(12.30 hodin)
(pokračuje Langer)
Vážené kolegyně a kolegové, já se omlouvám za to, že jsem byl poněkud obsáhlý, ale považoval jsem za svoji povinnost, zmapovat, pokud hovoříme o funkčním období této Poslanecké sněmovny, iniciativy, projekty, konkrétní úkoly, jejich kontrolu, jejich naplnění, které byly v oblasti boje proti korupci přijaty a realizovány na základě strategie vlády v boji proti korupci na období let 2006 až 20011. Musel jsem tak učinit proto, že z řad některých politiků zaznívala slova, že teď konečně jsem to já - nemluvím o sobě, ale o tom politikovi - kdo přináší řešení boje proti korupci. Není to pravda.
Současně také mým cílem bylo vás znovu přesvědčit o tom, že chceme-li vést skutečně efektivní boj proti korupci, nemůžeme se zaměřit pouze na jeden z pilířů, a to je rozšíření pravomoci represivních orgánů státu, umožnění provokovat páchání trestné činnosti, umožnění beztrestnosti za to, když udám jednoho svého kumpána. To je možná součást, ale v žádném případě ne ten klíčový cíl. Mým cílem bylo také upozornit na to, že chceme-li efektivně bojovat proti korupci, začněme, kolegyně a kolegové, sami u sebe a udělejme si protikorupční audity u jednotlivých pozměňovacích návrhů, které máme v tuto chvíli ve Sněmovně a budeme o nich hlasovat. A položme si otázku, komu ty pozměňovací návrhy slouží, zda skutečně veřejnému zájmu, anebo někomu konkrétnímu.
Myslím si, že v tuto chvíli je třeba věnovat pozornost této iniciativě a neříct šmahem je to špatně, nemá smysl se tím zabývat, zamítnout to.
Nicméně co považuji za důležité, je vzhledem k citlivosti a vzhledem k tomu, že to je pouze vytržená část toho celkového kontextu, mít čas se tím skutečně zabývat. Tady neplatí to, že kdo teď hlasuje pro, je dobrý, a kdo říká pozor, není vše tak dobré, jak se tváří, tak má být a priori špatný. A myslím si, že kolegové ve svých vystoupeních a experti právní budou schopni upozornit na mnohá úskalí toho, co se pod navrhovanými institucemi nebo instituty skrývá.
Kolegyně a kolegové, boj proti korupci je naším úkolem. Má být ale veden skutečně na základě správného stanovení příčin, definice těchto příčin a definice správných řešení. Právě proto věřím v koncept tří P - prevence, průhlednost a postih. To, co je zde navrhováno, je nesmírně citlivý zásah do práv a soukromí a nemá s tímto konceptem nic společného.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé strany sněmovny.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní se s přednostním právem přihlásil pan ministr Pecina, ale než dojde k řečništi, dvě technická sdělení. Paní poslankyně Parkanová se omlouvá a pan poslanec Vojíř má náhradní kartu číslo 39.
Nyní tedy vystoupí pan ministr Pecina. Přihlásí se pan poslanec Pospíšil. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr vnitra vlády ČR Martin Pecina Děkuji, pane předsedo. Já budu věřit, že více než hodinový projev nebyl snahou o obstrukci, ale skutečně o věcnou diskusi, takže já se vyjádřím velmi věcně k jednotlivým bodům, které jsem si v průběhu projevu pana poslance Langera zapsal.
Za prvé ta připomínka, že se jedná o vyseknutí z většího problému, je samozřejmě pravdivá. Samozřejmě se jedná o vyseknutí dílčího problému. Tato vláda má poměrně omezený časový mandát, z toho důvodu není schopna věci řešit tak komplexně, jak by si sama přála. To platilo jak u Janotova balíčku, tak to platí i u toho protikorupčního. Čili je to skutečně věc, která je cílená, nebo která je vyprovokována potřebami policie, potřebami policie pro to, aby byla schopna zasahovat proti této trestné činnosti.
Podtrhl jsem si tady o strategii vlády v boji proti korupci z roku 2006 prevence, průhlednost, postih - to se tady prolínalo tím dlouhým projevem. To je všechno v pořádku. Vytváření protikorupční atmosféry ve společnosti, to je všechno v pořádku. A jestli se to dařilo, anebo ne, to každý usoudí sám. Proti tomu já nic nemám. A budu určitě rád, když se tyto tři pilíře budou jakýmsi způsobem vyvíjet. Ale to nemá přímou souvislost s tím, co se teď snažíme řešit. Snažíme se řešit akutní situaci.
