(18.20 hodin)
(pokračuje Rath)
Dámy a pánové, ale přece toto není důvod, abychom tady na sebe takto pokřikovali. To jste tak skutečně, kolegyně a kolegové, poslankyně, poslanci z ODS, tak zaslepení, že s čímkoliv přijdeme, nebo já přijdu, nebo náš Středočeský kraj, tak vy radši tady rozštípete lavice a sníte všechny papíry, co tady jsou poházené po zemi, jen proto, abyste jako udělali pravý opak? Trošku se nad sebou zamyslete. Chováte se jako nedospělá individua, která mají pocit, že musí druhým rozšlapávat bábovičky, byť by byly pěkné, užitečné a spousta z nich měla radost. (Poslanec Zdeněk Boháč přistupuje k řečnickému pultu a provokativně hledí na poslance Ratha za všeobecného smíchu a veselí v sále.)
Pane předsedající, prosím, aby ten vulgární chlapík tady u toho pultíku odešel a přestal tady mávat rukama! Pane kolego, můžete si jít sednout? Jste poslanec ODS, neznám vaše jméno, můžete se mi představit? (Poslanec Boháč sděluje své jméno.) Zdeněk Boháč, aby vás viděli také občani, že tady jdete a obtěžujete. Takže prosím, abyste si sedl do své lavice a přestal mě obtěžovat u pultíku. Pane předsedo, prosím, abyste zjednal pořádek, aby pan Boháč se vrátil, a případně prosím předsedu klubu pana Tluchoře, aby si odvedl svého poslance tam, kam patří. Děkuji. (Poslanec Boháč odchází.)
Takže, dámy a pánové, školský výbor na to projednávání přece měl více než půl roku. Půl roku měl na to, projednat tento celkem jednoduchý návrh. Co dělal pan kolega Liška ten půl roku? To mu půl roku nestačí si udělat názor, tuto věc probrat? A znova to chce vrátit do školského výboru. Čili buď ti kolegové, co to navrhují, jsou bohužel trošku pomalejší a nestačí jim půl roku k projednání tohoto celkem jasného návrhu, což je taky možné, ale běžně standardně víme, že takové návrhy se projednávají dobu daleko kratší. Takže prosím, to je opět obstrukce, snaha o obstrukci, a prosím, nedělejme to. Pojďme k tomu, pojďme o tom návrhu hlasovat, nebo o tom kompromisním návrhu, pojďme o něm hlasovat a v hlasování se rozhodne, jestli většina Poslanecké sněmovny vidí jako užitečné, aby ve středních Čechách ta vysoká škola či univerzita vznikla, anebo jestli většina této Poslanecké sněmovny si myslí, že to nemá žádný v tuto chvíli význam. To je přece férové. A neobviňujme se tady mezi sebou, co kdo řekl. Paní kolegyně, já si tady taky můžu vymýšlet, co jste mně řekla mezi čtyřma očima, a nepatří to myslím na půdu této Poslanecké sněmovny a není to hodné ani vás ani mě. Takže prosím, abyste si přestala vymýšlet, dezinterpretovat mé výroky a případně, máte-li nějaký problém, tak si to můžeme vyříkat mezi čtyřma očima.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Pan poslanec Tluchoř s přednostním právem, poté paní poslankyně Šojdrová a paní poslankyně Mertinová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Tluchoř: Já jen velmi krátce. V některých případech je problém v tom, že někdo někomu něco věří a někomu se to prostě věřit nedá.
Ale já jsem přišel kvůli tomu, abych ubezpečil pana předsedu Sobotku, že jeho v žádném případě vyzývat k tomu, aby si pana Ratha odvedl tam, kam patří, rozhodně nebudu. Přestože máme mnohdy odlišné názory, takové místo bych mu rozhodně nepřál, protože by ho tam musel následovat.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní paní poslankyně Šojdrová, poté paní poslankyně Mertinová. Prosím, paní poslankyně Šojdrová, máte slovo.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane předsedo, já doufám, že ta slovní přestřelka tady nebude dlouho trvat. Já jsem nevystupovala ráda, protože chápu, že dokazovat slova mezi čtyřma očima je problém, ale při těch slovech mě skutečně mrazilo. A pokud je pan David Rath nemyslel vážně, já budu velmi ráda. Totiž to se dá snadno vysledovat. To, jak bude Středočeský kraj pečovat o charity, můžeme sledovat všichni.
