(15.30 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Nyní vystoupí se svou interpelací pan poslanec Petr Bratský, který bude se ptát ve věci čerpání peněz z fondů Evropské unie v jednotlivých operačních programech.
Poslanec Petr Bratský: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, Česká republika se nachází těsně za třetinou programového rozpočtového období Evropské unie pro roky 2007 až 2013, kdy můžeme čerpat celkem více než 800 miliard korun, a zároveň jde patrně o poslední rozpočtové období, kdy budeme z rozpočtu EU více čerpat, než do něj odvádět. Blíží se doba, kdy se z čistého příjemce staneme čistým plátcem. Je nejvyšší čas zrekapitulovat si aktuální vývoj čerpání a napřít síly k tomu, aby byly evropské peníze využity, pokud možno všechny a co nejefektivněji.
Ze souhrnných statistik dostupných v počátku prosince 2009 vyplývá, že z výše uvedených 800 miliard bylo ve více než 30 tisících podaných projektů v rámci 26 operačních projektů zažádáno o 737 miliard korun. Dosud úspěšně schválené projekty představují necelou třetinu disponibilní části, a sice 245 miliard, ovšem fakticky proplaceno z nich bylo zatím jen něco přes 56 miliard. Situace se samozřejmě liší program od programu, možná i trochu doplácíme na složitost a šířku struktury našich operačních programů a pro některé žadatele je poněkud složité papírování kolem evropských fondů, které je dílem dáno požadavky Evropské unie a dílem si za ně můžeme i my sami.
Má otázka coby člena výboru pro evropské záležitosti a předsedy podvýboru pro fondy EU směřuje k tomu, jak může vláda urychlit a zefektivnit čerpání prostředků, tak aby nehrozilo, že zůstane nemalá část peněz nevyužita. Pracuje vláda na tom, aby byla zjednodušena administrace vyhodnocování projektů a čerpání z fondů? Bude posílena informační kampaň pro potenciální žadatele a budou posíleny agentury, které mají sledovat úspěšnost čerpání, ale hlavně i efektivitu?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Bratskému a prosím pana premiéra Jana Fischera o odpověď.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, čísla, která tady padla, sedí až na nějaké drobné, o tom není potřeba vést jakýkoliv spor. Chtěl bych ujistit nejen interpelujícího pana poslance Bratského, ale i Poslaneckou sněmovnu, že vláda skutečně má čerpání strukturních fondů jako jednu z nejzávažnějších priorit. Jsem rád, že mohu konstatovat - já jsem byl skeptický poměrně, když jsem tady o tom mluvil v prohlášení k druhému mandátu vlády do řádných voleb, já sám jsem s tím stavem příliš spokojen nebyl. Jsem rád, že nyní mohu konstatovat, že Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s dalšími přijalo řadu velmi efektivních opatření, která zlepšují situaci. Skutečně, nabírá to na dynamice. To neříkám, že jsem úplně šťasten, ale dochází tam přece jenom k obratu.
Já tady nebudu hýřit čísly. Problém je vtom, že situace v těch programech, skutečně doplácíme na to, jaké portfolio jsme si popřáli, jakou šíři těch programů na rozdíl od jiných zemí, kde byli velmi koncentrovaní. Jsou tam obrovské diference. Jsem velmi zklamán, že musíme výrazně posunout operační program Výzkum a vývoj pro inovace, který je tam hodně pozadu, to je jediný program, kde ještě nemáme popisy řídících a kontrolních systémů, u ostatních ano. Takže já jsem hluboce přesvědčen, že i z hlediska odstraňování administrativních bariér, překážek, špatné někdy koordinace, složité, kterou jsme si tady způsobili sami, to nám nepřinesl nikdo z Bruselu, že se to daří dávat na dobrou trať. Bude to v pozornosti nejen vlády, ale i mé osobní.
Čerpání programů je zařazeno na program vlády, je to v měsíci únoru. Takže se budeme bavit i o možných realokacích, protože se ukazuje, že tam, kde není naděje čerpat, nebo je lepší to vrhnout někam třeba na protikrizová opatření, jsme připraveni to udělat. Buď v naší kompetenci a to, co bude třeba samozřejmě ve spolupráci s Evropskou komisí.
Čili to téma tady je, zůstává, lepší se to. Neříkám, že to je úplné maximum nebo optimum, věnujeme tomu patřičnou pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane předsedo vlády. Pan poslanec Bratský je spokojen. Nyní vystoupí pan poslanec Antonín Seďa, který bude interpelovat ve věci obchodů Správy státních hmotných rezerv.
