtu. Často se pak bohužel také stává i zpolitizovanou záležitostí. Mně se však jedná jen o jakousi elementární spravedlnost při rozdělování finančních prostředků mezi státem, potažmo Ministerstvem dopravy zřízenou organizací, kterou je Ředitelství silnic a dálnic, která spravuje dálnice, rychlostní komunikace a komunikace první třídy, a kraji, které prostřednictvím svým správ a údržeb silnic obhospodařují komunikace druhé a třetí třídy. Po mnoha konzultacích s krajskými radními pro dopravu, na základě vlastních zkušeností i častých reakcí veřejnosti si dovoluji doporučit částečné přerozdělení těchto financí především pro realizaci rekonstrukcí dopravních staveb, a to ve prospěch krajů. Vyhneme se pak častému údivu občanů nad tím, když se například po třech letech provádí rekonstrukce komunikace první třídy, která byla v relativně velice dobrém stavu, na ni pak navazuje komunikace druhé třídy, jejíž stav již několik let marně volá po rekonstrukci a finančních prostředků se zde nedostává. Těžko se pak občanům vysvětluje, že se tyto prostředky ze státního rozpočtu rozdělují takto nerovnoměrně a snad i nespravedlivě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Látkovi. Nyní vystoupí předseda vlády Jan Fischer.

 

Předseda vlády ČR Jan Fischer: Děkuji pěkně, pane předsedající. Dámy a pánové, to je řekl bych součást takového širšího a nikdy nedokončeného příběhu a ten se jmenuje rozpočtové určení daní a legislativa, která ho obklopuje a řeší. A je to současně příběh o tom, že nikdy nikdo nemůže být spokojen, viz předchozí, nebo donedávna velmi hořící konflikty mezi malými a velkými, konflikt o tom, na jakém kritériu vůbec určovat prostředky směrem ke krajům, k obcím a tak dále. Mají to být počty obyvatel podle toho, či onoho zdroje? Má to být ještě něco doplňkového a podobně?

Já k tomu vždycky dodávám, že zákon o rozpočtovém určení daní, dej bůh, aby se jednou podařilo udělat tak, aby ne všichni byli spokojeni, protože to je definičně naprosto vyloučeno, ale aby bylo pokud možno co nejméně nespokojených. Ale k tomu jenom nějak spějeme.

Pokud jde o tu vlastní záležitost, tak kraje spravují své záležitosti v prvé řadě samostatně ve vlastní působnosti. Stát tam zasahuje pouze tehdy, když to vyžaduje ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Ale neškolme se. To je prostě známé. Takže do samostatné působnosti kraje, jenom připomínám, patří zejména nakládání s majetkem, oblast rozpočtového finančního hospodaření. Čili mimo jiné také znamená, že o použití vlastních prostředků rozhoduje kraj samostatně dle vlastních priorit, tedy ty svoje peníze si spravuje sám.

Fakt je, že do konce roku 2004 byla tato oblast, mluvím o silnicích druhé a třetí třídy, financována ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Počínaje rokem 2005 byly v souvislosti s novelou zákona o rozpočtovém určení daní prostředky na financování těchto typů silnic nebo těchto silnic převedeny do rozpočtu krajů v rámci navýšeného podílu krajů na sdílení daní z tehdejších 3,1 % na necelých 9 - 8,92 %. Za současné praxe, za současného stavu, za současné právní úpravy, po tom uskutečněném převodu prostředků do rozpočtového určení daní je tedy rozsah a způsob použití v konkurenci s jinými směry užití těch prostředků plně v kompetenci krajů.

Samozřejmě ten dotaz může být extendován a já to zatím vidím, zdali bychom neměli sáhnout do zákona o rozpočtovém určení daní a něco v něm ještě provést, ale to je ještě složitější téma. Mimo jiné tato vláda nepředpokládá novelu tohoto zákona, pokud o ni nebude evidentně nějaký extrémní zájem.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane premiére. Pan poslanec Látka doplní.

 

Poslanec Jan Látka: Já samozřejmě děkuji za odpověď. Nicméně vy jste mi, pane premiére, možná nechtěně, ale určitě nechtěně odpověděl na moji druhou interpelaci. Ne, to nevadí. Já ji stejně přednesu.

Rád bych řekl, že takovým hlavním motivem mé interpelace byla určitá nespravedlnost. Prostě vysvětlíte těžko lidem, že se téměř nové komunikace rekonstruují a rekonstruuje je Ředitelství silnic a dálnic a oni přijdou na tu svoji správu a údržbu silnic, potažmo potom na kraj, a tam prostě těch peněz se nedostává. Mně šlo o to, jestli by tedy nešlo, a to není otázka rozpočtového určení daní, k tomu se dostaneme posléze, jestli by nešlo přehodnotit tu situaci, že by prostě Ředitelství silnic a dálnic hospodařilo s trochu méně penězi a kraj by tedy dostal na komunikace druhé a třetí třídy peněz víc. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP