(12.50 hodin)
(pokračuje Nečas)
Dopustil jste se velmi nepravdivé věty a já považuji za svoji povinnost ji tady uvést na pravou míru. Není tedy pravda, že to byla nějaká podmínka. Právě naopak, jsem hluboce přesvědčen o tom, že pan ministr Janota tady může doložit, že při jednání se zástupci ODS na Ministerstvu financí o podobě tohoto balíčku toto byla věc, kterou jsme kritizovali nejvíce.
Pan poslanec Hovorka by měl vědět, že občanští demokraté vyjádřili, a jde to doložit veřejnými vystoupeními, jednoznačně připravenost hlasovat pro tzv. Janotův balíček jako pro celek, jak byl předložen vládou, tedy včetně onoho pro nás velmi těžko skousnutelného a akceptovatelného zavedení druhé sazby daně z příjmů fyzických osob od určité výše příjmu. My jsme řekli, když bude schválen ten balíček jako celek, tak přestože k této věci máme velmi vážné zásadní výhrady, jsme připraveni o tom hlasovat jako o celku, když se takto domluvíme napříč politickým spektrem. Ale vzhledem k tomu, že ostatní politické strany - a nebyli jsme to my, kdo začal takto pozměňovacími návrhy rozebírat Janotův balíček - vznášely své priority, své požadavky, tak jsme je vznesli i my. To je naprosto logické. Znovu opakuji, z veřejných vystoupení, ze záznamu tiskové konference představitelů ODS a podobně lze jednoznačně doložit, že jsme byli připraveni schválit ten návrh přes naši kritiku vůči některým návrhům, včetně snížení peněžité pomoci v mateřství, jako en bloc, jako celek, jedním hlasováním. Bohužel jsme zůstali v tomto postoji - tuším ještě čerstvě vzniklá strana TOP 09 měla podobný postoj - osamoceni. Všichni ostatní z toho chtěli začít dělat trhací kalendář. Někteří se zastavili v okamžiku schválení Janotova balíčku, někteří se nezastavili a pokračují v trhání tohoto protideficitního balíčku dodnes.
Co se týče údajů, které tady zazněly, a sice že snížení míry pracovní neschopnosti a počtu neschopností je primárně způsobeno zavedením nového zákona o nemocenském pojištění od 1. ledna loňského roku, není to pravda, pane poslanče Škromachu prostřednictvím pana předsedajícího. Ta čísla jsou velmi jasná. V roce 2007, tedy v době, kdy existoval starý zákon o nemocenském pojištění, kdy nebyli zahrnuti zaměstnavatelé, kdy na druhou stranu neexistovala karenční lhůta, bylo 2,7 mil. neschopenek. Za rok 2008 došlo k razantnímu poklesu o půl milionu, čili nikoliv pouze o nějakou statistickou výchylku, z 2,7 mil. na 2,2 mil., a to za situace, kdy karenční lhůta platila pouze prvního půl roku, čili pouze polovinu roku. Pokles o půl milionu neschopenek během jediného roku! Až poté byl zaveden nový zákon o nemocenském pojištění, to znamená v loňském roce, když již i ta karenční lhůta trvala nikoliv půl roku, ale byla zavedena na celý rok, a v té chvíli došlo k dalšímu poklesu počtu neschopenek z 2,2 mil. v roce 2008 na 1,5 mil. v roce 2009, čili o 700 tisíc. Čili primárně z vývoje těchto čísel, to znamená 2,7 mil. neschopenek v roce 2007, 2,2 mil. neschopenek v roce 2008 při pouze půlroční platnosti třídenní karenční lhůty a 1,5 mil. v roce 2009, evidentně plyne, že primární příčinou poklesu míry pracovní neschopnosti a poklesu počtu neschopenek je zavedení karenční lhůty, a zapojení zaměstnavatelů má až podpůrný, tedy sekundární charakter.
