(11.40 hodin)
(pokračuje Jandák)
15. října Rada ČTK schválila na svém jednání průvodní dopis k posudku advokátní kanceláře Kříž-Bělina, podle kterého byla volba generálního ředitele v souladu se zákony. S rozhodnutím ostatních radních opět nesouhlasil jeden člen rady, podle jehož názoru byla Stibralova rezignace i Hrehova volba platná. 6. října oznámil Radim Hreha, že hodlá zahájit právní kroky vůči Radě ČTK, protože podle něj opakovaně porušila zákon. Radim Hreha podal prostřednictvím advokátní kanceláře určovací žalobu a další žaloby na ochranu osobnosti. Zároveň se obrátil na etickou komisi Syndikátu novinářů ohledně článku v týdeníku Respekt.
5. listopadu Sněmovní komise pro sdělovací prostředky rozhodla, že navrhne poslancům odvolání Rady ČTK. Důvodem je neplnění povinností Rady podle zákona o ČTK. Konstatovala, že v dopise paní předsedkyně není o jednání Rady ČTK po zasedání naší komise dne 1. října tohoto roku ani slovo. Pouze jsme byli odkázáni na stanovisko zmíněné právní kanceláře. Stálá komise se ovšem ve svém usnesení obracela na Radu ČTK, nikoli na advokátní kancelář Kříž-Bělina. Vyjádření zmíněné právní kanceláře navíc nepřineslo žádnou novou informaci, pouze potvrdilo její původní stanovisko, které si u ní Rada ČTK za poněkud zvláštních okolností objednala a jímž argumentovala na diskusi při zasedání naší komise 1. 10. Při tomto zasedání však dala stálá komise jasně najevo, že ji stanovisko této právní kanceláře příliš neuspokojuje a že má krom jiného k dispozici i zcela odlišné stanovisko jiné právní autority, tj. děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy profesora Aleše Gerlocha. Rada ČTK, místo aby se například pokusila porovnat obě právní expertizy, které měla prokazatelně k dispozici - tu druhou si na své náklady objednal jeden z členů Rady ČTK a chtěl, aby o ní bylo diskutováno - , případně vzala v potaz i diskusi, která proběhla na jednání stálé komise, spokojila se ústy své předsedkyně s tím, že dle mínění jediné, byť renomované právní kanceláře nejsou její usnesení v rozporu s právními předpisy České republiky. Rada ČTK tedy nesplnila žádost stálé komise, aby o patřičných závěrech informovala stálou komisi pro sdělovací prostředky písemně s řádným zdůvodněním svých kroků. Žádného zdůvodnění se nám v dopise paní předsedkyně nedostalo.
Rada ČTK se svým postupem při volbě generálního ředitele dopustila celé řady omylů a přehmatů.
A teď si, kolegyně a kolegové, pro zajímavost poslechněte, čím vším také Rada CTK zdůvodňovala svoje kroky a jak o podrobnostech celé kauzy ČTK referovala či spíše nereferovala.
V tajné volbě získal Ing. Hreha čtyři hlasy, náměstek ředitele ČTK pro zpravodajství pan Majstr tři hlasy. Rada ČTK následně sedmi hlasy ze sedmi tuto volbu označila za platnou. Později však rada argumentuje tím, že volbu sice schválila jako platnou, ale že nového ředitele do funkce formálně nejmenovala!
Rada ČTK ve chvíli, kdy někteří ze zaměstnanců ČTK a další odboráři zjistili, že volba generálního ředitele zřejmě nedopadla podle jejich představ, začali hledat důvody, pro které by bylo možné volbu zpochybnit. Ve spolupráci s právní kanceláří vymyslela, že rezignace dosavadního ředitele pana Stibrala byla vlastně neplatná, protože ji podal pouze Radě ČTK, tedy orgánu, který ze zákona kontroluje činnost instituce, a nikoli též zaměstnavateli, tedy sám sobě, případně svému statutárnímu zástupci!
