(15.30 hodin)
(pokračuje Petr)
Já jsem shodou okolností měl možnost být v Bruselu v době, kdy tento parlament odsouhlasil tzv. normu o chemických výrobcích. Vedle byla celá řada pozorovatelů ze Spojených států, která to hodnotila asi takto: Tím skončil chemický průmysl v Evropě, a my si teprve pomůžeme k nějakým penězům.
Já si pamatuji, že když jsem jako kluk natíral plot, platil jsem za kilo barvy 20 Kč. Dnes tato barva je za 230 Kč. Já nic nemám proti tomu, ale když zajedu do Polska, tak tuto barvu dostanu koupit za 40 Kč. Já nejsem proti stanovování nějakých limitů nebo zábran v obchodě, ale měli bychom si říci, že pokud sem dovezeme čínskou barvu, tak bude vyrobena na základě norem, které platí pro Evropskou unii.
Abychom nějakým způsobem nehovořili o mýtech a skutečnosti. Já se domnívám, a nejsem proti tomu, ale v daném roce a při stavu hospodaření České republiky nepokoušejme se být opět i v rámci Evropské unie na prvních místech, poněvadž podle mého soudu na to české hospodářství doplatí. Zkusme být ve středním pásmu, a já si myslím, že se nám to vyplatí více než být na špici.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Hanuš.
Poslanec Jiří Hanuš: Děkuji. Budu velice stručný. Jenom bych chtěl říci, že pokud se týká Brazílie, tak ta sem dováží biolíh, protože řepka je pro ni něco jiného. Biolíh vyrábí z cukrové třtiny, kterou sklízí několikrát do roka. Připočtěme k tomu cestu atd.
Pokud se týká řepky olejné, která se u nás pěstuje, tak od doby vstupu do Evropské unie vzrostla plocha zhruba o 100 tisíc hektarů. Jsme dnes prakticky na limitu, o moc více tato plocha narůstat nemůže, protože je to dáno agrotechnikou a vším tím ostatním. To je první poznámka.
Chtěl bych pozvat skeptiky, kteří říkají, že po týdnu stání v garáži je problém. Tak je pozvu, až se budou vytahovat kombajny z garáží před žněmi, a to tam stojí více než půl roku. Problém určitě nebude.
Znovu opakuji, že dnes, jak tady říkal pan kolega, že dotujeme cizí výrobce - naši výrobci řepky i obilí vyvážejí v rámci unie obilí také někam jinam. Prostě žijeme v nějakém společném prostoru.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, pane poslanče. Kdo další si přeje vystoupit v obecné rozpravě k tomuto sněmovnímu tisku? Nikdo. Obecnou rozpravu končím.
Zahajuji rozpravu podrobnou, do které mám zatím jednu přihlášku, a to přihlášku pana poslance Souška. Pane poslanče Soušku, máte slovo.
Poslanec Miloslav Soušek: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, jnechci zdržovat. Chtěl bych se jenom přihlásit k pozměňovacím návrhům, které vám byly rozdány do lavic. Děkuji za pochopení a věřím, že je podpoříte.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Krátký.
Poslanec Jiří Krátký: Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je vázán na případné přijetí komplexního pozměňujícího návrhu výboru pro životní prostředí, který vám byl před časem rozdán. Já jsem si ho dovolil označit číslem 3, protože budu dávat další dva, které teď v krátkosti přečtu.
Jedná se o to, že přece jenom jsme se dostali do časového skluzu, a v případě, že nebude přijat pozměňovací návrh a bude přijat vládní návrh, tak v článku III bodu 1 písm. e) se slova "1. duben" nahrazují slovy "1. červen". V článku II se slova "1. duben" nahrazují slovy "1. červen", v článku III se slova "1. dubna" zase nahrazují slovy "1. června".
Zdůvodnění je, myslím, logické. Dostali jsme se opravdu do určitého skluzu a není možné, abychom pozpátku řešili zákonem některé věci.
Návrh číslo 2 je vázán na případ, že bude přijat pozměňovací návrh výboru pro životní prostředí. Pak v bodu 2 se změní 31. březen na 31. květen a v článku II v bodu 2 se z 1. dubna stává 1. červen.
Odůvodnění je stejné. Děkuji moc.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Plachý.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pouze dva avizované krátké pozměňovací návrhy.
Za prvé, rok 2010 se v textu návrhu zákona, sněmovní tisk 967, a v usnesení výboru pro životní prostředí, sněmovní tisk 967/2, mění na rok 2011.
Za druhé, rok 2011 se v usnesení výboru pro životní prostředí, sněmovní tisk 967/2, článek II mění na rok 2012.
Odůvodňovat nic nebudu, obecná rozprava byla vyčerpávající. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Nikdo další se do podrobné rozpravy nehlásí. Podrobnou rozpravu končím. Táži se pana ministra a pana zpravodaje, zdali si přejí přednést závěrečné slovo. Není tomu tak. Končím i druhé čtení tohoto návrhu.
Dámy a pánové, nyní bychom měli projednávat bod 146. Je jím vládní návrh zákona o České národní bance, sněmovní tisk 800, třetí čtení. Nejsem si jista, zdali jsme odhlasovali, že můžeme projednávat zákony ve třetím čtení i v odpoledních hodinách. Já se domnívám, že nikoliv. Jestli dovolíte, krátce to ověřím a vzápětí vám sdělím, jestli se tímto bodem můžeme zabývat, nebo přikročíme k bodu dalšímu.
Měla jsem pravdu, neodhlasovali jsme možnost rozhodovat o zákonech ve třetím čtení i v odpoledních hodinách.
Přeskočíme tedy k bodu
44.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb.,
o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 1018/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, chci říci, že tento návrh zákona transponuje do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice o systémech pojištění vkladů, pokud jde o výši vkladů a lhůty k výplatě. Zároveň bude náš právní řád adaptován na nařízení Evropského parlamentu a Rady o přeshraničních platbách ve společenství.
Co je cílem úpravy? Cílem je tedy harmonizace mechanismu pojištění vkladů u úvěrových institucí, tedy bank, spořitelních a úvěrových družstev a stavebních spořitelen v rámci Evropského hospodářského prostoru tak, aby byla obnovena důvěra vkladatelů v bankovní sektor a díky tomu se posílila stabilita finančního trhu jako celku.
Mezi nejdůležitější změny, které tento zákon přináší, patří zkrácení lhůty pro výplatu náhrad za pohledávky Fondem pojištění vkladů, povinnost pravidelně ověřovat funkčnost systému vyplácení náhrad a s účinností od 31. prosince letošního roku dojde ke zvýšení úrovně pojištění pohledávek z vkladů na dvojnásobek současného stavu, to je na 100 tisíc eur. Zákonem se také posiluje spolupráce mezi Fondem pojištění vkladů, Českou národní bankou, Ministerstvem financí a zahraničními systémy pojištění vkladů a úvěrovými institucemi. ***