Musím také říci, že výkřik, který tady zazněl, že v roce 2008 zavedení tří dnů neplacené nemocenské, poplatků ve zdravotnictví, snížení různých sociálních dávek byla sociální pohroma... No, opět čerstvě uveřejněná čísla Evropského statistického úřadu říkají přesně něco opačného. V roce 2008, po zavedení reforem Topolánkovy vlády, poklesla míra chudoby v České republice, míra ohrožení chudobou, o téměř 2 procentní body, na 9 %, a Česká republika se za rok 2008, to je poslední rok s dostupnou statistikou, ocitla na prvním místě jako země s nejmenší mírou chudoby, nejmenší mírou ohrožení chudobou v celé Evropské unii. Z toho pohledu je to mimochodem i dobrá vizitka pro poslance tehdejší vládní koalice, kteří hlasovali pro tzv. stabilizační balíček, nebo tzv. Topolánkův batoh, protože se jednoznačně ukázalo, že opatření, která jsme udělali ve prospěch rodin s dětmi, v daňové oblasti, v oblasti sociálních výdajů, v oblasti zdravotnictví, v oblasti důchodového systému, byla jednoznačně pozitivní a že zhruba stovka nebo 101 poslanců, kteří tento návrh prohlasovali, odvedli dobrý kus práce.
Znamená to tedy, že je to přesně naopak, než řekl pan poslance Škromach, a sice v roce 2008 vyvážené sociální a daňové reformy byly jednoznačně ku prospěchu občanů České republiky a zlepšily sociální situaci obyvatel této země. Připomněl bych např. čtyřprocentní čistý reálný nárůst příjmů rodin s dětmi, připomněl bych pokles poměru dlouhodobé nezaměstnanosti ze 44 % na 29 %, připomněl bych také do té doby nejvyšší od listopadu 1989 reálnou hodnotu důchodů, takže ty kroky byly jednoznačně pozitivní. (Předsedající vyzývá přítomné ke klidu.)
Co se týče peněžité pomoci v mateřství, musím říci, že každý se tady může přesvědčit, tedy i pan poslanec Hovorka, který na to navazoval, ze záznamu rozpravy k tzv. Janotovu balíčku v rámci prvního čtení, že jsme již tehdy poukazovali na to, že jeden z důvodů, proč se díváme na Janotův balíček kriticky, s výhradami, jeden ze základních dvou důvodů, je právě ona úprava peněžité pomoci v mateřství. Čili my jsme to konzistentně říkali už tehdy. Mimo jiné znovu opakuji, že jsme již tehdy říkali, že pokud to bude odhlasováno jako celek, včetně úprav v daňové oblasti, jsme připraveni se skřípěním zubů pro to hlasovat. Není tedy pravda, že jsme to začali říkal až dodatečně. Každý se ve stenozáznamu může přesvědčit, že právě já jménem ODS z tohoto místa jsem tuto věc kritizoval. Opravdu si myslím, že šlo zvolit rozumnější variantu, o které jsem tady mluvil, než kombinaci zavedení 90% redukce v prvním redukčním pásmu a snížení náhradového poměru, že šlo použít, pokud už někdo chtěl šetřit na peněžité pomoci v mateřství, pouze jedno z těchto opatření, protože prvním opatřením se uspořilo zhruba 700 mil. Kč, druhým se uspořilo 800 mil. Kč. Z tohoto pohledu si myslím, že je to velmi konzistentní pozice.
Zaznělo to tady ode mne, zaznělo to tady mimochodem i od pana poslance Kalouska, že nikdo v této Sněmovně by si neměl nalhávat, že po volbách, nechceme-li přivést Českou republiku do stavu státního bankrotu, takových nepopulárních opatření bude výrazně více, bude jich dramaticky více, budou nezbytná, protože pokud je neprovedeme, tak Česká republika ohrozí svou pozici na finančních trzích a dluhy, které se budou muset zaplatit, budou dluhy, které budou platit naše děti a naši vnuci.
Tady bych chtěl připomenout jedno jediné číslo, že každý milion korun, který vedeni nejlepšími úmysly rozdáme na dluh občanům České republiky, tak pokud bude financován dvacetiletými dluhopisy se standardní přirážkou, tak tito občané České republiky, kteří dostanou jeden milion korun, za dvacet let budou muset zaplatit dva a půl milionu korun. Jestli tomuto říkáte sociální politika, to znamená rozdávání tohoto milionu na dluh, tak je to politika velmi asociální. Protože nejen od těchto občanů, ale pravděpodobně i od jejich dětí nebo vnuků si budete muset za dvacet let vypůjčit dva a půl milionů korun. To je prostě pojistná matematika, to je otázka vývoje úroků a toto bychom při svém hlasování měli, dámy a pánové, vzíti v potaz.
Děkuji. (Potlesk v lavicích ODS.) ***