(11.30 hodin)
(pokračuje Vondruška)
Pro sestavení rozpočtu fondu byly použity následující zdroje. Na straně příjmů to jsou dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství ve výši 27 mld. 33 mil. 656 tisíc, z kteréžto částky bylo ze státního rozpočtu 4 mld. 14 mil. 265 tisíc, a dotace z rozpočtů Evropské unie ve výši 23 mld. 19 mil. 391 tisíc. Další jsou ostatní příjmy ve výši 4 mld. 853 mil. 904 tisíc, z toho příjmy na financování top-upů a přímých plateb pro Program rozvoje venkova ve výši 2 mld. 500 mil. Mezi ostatní zdroje ještě patří úvěry na intervenční nákupy ve výši 1 mld. 771 mil. 507 tisíc a zůstatek fondu ve výši 4 mil. 760 tisíc.
Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2010 byl 30. listopadu schválen vládou České republiky a byl projednán zemědělským výborem Poslanecké sněmovny na jednání 4. prosince letošního roku. Zemědělský výbor doporučil Sněmovně Parlamentu České republiky tento rozpočet schválit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane ministře. Tento sněmovní tisk projednal zemědělský výbor, usnesení máme k dispozici jako tisk 979/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj tohoto výboru pan poslanec Zdeněk Mach a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení.
Poslanec Zdeněk Mach: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením zemědělského výboru z jeho 44. schůze dne 4. prosince 2009 k návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2010, sněmovní tisk 979.
Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny po úvodním slově Ing. Oldřicha Černocha, náměstka ministra zemědělství, zpravodajské zprávě poslance Zdeňka Macha a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2009, sněmovní tisk 979, schválit.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji za tuto informaci a otevírám všeobecnou rozpravu. Hlásí se někdo? Nehlásí se nikdo, takže tuto část rozpravy končím a otevírám rozpravu podrobnou. Ani do ní se nikdo nehlásí, takže podrobnou rozpravu končím.
Návrh usnesení, který předložím k hlasování, bude znít následovně: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2010, podle sněmovního tisku 979."
Zahájil jsem hlasování, které má pořadové číslo 204. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 124 poslanců, 104 bylo pro, jediný proti. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.
Přistoupíme k projednávání dalšího bodu, což je bod číslo
154.
Zpráva o situaci v České tiskové kanceláři
K tomuto bodu vám bylo rozdáno usnesení stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky s číslem 37 ze dne 5. listopadu t. r. Prosím předsedu této stálé komise pana poslance Vítězslava Jandáka, aby se ujal slova.
Poslanec Vítězslav Jandák: Pane předsedající, děkuji. Dámy a pánové, předstupuji před vás se zprávou o stavu v Radě České tiskové kanceláře a je mi velmi líto, že to je v době předvánoční a zpráva není příliš veselá. Co se vlastně stalo s Radou ČTK, tedy s orgánem, který v posledních letech nemíval potíže s přijetím své výroční zprávy, a co se děje v samotné ČTK, s níž rovněž většinou nebývaly ve Sněmovně problémy?
První varovný signál jsme ve Sněmovně zažili, když jsme projednávali výroční zprávu a zprávu o hospodaření ČTK za rok 2006. Ukázalo se totiž, že společnost ČTK Repro, a. s., která je stoprocentně vlastněna mateřskou organizací, hospodařila v roce 2006 se ztrátou ve výši téměř 7 mil. korun. V roce předešlém byla ta ztráta dokonce 10 mil. korun. Přesto došlo k nákupu nového rotačního stroje Compakta C214 a rozsáhlá investiční akce probíhala tak, že k uvedení stroje do zkušebního provozu došlo proti původnímu plánu až v říjnu 2006. Souběžně pokračoval pokles dosahovaných ziskových marží, které meziročně poklesly o 10 procentních bodů v souvislosti s pokračujícím převisem nabídky nad poptávkou. Kombinace výše uvedených dvou příčin se projevila i v letech následujících. Hospodaření v začátku roku 2007 bylo opět ztrátové. Místo aby přiznalo chybu, tak na kritiku poslanců reagovalo tehdy vedení ČTK značně nelibě.