A k tomu, jak vážně myslíme podporu této školy. Tak pane hejtmane, byla jsem to já, kdo pozval pana náměstka Chládka na jednání, kdo ho vyzval k tomu, abychom do Kutné Hory jeli, aby tam pozval ty zúčastněné aktéry. Já jsem měla skutečně a mám stále zájem o to, aby veřejná vysoká škola s bakalářskými obory zřízena byla. Buďte úplně klidný. Pokud se i vy jako kraj a jako hejtman budete chovat seriózně, budete jednat s vládou o podpoře, myslím si, že vysoká škola může být zřízena. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Faktická poznámka? Takže s faktickou poznámkou jako předkladatel pan poslanec Rath.
Poslanec David Rath: Děkuji. Dámy a pánové, já jsem čekal, že tato debata bude krátká, nevzrušená, zdá se ale, že u některých to budí velké emoce. Takže znova. I vláda měla tento návrh na stole a projednala ho. Čili nic nového nenastane a nastat nemůže. Čili dámy a pánové, vyslechněme si případné pozměňovací návrhy, ve třetím čtení je zhodnoťme a v rámci sil v Poslanecké sněmovně si řekněme, zda tu vysokou školu či univerzitu ve středních Čechách chceme a má tam své místo, anebo většinově se rozhodneme že ne. Já si myslím, že tam velký význam tato škola má pro rozvoj celého kraje i pro přilehlé další regiony a další kraje.
Myslím, že nemá cenu tady rozkrývat to, co kdo chce. Já myslím, že paní zpravodajka jasně svými skutky ukázala, že o takovou školu zájem nemá. Zaznělo to i v prvém čtení a všechno ostatní jsou jenom nadbytečné řeči. Myslím, že je to jasné a nemá cenu si tady hrát na takové role, já bych moc ráda, ale kdyby to všechno bylo jinak, za jiných podmínek, v jiném čase, někde jinde. To skutečně není důstojné této Poslanecké sněmovny. Chovejme se čestně, rovně (smích v sále), a ne takovým způsobem, že neustále budeme kličkovat a zastírat své pravé úmysly.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Paní poslankyně Mertinová má slovo. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marcela Mertinová: Vážený pane předsedo, vážená vládo, zbytku vlády, dámy a pánové, vypadá to, skoro jako kdyby byl pátek třináctého. Mně to tak připadá skutečně, už si myslím, že jsme všichni unavení, a hrozně moc mě mrzí, ani si ty brýle radši brát nebudu, abych něco četla, protože to řeknu tak, jak si to myslím, od plic.
Konečně se podařilo zařadit na projednávání tento bod a já vystupuji proto, že jsem chtěla poprosit z tohoto místa všechny Středočechy napříč politickým spektrem, aby si laskavě přečetli, jak to vždycky říká kolega Pleva, já si beru jeho slova k srdci, aby si přečetli zákon o vysokých školách a tím pádem pochopili, jakou cestou se musí ubírat ti, kteří chtějí zřídit vysokou školu. Dneska tady pravděpodobně padne pozměňovací návrh, který vlastně už školský výbor svým výjezdem na místa, kde by se měla výuka, vzdělávání a výchova uskutečňovat, a moc mě mrzí, že tady došlo k takové ne moc pěkné emocionální záležitosti, která může a nemusí být pravda. Nicméně co je pravda, je to, že paní zpravodajka Šojdrová, kterou mimochodem považuji za velmi velmi kompetentní ženu v oblasti školství, ani nebyla na celém výjezdu, který vlastně byl ve čtvrtek programem školského výboru, takže vlastně nemohla vidět a slyšet všechno, co bylo v této věci řečeno.
Chtěla bych požádat pana kolegu Lišku jako bývalého ministra školství, aby byl skutečně tak slušný a korektní, a když se tato věc projednává, byl účasten na jednání školského výboru. Jestliže si tam dovede najít cestu jindy k bodům, které se týkají post jeho funkce, tak by tam mohl přijít, když je o této věci projednáváno.
Dámy a pánové, mně to je líto ne z toho důvodu, že se tady melou lidské emoce, ale z toho důvodu, že když se projednává cokoliv, co se týká školství, tak tomu buď nevěnujete pozornost, anebo se tady vedou řeči, které tu pozornost od toho odvedou, a zase ukazujeme našim mladým lidem, že nechceme pro ně udělat nic v této oblasti, nic pořádného. ***