Poslanec Antonín Seďa: Vážený pane předsedo vlády, vaše vláda se deklaruje jako vláda, která hodlá snižovat deficit státního i veřejného dluhu. Proto se na vás obracím ve věci obchodů Správy státních hmotných rezerv. Pro doplnění uvádím, že tento státní podnik s dvoumiliardovým rozpočtem uzavírá obchody o nákupech strategických surovin pro krizové situace a rozhoduje o pravidelné obměně státních zásob ropy, obilí a dalších komodit.
Vážený pane premiére, podle sdělovacích prostředků sleduje obchody Správy státních hmotných rezerv Bezpečnostní informační služba, a to právě s ohledem na obchody s německou firmou Marimpex, kterou údajně vyšetřuje policie kvůli zapojení do machinací v Čepru. Média spekulují, že Správa státních hmotných rezerv provádí machinace s majetkem státu, což prý umožňuje neprůhledný systém, jakým se hmotné rezervy obměňují. Také údajně nakupuje komodity, nikoliv přímo od výrobců, ale od překupníků. Hovoří se o personální provázanosti firem Prakov, Hramax, Kovmat Trade a Jokomet, se kterými se tyto obchody realizují.
Vážený pane předsedo vlády, máte nějaké informace od Bezpečnostní informační služby týkající se obchodů státního podniku Správa státních hmotných rezerv? A pokud ano, hodláte nařídit prošetření jejích obchodů? Nemyslíte si, pane premiére, že firmy, které jsou současně zakladateli komoditní burzy Hraprako a současně s těmito komoditami obchodují, jsou ve střetu zájmů a výrazně ovlivňují cenu obchodů s naším státním podnikem? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče, a prosím, aby se slova ujal pan předseda vlády Jan Fischer.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Pane předsedající, dámy a pánové, bylo tady hodně řečeno, uvedeno slovy údajně, možná, asi, podle novin a podobně. Ta odpověď je velice krátká. Požádám pana ministra průmyslu, aby se tou problematikou zabýval. Neodpovím na otázku, co mi v této věci dává BIS, protože charakter těch informací je takový, že o nich hovořit nemohu. Mohu vám to samozřejmě poslat písemně, což udělám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec Seďa doplní svou otázku.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane premiére, za slib, že mi odpovíte písemně. Já chápu, že to je docela delikátní záležitost, na druhou stranu informace čerpám z otevřených zdrojů. Mám ale jednu poznámku. Nebylo by lepší, pane premiére, zajistit efektivnější vynakládání peněz daňových poplatníků na jednotlivých ministerstvech a ve státních firmách než přijímat restriktivní opatření s negativním dopadem na občany České republiky?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Pane premiére, máte příležitost na tuto otázku odpovědět.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Určitě. Jakákoliv racionalita, která zlevní chod státní správy, je v hledáčku mém i celé vlády. Myslím, že jsme tomu tady věnovali dost velký prostor při minulých interpelacích a to, o čem jsem mluvil, že zájem vlády se odebírá tímto směrem, platí.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Martin Bursík se svou interpelací ve věci pozoruhodného rozhodování vlády o horním zákoně.
Poslanec Martin Bursík: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, dámy a pánové, mrzí mě, že pan premiér vzal větu z mého vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde jsem hovořil o tom, že zdůvodnění vlády k poslaneckému návrhu novely horního zákona je prostě skandální podlehnutí lobbismu a naznačuje korupční jednání vlády, na sebe. Nebylo to míněno přímo na premiéra. Za těmi slovy si stojím. Ale pan premiér mě odkázal, abych formou interpelací se na něj obrátil, jinak mi nebude odpovídat. Čili já teď řeknu velmi rychle otázky, protože jsem limitován dvěma minutami této interpelace.
První otázka. Proč jste, pane premiére, souhlasil s tím, že namísto Ministerstva životního prostředí předkládá návrh na stažení novely zákona Ministerstvo průmyslu a obchodu?
Za druhé. Proč jste vyhověl žádosti Ministerstva průmyslu a obchodu neprovést k materiálu připomínkové řízení? Jakou cestou a kdy podle vás mělo tedy Ministerstvo životního prostředí uplatnit svůj zásadní nesouhlas se stažením zákona? Je podle vás v souladu s principem dobrého vládnutí fakt, že v důvodové zprávě ke stažení zákona argumentuje vláda neexistující, teprve budoucí koncepcí? Můžete se pokusit vysvětlit, jak konkrétně by podle vás schválení této novely mohlo ohrozit naplňování cílů budoucí energetické koncepce? ***