(12.20 hodin)
(pokračuje Klas)
A jak jste mluvil o souladu. Soulad musí být, aby kontrola byla v rovnováze s pravomocemi zpravodajských služeb. Pane bože, poslední věta na závěr: Že jste vynechal Úřad pro zahraniční styky a informace, no to jsem strašně rád, protože tento úřad nesmí na území České republiky vůbec vykonávat činnost. A víme, jak to je vlastně, když ji nekontrolujeme? Vykonává, nebo nevykonává? Raději nebudu dál mluvit...
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak, tím mohu ukončit podrobnou rozpravu. A nyní je prostor pro závěrečná slova. Rozuměl jsem vystoupení pana poslance Husáka tak, že je to v podstatě shrnutí rozpravy. Pan ministr nevystoupí v tuto chvíli, takže oběma děkuji.
Přistoupíme k projednávání dalšího bodu a tím je
51.
Vládní návrh zákona o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 1055/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Ministr průmyslu a obchodu vlády ČR Vladimír Tošovský Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové. Předmětný návrh zákona byl připraven Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem financí. Představuje plné promítnutí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/45/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS do našeho právního řádu. Jedná se o důležitou oblast právní úpravy, jejíž význam roste úměrně tomu, jak se vyvíjejí různé nové formy spotřebitelských úvěrů a jak roste zadluženost domácností.
Těžiště nové právní úpravy spočívá zejména ve výčtu informací, které má spotřebitel obdržet před uzavřením smlouvy, při uzavření samotné smlouvy a v průběhu trvání smluvního vztahu. Jedná se tedy o údaje, které je věřitel, případně zprostředkovatel povinen poskytnout, aby se spotřebitel mohl rozhodovat o uzavření smlouvy na základě dostatečné znalosti věci. Spotřebiteli se umožňuje posoudit, zda návrh na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru odpovídá jeho potřebám a rovněž jeho finanční situaci.
Novinkou oproti již stávající právní úpravě je povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, čímž v podstatě dochází k právnímu zakotvení přirozeného zájmu věřitelů správně odhadnout schopnost spotřebitele splácet. Rovněž tento postup může přimět k omezení zadlužení těch domácností, které by se mohly octnout v sociální nouzi.
Dále zákon podrobněji upravuje podmínky předčasného splacení úvěrů, kdy věřiteli je poskytováno právo na odškodnění případných spravedlivých a objektivně odůvodněných nákladů spojených s předčasným splacením úvěrů.
Nově je upraveno právo spotřebitele na odstoupení od úvěrové smlouvy do 14 kalendářních dnů od jejího uzavření. Tento krok nemusí být spotřebitelem nijak zdůvodňován a věřitel nesmí vůči němu v tomto případě uplatnit jakoukoliv sankci.
Součástí návrhu zákona jsou i změny některých právních předpisů, které jsou nezbytné pro úplnou a účinnou transpozici směrnice a k vytvoření podmínek pro uplatňování nového zákona v praxi. Jedná se o živnostenský zákon, zákon o České obchodní inspekci a zákon o České národní bance.
Závěrem si dovoluji požádat vás, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, aby byl vysloven v souladu s ustanovením § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení. Bylo by žádoucí, aby předložený návrh zákon byl projednán ještě v průběhu volebního období této Poslanecké sněmovny, a to s ohledem na stanovenou lhůtu pro transpozici směrnice do našeho právního řádu i z důvodu naléhavé potřeby napomoci řešení stávajících problémů spojených s rostoucí zadlužeností českých domácností.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. A prosím nyní, aby se ujal slova zpravodaj pro první čtení, kterým je pan poslanec Michal Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Dámy a pánové, vážený pane premiére, vážený pane ministře. Dovolte, abych uvedl stručný komentář k projednávané věci.
