(13.20 hodin)
(pokračuje Šťastný)
Dámy a pánové, dnešní předkladatel návrhu na zrušení regulačních poplatků také, podle mě správně, podporoval i návrhy ministrů Marie Součkové a Jozefa Kubinyiho, kteří proti většinovému názoru sociální demokracie zavedení poplatků ve zdravotnictví sami zvažovali. V té souvislosti v médiích prohlásil: "Do budoucna se poplatkům nevyhneme. Česká republika má nejnižší spoluúčast pacientů na zdravotní péči na světě vůbec." Své přesvědčení pak potvrdil i 13. října 2005 v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes: "Jistě všichni zdravotničtí experti včetně mě se shodují, že regulační význam poplatků je veliký. Bez nich ten systém dlouhodobě nemůže fungovat vyrovnaně", řekl tehdy David Rath.
Dámy a pánové, co říci více? Snad jen, že předložený návrh je typickým příkladem aplikace negativní energie v politice. Je exemplární ukázkou předkladatelových veletočů jen podle pozice, kterou v dané chvíli zastává.
Tady není navrhováno, co dělat, aby české zdravotnictví fungovalo. Tady se pouze hledají cesty, jak něco, co prokazatelně funguje, zničit, avšak bez představení jakékoli, opakuji, jakékoli alternativy.
Už jsme zapomněli, že za vlády sociální demokracie mezi lety 2000 až 2006 se zvýšila spoluúčast pacienta z 13,8 mld. Kč na více než 25 mld. Kč, tedy více než o 80 %? Už jsme zapomněli, že léková vyhláška ministra zdravotnictví Davida Ratha pro rok 2006 zvýšila průměrnou spoluúčast pacientů u chronicky nemocných až o 45 %? Že ve stejném období příjmy praktických lékařů klesly nejméně o 10 %, a to s negativním důsledkem pro pacienty, kteří pod hrozbou penále museli šetřit a nepředepisovat drahé léky, a u nemocnic došlo ke snížení objemu péče o cca 10 až 15 %, vzniklo tak podfinancování nemocnic a mnohaměsíční čekací lhůty na operace? Zapomněli jsme, že Ministerstvem zdravotnictví řízené nemocnice za vlády sociální demokracie hospodařily v červených číslech a platily svým dodavatelům se zpožděním až 400 dnů? A už si nevzpomínáte, že kumulovaný deficit hospodaření na konci roku 2005 dosáhl částky 14 mld. Kč u Všeobecné zdravotní pojišťovny?
Předkladatelé zákona nepřicházejí s jakýmkoli návrhem, s jakýmkoli řešením, jak fungující systém zlepšit. Prosazují návrhy k nefunkčnímu modelu zdravotnictví, které nám jejich vlády zanechaly. Zato však přicházejí s lacinými populistickými gesty, přicházejí se symboly, které možná krátkodobě zapůsobily populistickým způsobem před krajskými volbami, ale sami dnes v krajích vidí, že bez systémových změn nemají žádnou šanci.
V návaznosti na svá předchozí slova i argumenty prezentované ve zpravodajské zprávě předkládám návrh na zamítnutí v prvním čtení u obou projednávaných návrhů a jasně a zřetelně zde říkám, že každý z nás, kdo dnes nebude pro zamítnutí hlasovat, stává se populistickým ničitelem českého zdravotnictví a nezodpovědným hazardérem s veřejnými financemi. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Boris Šťastný. Slova se ujme pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se pan poslanec Paroubek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně. Jediný regulační poplatek, který skutečně něco reguluje, je poplatek za návštěvu pohotovosti. Pokud se týká poplatků za hospitalizaci, tak tyto poplatky nemohou být a ani nejsou regulační, ale můžeme to brát jako poplatek za stravu a za pobyt v nemocnici a spousta lidí dovede pochopit, že takové poplatky se platit mají. Zcela určitě ale je náš systém ojedinělý oproti systému poplatků v Evropě například tím, že poplatky jsou příjmem zdravotnických zařízení a nejsou příjmem zdravotních pojišťoven, zdravotního systému. A stejně tak si myslím, že je problematické i zpoplatňování přístupu pacienta do primární péče, tj. v první linii lékařů.
Chtěl bych se ale především dotknout poplatku za položku na receptu. Tento poplatek měl možná v začátcích skutečně něco regulovat, ale hlavní smysl zavedení tohoto poplatku byl, aby se jaksi skrylo navýšení daně z přidané hodnoty z 5 na 9 %. To byl hlavní účel, proč tento poplatek byl zaveden.
V minulosti se také říkalo, že se ušetřilo za předepisování tzv. léků na banální nemoci, např. paralenu a acylpirinu, ale my jsme nikdy nedostali žádný rozbor, kolik se tedy ušetřilo po zavedení těchto regulačních poplatků, o kolik těchto léků bylo předepsáno méně. A jak jistě víte, došlo ke změnám v oblasti regulačního poplatku za recept od 1. dubna 2009. Tady je to pokládáno za úspěch, o kolik lidí vlastně více využije tohoto sníženého limitu. Ale je třeba se podívat také na to, že se od 1. dubna do tohoto limitu započítávají také podpůrné a doplňkové léky, a je třeba si říci, jestli toto je dobře, jestli je to správně, protože když se dneska podíváte na to, jestli je výhodné, nebo nevýhodné předepsat například paralen nebo acylpirin, které jsou tak populární, tak zjistíte, že pokud se nechá předepsat více než jedno balení, tak už je to pro pacienta výhodnější, když si tyto léky nechají předepsat na recept.
Poplatky za recept se staly také nástrojem konkurenčního boje mezi lékárnami. Víme, že je řada lékáren, které poplatky nevybírají, a nejsou to jenom poplatky krajských nemocnic nebo těch krajů, které mají jiný režim a nevybírají poplatky, ale jsou to také lékárny lékárenských řetězců. A to si myslím, že je naprosto špatně, protože pokud tady nebudou rovné podmínky pro všechny lékárny, tak skutečně dochází k souboji, ke konkurenci, k nekalé konkurenci mezi jednotlivými lékárnami. Díky složitému systému, který byl vlastně ještě více zkomplikován od 1. 4. 2009 s těmi odpočty z doplatků, tak se domnívám, že ten systém je tak komplikovaný, jak pro lékárníky, tak pro pacienty, a že tak komplikuje stanovování cen úhrad a stanovování výsledných cen v lékárnách, že si myslím, že lepším řešením by bylo skutečně poplatky za recept zrušit.
Můžeme diskutovat o tom, jakým způsobem zajistit zneužívání předepisování léků, ale poplatek v původní podobě a v té změněné, tak jak funguje od 1. dubna 2009, je podle mne naprosto špatně a je neudržitelný.
Pokud se chceme zabývat tím, kde by se mělo ušetřit v oblasti léků, tak se zeptejme, proč se nenaplňuje důsledně ta část zákona o veřejném zdravotním pojištění, která byla zavedena právě zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů, která hovoří o cenách a úhradách léčiv, proč se nevykonávají pravidelné revize léčivých přípravků, které měly zásadně snížit úhrady, úhrady ze zdravotního pojištění. My víme, že v průběhu loňského roku byla vykonána revize cen léčivých přípravků, ale revize úhrad byly vykonány pouze ve třech skupinách. ***