To, že si nejprve musíme vydefinovat příčiny, což je monopolní postavení v rozhodování zejména, to je také pravda, ale prostě monopolní rozhodování nebo monopolní postavení v rozhodování úředníků, monopolní postavení v rozhodování státní moci neodstraníme. To z principu neodstraníme, nebudeme mít asi nikdy dva finanční úřady a podnikatelé si nebudou moci vybírat, ke kterému finančnímu úřadu se půjdou zpovídat, nebo nebudeme mít pravděpodobně ani dvě policie a zločinci si nebudou vybírat, která policie má vyšetřovat. Monopol prostě je definován postavením státu a s tím asi není možné nic dělat.
Že musíme stanovit diagnózu, s tím rovněž souhlasím. Já si myslím, že ta diagnóza je poměrně nasnadě. Tato společnost je vážně nemocná korupcí, a není nemocná tak, abychom se mohli bavit pouze o příčinách a říkali si, když tady maličko ubereme a když budeme více učit děti ve školách, že nemají brát úplatky, tak tu situaci vyřešíme. Ta situace je skutečně akutní a nemůžeme ji řešit jako v tom filmu Jáchyme hoď ho do stroje, že bychom říkali úředníkům neber úplatky, neber úplatky, neber úplatky. Tato strategie se zřejmě ukázala jako neúčinná.
Pak tady byla poznámka na regulátory Impact Assessement o tom, že jsem se údajně snažil ho zrušit. Já jsem se tento institut skutečně pokusil zanalyzovat krátce po svém nástupu. Ten institut zrušen není. Já se ho pokusím modifikovat. pokusím se ho modifikovat z toho prostého důvodu, že do mého příchodu - teď těch opatření, která RIA potřebují, je poměrně málo. Do mého příchodu více než 50 % materiálů, které šly do vlády a měly RIA obsahovat, tak podléhalo výjimce, kterou uděluje ministr vnitra. A mně připadalo absurdní, abych více než polovině materiálů povoloval výjimku z toho materiálu, a snažil jsem se tu věc uchopit nějak systémově. Jestli se mi to podaří, nebo ne, to teprve uvidíme. Čili konstatuji, že tento institut, který byl zaveden, a já ho z principu považuji za prospěšný, byl do této doby plněn částečně formálně a částečně nebyl plněn vůbec.
Pokud se tady hovořilo o změně jednacího řádu Sněmovny, omezení pozměňovacích návrhů, snižování administrativy, novelizaci zákona o veřejných zakázkách - prosím ano, já s tím naprosto souhlasím. Přijďte, pane poslanče, s takovou poslaneckou iniciativou, já si myslím, že snad mohu hovořit i za vládu, my tuto iniciativu velmi rádi podpoříme, protože i nám ten stav připadá jako závadný, ale jsme bohužel, jak už jsem řekl, vláda s poměrně krátkým mandátem, takže se snažíme řešit ten akutní problém, a nikoliv změnu jednacího řádu Sněmovny.
Pokud se jedná o další věci, které jste zmiňoval, check pointy, informační systém datových schránek, aby bylo jasné, co kdo komu posílal - to já věřím, že je snad jasné i dnes lidem. Ale já oba dva tyto instituty považuji za prospěšné. Check point prakticky bez výhrad. U datových schránek mám nějaké principiální - nebo dílčí výhrady, principiální nikoliv. Ale konstatuji, že z toho, co se podařilo, a to nezpochybňuji to dobré, tak prostě s korupcí nesouvisí ale vůbec. Představa, jako že check point nějak souvisí s bojem proti korupci, prostě ten oslí můstek já si nedokážu vysvětlit, možná mi to pan poslanec vysvětlí ve svém dalším vystoupení.
Otázka, jestli se daří odhalovat korupci, změna legislativy bez analýzy je fatálně špatně, měl jsem se zeptat policie, co potřebuje. Buďte si jist, že jsem se policie ptal. Byl tady skutečně zaveden institut protikorupčního agenda a spolupráce obviněného. A pane poslanče, není co analyzovat. Prostě ty instituty nefungují, ty instituty nefungují ze samého principu, protože protikorupční agent není definován tak, aby si byl jistý svou beztrestností, není koncipován tak, aby se mohl pohybovat v tom zločineckém prostředí. Protikorupční agent je v zákoně definován tak, že ho prostě policie nemůže používat. To je velmi prostá analýza, prostě ten agent nebyl použit ani za vaší působnosti, ani za mé působnosti. Nebo nebyl použit účinně. U spolupracujícího obviněného je to to samé. Tady se prostě nemáme o čem bavit, jestli je to moc, nebo málo. To je prostě neúčinné, to nefunguje, nebylo to nikdy použito. ***