(15.00 hodin)

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Soušek, poté pan poslanec Bursík.

 

Poslanec Miloslav Soušek: Dobrý den, vážená paní předsedající, kolegové a kolegyně. Já se domnívám, že se ta debata vrací příliš dozadu, vrací se do doby, kdy jsme se bavili o tom, jestli přimíchávat ano, nebo ne. Já se domnívám, že tady došlo už k určitému konsensu, že přimíchávání biopaliv je potřebné, že to je součástí našeho hospodářství, protože získávat energii jako biosložku je určitě zajímavé pro zemědělce. Chápu určitý odpor, který je ze strany naftařů, těžařů, kteří by nechtěli prodávat biosložku atd. Tyto rozpory podle mého nejsou důležité. Důležité je, že je potřeba najít určitou hranici, která je vhodná pro naše hospodářství, která je vhodná pro naše automobily atd.

Byl tady zmiňován odborný seminář, na kterém byli zástupci všech zúčastněných a kde bylo jasně konstatováno, že přimíchávání pod 11 % pro současné automobily není vůbec žádným rizikem. To znamená hranice, o které se bavíme, která se pohybuje mezi 6 až 6,5 %, je bezpečná.

Pokud jde o to, jestli máme biosložku, nebo nemáme dávat, tak samozřejmě říkali jsme si, že je dobré, že biosložka nám do určité míry zvětšuje naši energetickou bezpečnost. Ta původní koncepce spočívala v tom, že část pohonných hmot nebudeme dovážet, z fosilních paliv, ale že tuto část si budeme produkovat a pěstovat doma a následně zpracovávat. Takže to byla také velmi rozumná myšlenka.

Z toho důvodu se domnívám, že čísla a podmínky, které padly právě na tom odborném semináři, kde velká část z vás byla přítomna, jsou dobré. Já jsem některé vyjádřil ve svých pozměňovacích návrzích, ke kterým se chci následně přihlásit.

Nicméně chtěl bych říci jednu věc. Daleko největší nebezpečí, které se tady objevilo, vůbec nesouvisí s tím, jestli pěstujeme biosložku a jestli přimícháváme například 6, nebo 6,2 %, ale největší nebezpečí spočívá v tom, že jsme biosložku začali dovážet. Poměr mezi vyráběnou biosložkou a dováženou biosložkou se nám začíná srovnávat. To znamená následným krokem by mělo být nejenom to, že si řekneme, jaká hranice bude domíchávána, ale jak se budeme stavět k biosložkám, které jsou z vlastních zdrojů, slouží právě pro energetickou bezpečnost státu, a jaká část bude nakupována, a je jedno, jestli to je v Brazílii, nebo jestli to je v Mexiku atd.

Já vám děkuji za to, že když jsem to vysvětloval minule a snažil jsem se, aby daň, kterou je tato oblast zatížena, byla rozdělena podle toho, jaké metylestery se používají, tehdy jsme díky vaší vstřícnosti upřednostnili biosložky, které vznikají z řepkového oleje, a to byl jasný signál, že chceme, aby biosložka byla původu českého, nebo přinejhorším evropského.

Domnívám se, že ta diskuse je dobrá, že každý má právo na to, říci své stanovisko, nicméně chtěl bych deklarovat, že právě na odborném semináři, o kterém jsme se tady zmiňovali, který byl jakýmsi diskusním kroužkem předtím, nežli jsme se sešli tady společně na plénu, byla pravidla hry vyjasněna, všechny zúčastněné strany, ať je to Ministerstvo financí, průmyslu, zástupci zemědělství, zástupci naftařů, všechny řekly, kde je jejich hranice, a my jsme už dneska velmi blízko této hranice. Domnívám se, že tak vzácný konsensus se málokdy najde, a věřím tomu, že ho podpoříte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pan ministr má přednostní právo. Pan ministr Dusík, poté pan poslanec Bursík, pak pan poslanec Hanuš. To je pořadí přihlášených do rozpravy. Vážený pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí vlády ČR Jan Dusík Děkuji. Byl jsem vyzván panem poslancem, abych odpověděl na ty cenové dopady, takže já si tady vypůjčím vládní návrh a přečtu jeden odstavec, který vychází z takzvané RIA, která je obligatorně zpracována jako součást vládního návrhu.