Když 17. září oznámil rezignující ředitel Stibral, že si vše rozmyslel a bere svoji rezignaci zpět, rada pro tento úkon potřebovala právní oporu, a pan ředitel Stibral tedy doporučil obrátit se na advokátní kancelář, která s ČTK v minulosti velmi často spolupracovala. Když se někteří členové rady domáhali možnosti získat kopii analýzy, byla jim odepřena s tím, že tato je majetkem nikoli rady, ale přímo ČTK, a proto musí být souhlas k vydání dán vedením ČTK. Teprve následně se Rada ČTK rozhodla zaplatit objednanou analýzu ze svých prostředků a předsedkyně rady začala poslancům tvrdit, že si analýzu vlastně objednala rada.
ČTK se sice zmínila o dopise slovenských odborářů, kteří nesouhlasně polemizovali s českými kolegy z OS Média a za kandidáta Hrehu se postavili, ale už záměrně neuvedla, že se Radima Hrehy zastal také jeho následovník ve funkci, generální ředitel slovenské televize Stefan Nižňanský. Důvodem prý bylo, že generální ředitel Nižňanský reagoval na článek Reflexu, a nikoli na postoje některých členů Rady ČTK.
Za ještě větší kuriozitu však považuji skutečnost, že když se za v Radima Hrehu postavil i šéf zpravodajství STV Ján Smihula, napsal mu člen Rady ČTK pan Ševčík e-mail, ve kterém mu sděluje - cituji - že se "Slováci nemají vměšovat do záležitostí České republiky". Záminka, že Hreha jako předešlý ředitel STV ve své funkci údajně neuspěl, se však našim členů rady i členům OS Média klidně hodila.
Rada ČTK ovšem vůbec veřejně nepřiznala, že se po první volbě, v níž uspěl Radim Hreha, a následném protestním dopise OS Média sešli její členové s představiteli OS Média, kteří v čele s redaktorem České televize Adamem Komersem vyvíjeli na členy Rady jednoznačný nátlak, aby své rozhodnutí o volbě Radima Hrehy revokovali. To se také stalo. 1. října Rada ČTK nejprve v tajném hlasování odvolala z funkce generálního ředitele ČTK Radima Hrehu, kterého ovšem do této funkce de facto vlastně podle vlastního pozdějšího vyjádření nikdy nejmenovala! Vzápětí zvolila bez jakéhokoli vypsaného výběrového řízení staronovým ředitelem dr. Stibrala s tím, že jeho rezignace vlastně nikdy nebyla platná. Průběh a výsledek předešlého výběrového řízení, které bylo vypsáno na základě před tím přijaté rezignace, však nezrušila.
V ČTK panují zřejmě vůbec divné poměry. Tak například při nemoci sekretářky Rady ČTK vedla sekretariát Rady sekretářka generálního ředitele. Ten měl tedy vlastně bezproblémový přístup ke všem dokumentům rady, tedy orgánu, jenž má jeho činnost kontrolovat. Když se jeden z členů rady, jenž s postupem rady nesouhlasil, domáhal, aby jeho minoritní stanovisko bylo zveřejněno jako součást zápisu, předsedkyně rady se bránila text zveřejnit a nakonec ho zveřejnila později, a to už po důrazných protestech dotyčného člena.
Dalším z důkazů neobjektivity a chybějící nestrannosti ČTK je událost z minulých dnů. Radim Hreha se obrátil na Syndikát novinářů ČR, tedy jednu z nejvýznamnější profesních novinářských organizací u nás, se stížností na článek, který o něm napsala v Respektu č. 36 z letošního roku Silvie Lauder a jenž vlastně celou záležitost kolem něj mediálně rozpoutal. V zápise z jednání Komise pro etiku Syndikátu novinářů ze dne 11. listopadu 2009 - cituji: "Komise konstatuje, že ač některé argumenty Radima Hrehy shledává neprůchodné, článek lze označit za tendenční." Přestože zápis má veřejný charakter a je k dispozici na internetových stránkách syndikátu, ČTK informaci o něm nezveřejnila, a to ani poté, co ji na to pan Hreha upozornil.
Vrátím se však k jednání naší komise. Protože poškozeným byl v tomto případě Ing. Hreha, jenž se obrátil na soud, stálá komise se k průběhu celé kauzy v rovině občanskoprávní nevyjadřovala. Posuzovala však, zda v této kauze Česká tisková kancelář neporušila zákon o ČTK. ***