Ve vystoupení pana ministra průmyslu a obchodu zaznělo sdělení a zároveň i podtržení prosby, aby byl tento sněmovní tisk 1055, kterým je de facto novela, resp. změna zákona o spotřebitelském úvěru, změna živnostenského zákona, změna zákona o České obchodní inspekci a o České národní bance, projednáván v tzv. zrychleném čtení, tedy jedním jediným čtením, které právě probíhá.
Vzhledem k této formě projednání považuji za velmi důležité, aby byly zdůrazněny některé body, resp. některé změny, ke kterým dochází, pročež považuji za zbytečné a snad i žádoucí vzhledem na efekt projednávání, abych neopakoval ve svém vystoupení věci, které uvedl pan ministr. Považuji za důležité vyjádřit a zdůraznit především ty věci, které se týkají práv klientů, resp. těch, kteří jsou v této věci v postavení dlužníků, příjemců spotřebitelského úvěru, a aby bylo zřejmé, jaké úvěry jsou tímto zákonem regulovány, pročež se nejedná o nic jiného než o úpravu podmínek soukromoprávního vztahu, v tomto případě tedy mezi poskytovatelem úvěru a příjemcem spotřebitelského úvěru.
Z působnosti zákona jsou předně vyloučeny půjčky nebo úvěry poskytnuté pro účely bydlení - kolem toho se vedl poměrně velký spor, ale takto úprava zůstala ve finální verzi - které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti a jejichž účelem je nabytí vlastnictví nemovitosti nebo vypořádání vlastnických práv k nemovitosti. Dále pak jsou vyloučeny například půjčky nebo úvěry sloužící ke splacení, resp. refinancování úvěru nebo půjčky, která financovala některý z výše zmíněných účelů, případně refinancování uvedených úvěrů. Myslím, že to je důležité, aby věděli především ti, kteří se budou chtíti v budoucnu zadlužovat. Platí zde akcent, který uvedl pan ministr ve svém úvodním slově, ten prudký nárůst zadlužení domácností z minulých let, který samozřejmě s sebou nese to neblahé břímě, kdy občané vystavení změněným podmínkám v ekonomice ztratili nebo pozbyli část své schopnosti dostát svým závazkům a schopnosti splácen úvěry. A tohle je myslím jedna z věcí, kterou si musí uvědomovat.
Vyloučeny jsou dále nájemní smlouvy, resp. leasingové smlouvy, které po uplynutí určité doby nestanoví právo nebo povinnost převodu vlastnického práva, a jedná se o smlouvy, u kterých není stanoveno právo nebo povinnost odkupu předmětu smlouvy ani ve smlouvě samotné, ani v jiné samostatné smlouvě. To je, myslím, docela zásadní vymezení a důraz kladený na to, které smlouvy účinky tohoto zákona nebudou postihovány, resp. nebudou regulovány.
Dále je nutné, aby si spotřebitelé, resp. občané uvědomili fakt, že tímto zákonem nebudou upravovány vztahy u úvěrů, jejichž celková hodnota bude nižší než 5000 Kč a zároveň vyšší než 1 880 000 Kč. To jsou podle mne také docela důležité kvantifikátory, zejména horní limit ve výši 1,88 mil. Kč.
Oproti stávající úpravě zákona se působnost zákona rovněž nebude vztahovat na půjčky nebo úvěry, které nabízí zaměstnavatel svým zaměstnancům jako vedlejší činnost, a to v případě, že jsou poskytovány bez úroků, a to podtrhuji, nebo s roční procentní sazbou nákladů nižší, než jsou sazby obvykle nabízené na trhu.
Tolik tedy k vymezení toho, jaký je základní rámec, kterým se zabývá regulace navrhovaná touto úpravou zákona.
Myslím si, že to, co je ještě důležité vyzvednout, je úprava § 15, kde se spotřebiteli přiznává právo vyrovnat své závazky kdykoliv před datem splatnosti. V takovém případě má rovněž právo na poměrné snížení celkových nákladů úvěru a nákladů za zbývající dobu platnosti smlouvy. Věřitel má současně právo na spravedlivé a objektivně odůvodněné odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splácením úvěru. ***