Předmětné ustanovení zákona pravděpodobně nepřinese pozorovatelný dopad na občany - uživatele motorových prostředků, respektive spotřebitele pohonných hmot, vzhledem k tomu, že konečné realizační ceny motorových benzinů a motorové nafty vyplývají jak z kalkulací tuzemských rafinérií a distributorů, tak z kalkulací jejich dovozců na daňovém území České republiky. Protože ekonomika a aplikace biopaliv je v sousedních státech EU na vyšší úrovni, tak budou čeští výrobci a distributoři nuceni se v zájmu zachování konkurenceschopnosti přizpůsobit jejich cenám. Proto lze předpokládat, že občané nepocítí cenovou změnu nad rámec změn způsobených výkyvy v cenách ropy a proměnlivosti poptávky. Vliv případných změn sazeb spotřební daně a DPH nespadá do rámce dopadu posuzované novely.

Tolik tedy odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pan poslanec Bursík. Vážený pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Bursík: Děkuji. Paní místopředsedkyně, páni ministři, dámy a pánové, kdybych sečetl minuty svých vystoupení, kdy jsem tady hovořil na téma podpory biopaliv v dopravě, tak už by to bylo asi dobrých x desítek minut. Jenom mě mrzí, že se vlastně v té debatě, prostřednictvím paní předsedající pane poslanče Plachý, neustále vracíme a potýkáme se, pasujeme se s neuvěřitelnými mýty a argumenty, které jsou dávno překonané a vyvrácené. Rozumím tomu, že rafinérie, že petrolejářský průmysl, který je velmi silný, vnímá rozšířené využívání biopaliv jako konkurenci a snaží se obhájit svoji dominantní pozici v dodávkách paliv v automobilové dopravě. Tím vůbec vás neobviňuji z jakéhokoli propojení. Pouze je to legitimní nebo logický zájem petrochemického průmyslu a dodavatelů paliv. Nezlobte se, ale - prostřednictvím paní předsedající - argumenty, které jste zde uvedl, byly kompletně na semináři, který byl velmi kvalitně připraven zemědělským výborem, vyvráceny.

To znamená za prvé, konkurence biopaliv v potravinové produkci v České republice neexistuje. Jistá forma hysterie, paniky, které podlehlo i Ministerstvo zemědělství v době, kdy bylo řízeno panem ministrem Gandalovičem, totiž že biopaliva konkurují potravinám a zvyšují ceny potravin, se ukázala jako lichá. Jediný příklad, který byl doložen, byl příklad Spojených států, které se podle mého názoru strategicky, v určité době nerozumně, soustředily pouze na výrobu bioetanolu z kukuřice. A skutečně tam došlo k nárůstu cen kukuřice. Byl to jediný případ. Jinak šlo o spekulanty s potravinovými rezervami v rozvojových zemích a biopaliva s tím neměla nic společného.

Jak jsem šel teď k pultíku, tak jsem viděl přes rameno, s prominutím, panu poslanci Jandákovi, jak si listuje v nějakém časopise, který se týká tématu motorismu. Když si takové časopisy koupíte, už jsem o tom zde hovořil, tak najdete zcela běžně články, které popisují výhody využití biopaliv, alternativních pohonů, hybridních pohonů. Vidíte, že na mezinárodních autosalonech se to stává dominantním tématem, stává se to automatickým segmentem producentů, výrobců automobilů.

A co je myslím důležité tady v Poslanecké sněmovně říci jako možná pro některé z vás novinku, na tom semináři zástupci Výzkumného ústavu paliv a maziv na základě výzkumů x desítek testovaných vozidel v provozu konstatovali, že použití bionafty, má se tím na mysli víceprocentní biopalivo, 31 % metylesteru řepkového oleje a zbytek nafta minerální, že toto biopalivo není škodlivé pro naftové motory. To je myslím velmi důležitý závěr, který by mimochodem také měl být tématem k zamyšlení pro největšího výrobce a prodejce v České republice Škoda Auto, protože já pokládám za ostudné, že Škoda Auto dodává na trh vozidla, kde když odklopíte víčko palivové nádrže, tak tam máte přeškrtnuté bio. Ačkoliv se ukazuje na základě výsledků testů výzkumných ústavů, že skutečně toto nepůsobí problémy. Takže myslím, že Poslanecká sněmovna v tom funkčním období udělala poměrně hodně, rozhodli jsme o tom, že podíl biosložky ve směsném palivu je osvobozen od spotřební daně. To je částečně i odpověď na ten dotaz, jak to zahýbe s cenami. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP