(15.40 hodin)
(pokračuje Janota)
Cílem adaptace nařízení o přeshraničních platbách je stanovení sankcí za porušení povinností v něm uložených a vymezení pravomocí České národní banky, která má dohlížet na dodržování nařízení.
Protože jste, vážená paní místopředsedkyně, sama konstatovala, že bych také navrhoval, aby zákon prošel pouze v rámci prvního čtení, dovolte mi ještě několik poznámek nad rámec toho, co uvede zpravodaj.
Chci říct, že lhůta pro vydání oznámení České národní banky o neschopnosti banky, čili informovanost, dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám se zkracuje ze současných 21 dnů na 5 pracovních dnů. Další podstatná informace je ta, že lhůta pro výplatu náhrad, jak jsem se zmínil, se zkracuje, a to ze současných 3 měsíců na 20 pracovních dnů. A za třetí, maximální hranice pro výplatu náhrad z fondu se z ekvivalentu 50 000 eur zvyšuje na ekvivalent 100 000 eur. Za poslední, vztahuje se i na připojištěné pobočky zahraničních bank.
Pokud dovolíte, a protože vás chci velmi korektně a souhrnně informovat, tak mi dovolte si tady před vámi položit několik otázek a zároveň se pokusit reagovat.
Proč předkládáme tento návrh transpoziční směrnice? Které evropské směrnice? To znamená směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/14 Evropského společenství implementujeme do našeho právního řádu. Náš právní řád se adaptuje také na nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 924 v souvislosti s přeshraničními platbami ve společenství a zrušení nařízení Evropských společenství 2560/201.
Proč první čtení? Směrnice má dvojí termín pro transpozici. Část měla být transponována už k 30. 6. loňského roku. To již bylo z větší části provedeno zákonem č. 433/2008 Sb. Druhá část by měla být transponována k 31. 12. letošního roku. Právní řád je třeba adaptovat, jak jsem se zmínil, na nařízení o přeshraničních platbách, a to nejpozději do 1. června letošního roku.
Ekvivalent částky 50 000 versus 100 000 jsem vysvětlil.
Proč se vláda zmocňuje k vydání nařízení, kterým se zvyšuje limit náhrad? Toto ustanovení má umožnit rychlou reakci v případě, kdy v důsledku nějaké vyhrocené situace na finančních trzích by byla Evropskou komisí přijata směrnice s krátkou lhůtou pro transpozici, a tak snižovat výši odškodnění klientů vláda nemůže, to zůstává v kompetence zákonodárce.
Vztahuje se tato úprava pouze na banky, nebo i na družstevní záložny? Vztahuje se jak na české banky, včetně stavebních spořitelen, tak i na spořitelní a úvěrová družstva, tj. kampeličky, družstevní záložny.
Týká se zvýšené odškodnění i klientů bank či kampeliček, které zkrachovaly v minulosti? Netýká.
Jaké jsou lhůty, o tom jsem se zmiňoval.
Je možné tyto lhůty dodržet? Já doufám, že směrnice stanoví krátké lhůty pro výplatu náhrad klientům. Je třeba, aby banky vedly podrobnou elektronickou evidenci o klientech, věřím, že už ji vedou, a v tomto případě ty lhůty jsou schůdné pro obě strany.
Jakým objemem prostředků aktuálně disponuje Fond pojištění vkladů? Chci říci, že momentálně disponuje prostředky ve výši 12 až 14 mld. korun.
Proč došlo k navýšení příspěvku bank na 1,6násobek současných příspěvků? Proto, aby byly zajištěny disponibilní zdroje fondu na jedné straně v souvislosti se zvýšením těch limitů, na druhé straně tato částka nepřináší enormní zvýšené náklady do bank, které je nebudou nuceny přenášet formou poplatků na klienty.
To jsou, řekl bych, základní informace, které jsem si vám dovolil sdělit zejména v souvislosti s tím, že bych vás rád požádal, aby tento zákon byl schválen v rámci prvního čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane ministře. Věřím, že ti z nás, kteří vás chtěli slyšet, vás alespoň částečně slyšeli při tom hlukovém pozadí, které v tak mizivém počtu jsme schopni vytvořit. Je to téměř nemožné.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Michal Doktor. Vážené paní poslankyně a vážené pány poslance upřímně žádám, aby vytvořili odpovídající prostředí pro projednávání návrhů zákonů.
Vážený pane poslanče Doktore, máte slovo.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře financí, kolegyně a kolegové, přestože je trochu hlučno, myslím, že i v takovém prostředí, jde-li o peníze, tak to každý zaznamená. A v tomto zákoně o peníze tedy jde.
Jde tedy zejména o peníze vkladatelů bank, resp. klientů bank. A tu základní proporční změnu, a tou je navýšení náhrady z ekvivalentu 50 000 eur na 100 000 eur, tady ve svém vystoupení zvýraznil pan ministr financí. Jakkoliv se může vzhledem k celkovému objemu vkladů v České republice a počtu klientů v systému zdát tato garantovaná náhrada jako spíše nepřiměřená, rozhodně ne tedy obvyklá, vycházíme-li z praxe na českém trhu a z toho, co je tady považováno spíše za normalitu, je toto navýšení výsledkem dohody a toho, čím jsme povinováni a co jsme povinni aplikovat ve smyslu dohod zemí Ecofinu, resp. změn, kvalitativních změn, které probíhají v zemích Evropské unie.
Rovněž tak zkrácení limitů, na které tady upozorňoval pan ministr ve svém vystoupení, tedy zkrácení lhůt pro - za prvé - oznámení o neschopnosti banky dostát závazkům vůči oprávněným osobám z 21 na 5 dnů a druhé lhůty, kterou se stanovuje povinnost provést výplatu náhrad z fondu na nově navrhovaných 20 dnů z dnešních 3 měsíců. Jakkoliv se zdá tato lhůta i mně osobně neuvěřitelně krátká a skoro bych si troufl říci - a kéž bych se mýlil - že chovám velkou míru pochybnosti k tomu, že dnes ten systém je vůbec schopen dostát těm závazkům, na druhou stranu vím, že banky prostě musí vynaložit dostatečné úsilí k tomu, aby měly k dispozici takové instrumenty a takové softwarové prostředí, aby to možné bylo. Pak chci upozornit na to, že na půdě zejména Evropského parlamentu zaznívaly v souvislosti s touto věcí i požadavky v řádu hodin, požadavky dovolávající se ve smyslu prohloubení důvěry a zajištění garantovaných vkladů, plnění z fondů pojištění vkladů kdekoliv v Evropě v řádu hodin. V kontextu těchto návrhů, jakkoliv jsou podle mého názoru nevymahatelné a nedosažitelné, je tato změna zásadní kvalitativní změnou, a tedy především snad, doufám, změnou, kterou jsou schopny naše banky a náš právní systém garantovat.
Pokud bych měl podtrhnout z mého pohledu tři základní změny, které nevypíchl, nevyzdvihl ve svém vystoupení pan ministr financí, pak je to rozhodně změna, která zavádí povinnost fondu pojištění k ověřování účetní závěrky auditorem. To je první změna, věc, která dodnes prováděna nebyla. Druhá povinnost, podle mého soudu také velmi zásadní, je povinnost mlčenlivosti pro členy správní rady fondu, zaměstnance fondu pojištění a také pro další pověřené osoby, které při výkonu povolání, resp. výkonu povinností, které jsou spojeny s fungováním fondu, přicházejí do kontaktu s informacemi, které si zaslouží takovouto míru ochrany. ***