Současný problém v ČTK však není charakteru ekonomického, ale personálního, a troufám si říci, že v podtextu dokonce politického. Seznámím vás proto s faktografií tak, jak šly události od poloviny letošního roku po sobě, a záměrně budu často citovat z oficiální zprávy, kterou k této kauze vydala ČTK
11. června 2009 generální ředitel Milan Stibral oznámil, že se cítí unaven a s ohledem na svůj zdravotní stav k 30. září na funkci rezignuje a odejde do důchodu. Na základě tohoto 15. června Rada ČTK vyhlásila výběrové řízení na nového generálního ředitele agentury a uzávěrku přihlášek stanovila na 31. července. 6. srpna Rada ČTK oznámila, že do druhého kola výběrového řízení postoupilo pět ze šesti uchazečů. Jednoho zájemce rada vyřadila, protože nesplňoval základní kritéria. 20. srpna Rada ČTK zvolila generálním ředitelem ČTK bývalého ředitele Slovenské televize Radima Hrehu. Hlasovali pro něj čtyři ze sedmi radních, tři hlasy dostal dosavadní Stibralův náměstek pro zpravodajství Jiří Majstr. Tuto volbu následně rada potvrdila všemi sedmi hlasy všech členů ČTK. 31. srpna týdeník Respekt zveřejnil článek, ve kterém kritizoval Hrehovo roční působení ve Slovenské televizi. 4. září republikový výbor Odborového svazu hromadných sdělovacích prostředků v otevřeném dopise požádal Radu ČTK, aby přehodnotila volbu generálního ředitele agentury. Mediálnímu odborovému svazu se nelíbila údajná Hrehova minulost jak ve funkci vedoucího sekretariátu generálního ředitele České televize, tak ve funkci generálního ředitele Slovenské televize. 7. září na dopis českých odborářů nesouhlasně reagovala základní organizace Odborového svazu masmédií Slovenské televize. Slovenským odborářům se nelíbily zejména podle nich nepravdivé informace o Hrehově působení ve Slovenské televizi. 17. září Rada ČTK oznámila, že Stibral bude ve funkci generálního ředitele agentury pokračovat i nadále. Jeho rezignace byla podle radních neplatná a on ji sám vzal navíc zpět. Rada také zrušila Hrehovo zvolení. Usnesení schválili radní šesti hlasy ze sedmi. 1. října, v den, kdy se měl podle původních plánů funkce generálního ředitele agentury ujmout nový ředitel, rozhodla Rada ČTK o tom, že ředitelem nadále zůstane Stibral. V usnesení stálo, že rada odvolala v tajném hlasování Radima Hrehu z funkce generálního ředitele ČTK a jmenovala do ní Stibrala.
Komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny s takovým postupem Rady ČTK nesouhlasila a na svém mimořádném zasedání 1. října odpoledne vyzvala Radu ČTK, aby dala do 15. října své usnesení ohledně volby ředitele do souladu se zákonem. Usnesení komise bylo přijato jako výraz nesouhlasu s činností ČTK, která nejprve přijala rezignaci bývalého generálního ředitele dr. Stibrala, na jejím základě vypsala výběrové řízení na funkci generálního ředitele a v tomto řízení vybrala a jmenovala novým generálním ředitelem Ing. Hrehu, následně přijala zpětvzetí rezignace pana Stibrala, jmenovala pana Stibrala opět generálním ředitelem a pana Hrehu z funkce odvolala, aniž do ní stačil nastoupit. Předsedkyně rady Pavla Valčáková mi ovšem následně dopisem sdělila, že rada zákon neporušila a že své kroky konzultovala s právníky advokátní kanceláře Kříž-Bělina. **