(17.30 hodin)
(pokračuje Votava)
Tolik tedy, dámy a pánové, k seznámení a k odůvodnění této novely.
Chtěl bych říci, že novela je v souladu s ústavním pořádkem i s mezinárodními smlouvami, nemá žádný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí, a jak řekl pak řídící, navrhuje se, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas již v prvém čtení, to jest podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Děkuji vám za pozornost a zároveň bych se chtěl přihlásit do rozpravy. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Václavu Votavovi a konstatuji, že mi byla před několika okamžiky doručena listina obsahující více než 50 podpisů, která znemožňuje, abychom pokračovali podle navrženého postupu, to znamená jednání podle § 90 odst. 2 u tohoto sněmovního tisku. Počet podpisů jsem překontroloval a paní kolegyně Eva Dundáčková mi je řádně doručila ještě před zahájením toho jednání, tak jak určuje jednací řád Poslanecké sněmovny.
Než jí dám slovo, konstatuji, že jsem zaevidoval přihlášky do rozpravy, takže pan kolega Votava je třetí. První je paní ministryně Daniela Kolářová v rozpravě, ale až po zpravodajské zprávě, ke které nyní zvu paní zpravodajku kolegyni Evu Dundáčkovou. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji a děkuji také za konstatování, že bylo uplatněno veto více než 50 poslanců proti zrychlenému projednávání.
Návrh, který dnes projednáváme, tisk číslo 955, byl podán ještě v době, kdy nenabyl účinnosti nový trestní zákoník, což není úplně obvyklé, dokonce je možné takové počínání považovat za nežádoucí. Také musím říci, že novela trestního zákoníku byla projednávána velmi dlouho na půdě Poslanecké sněmovny a o všech návrzích, které dnes jsou obsaženy v tisku 955, bylo minimálně na půdě ústavněprávního výboru velmi podrobně a dlouze jednáno.
Když dovolíte, upozorním také na skutečnost, že hospodářský výbor, který do sněmovního tisku 679 vtělil všechny stávající novely poslaneckého zákona o provozu na pozemních komunikacích, došel ve svém závěrečném hlasování o pozměňovacích návrzích k tisku 679 také k názoru, že je zapotřebí přijmout novelu trestního zákoníku, spočívající v doplnění skutkové podstaty trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění. Upravuje tedy podobnou problematiku jako právě projednávaný tisk číslo 955.
Abych se držela zpravodajské zprávy, dovolím si na celý obsah tohoto tisku Poslanecké sněmovně předložit názor autora trestního zákoníku, trestní rekodifikace, která byla projednávána a zpracovávána celou řadu let za účasti mnoha poslanců poslaneckého klubu, tedy vyjádření ke sněmovnímu tisku číslo 955 od pana prof. Šámala. V obecné rovině k tomuto tisku sděluje:
Především je zcela nevhodné, aby se podávaly návrhy na novelizace, které směřují k úpravě nového kodexu trestního zákoníku, ještě v době, kdy zákoník nenabyl účinnosti, anebo krátce po jejím nabytí, ke kterému došlo 1. 1. 2010, pokud nejde o výjimku směřující k odstranění zjevných vad, čemuž tak v tomto případě není. Věcné novelizace by měly být navrhovány až po určité době platnosti a provedení analýzy fungování určité části trestního zákoníku ve vztahu k posuzované problematice a měly by být činěny velmi odpovědně tak, aby byly zachovány vazby, které byly vytvořeny mezi jednotlivými trestnými činy. Toto tento návrh zcela zřejmě vůbec nesplňuje, když vychází jen z blíže nespecifikovaných policejních statistik. Navíc způsob předložení návrhu vylučuje u tak subtilních otázek uplatňování trestního postihu, jako tomu je v posuzovaném případě a jak na to bude ještě v podrobnostech poukázáno, standardní legislativní proces, což je u právě přijatého nového trestněprávního kodexu, který je uceleným dílem, přinejmenším velmi nevhodné.
Návrh pokračuje ve velmi nedobré praxi povyšování typicky přestupkových jednání na trestné činy. Tak bylo v již uznávané odborné literatuře hodnoceno předchozí doplnění trestního zákona číslo 140/1961 Sb. o trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění - někdejší § 180d. V učebnici trestního práva - říká autor tohoto příspěvku prof. Šámal - se k tomu uvádí: Při výběru společensky škodlivých trestných činů určených ke kriminalizaci by si měl trestní zákonodárce neustále uvědomovat, že trestněprávní řešení představuje ultima ratio, je tím řešením nejzazším, ke kterému je možné přikročit pouze tehdy, když prostředky jiných právních odvětví a mimoprávní prostředky k řešení problému nepostačují. I v těchto letech jsme svědky toho, že současní zákonodárci si tyto obecné pravdy neuvědomují a sahají k represivnímu řešení tam, kde není na místě, viz např. citovaný § 189d, trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, kde by měl zcela postačit postih za přestupek. V některých směrech by taková trestní politika dokonce mohla způsobit větší zlo než to, jemuž měla zabránit; srovnej Trestní právo hmotné, Novotný, Vandruchová a kolektiv, vydáno v roce 2007.
Poslední obecná námitka proti podanému návrhu spočívá v námitce proti technické úrovni legislativního zpracování návrhu.
K jednotlivým bodům pak autor říká: Nedbalostní varianta trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákona je typickým příkladem shora uvedených obecných přístupů k trestní úpravě. Není příliš jasné, na co má být v praxi uplatňována, když nebyla použita ani u původního trestného činu opilství. - Já si dovolím některé pasáže krátit. - V praxi se téměř toto ustanovení v nedbalostní podobě neuplatňuje, neboť případy tzv. zbytkového alkoholu, na které snad mělo směřovat, se podle judikatury posuzují jako úmyslná forma ohrožení pod vlivem návykové látky ve formě srozumění. Jestliže někdo totiž popíjí předchozí den takové množství alkoholu, že ještě druhý den ráno má v krvi více než 1 promile alkoholu v krvi, musí s tím být přinejmenším srozuměn. Jedinou výjimkou by snad mohl být případ, že by k takovému stupni zbytkového alkoholu v krvi vedlo onemocnění osoby požívající alkohol, o kterém by tato nevěděla, ovšem v takovém případě by zřejmě trestní postih nemocného neměl být uplatněn s ohledem na trestněprávní chápání zavinění trestného činu, protože jinak by došlo k přepínání trestní represe.
Z těchto důvodů byla nedbalostní forma v návrhu trestního zákoníku, který byl Poslaneckou sněmovnou schválen jako zákon číslo 40/2009 Sb., cíleně vypuštěna. Na uvedený výjimečný případ onemocnění pachatele je podstatně vhodnější uplatnění odpovědnosti za přestupek podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Proto je nedbalostní forma trestního činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 zásadně nadbytečná a lze říci, že i v rozporu s koncepcí trestního zákoníku, který je založen na základě subsidiarity trestní represe.
K druhému návrhu pak autor říká: Podle důvodové zprávy k trestnímu tisku číslo 955 je dalším problémem nové úpravy, že mezi kvalifikované skutkové podstaty trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 174 nebylo zařazeno jednání, kdy tato činnost spočívá v řízení vozidla nebo v tom, že pachatel sice vozidlo řídí, aniž by byla vyloučena jeho způsobilost, ale činí tak bezprostředně po požití návykové látky, kdy ke snížení, resp. vyloučení jeho způsobilosti ještě nedošlo, ale dojde k němu zanedlouho po požití látky, to jest během řízení vozidla. ***