(9.30 hodin)
(pokračuje Vanoušek)
Nabízejí se i další otázky. Uvědomuje si paní ministryně, jak riskantním a neodpovědným krokem jsou prováděné změny? Myslí si snad, že prováděné změny ve struktuře zdravotních ústavů jsou v souladu s duchem zákona 258/2000 Sb.? Z jakých důvodů jí to nevadí?
Podpora zdraví a primární prevence je velmi důležitým oborem a má být dostupná všem občanům. Dále hledat úspory v této oblasti je krátkozraké a do budoucna se to vymstí. Proto je potřebné zastavit provádění dalších změn ve Státním zdravotním ústavu, na zdravotních ústavech a hygienické služby, a to do doby zpracování nové koncepce a novelizace zákona o ochraně veřejného zdraví.
A teď avizovaný návrh na usnesení: Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministryně zdravotnictví na interpelaci evidenční číslo 513 poslanců Pavla Vanouška, Soni Markové, Jaroslava Krákory a Ludvíka Hovorky ve věci organizačních změn ve zdravotních ústavech a hygienické službě. Poslanecká sněmovna žádá ministryni zdravotnictví Danu Juráskovou, aby neprodleně zastavila připravované organizační změny ve zdravotních ústavech, Státním zdravotním ústavu a hygienické službě, které jsou v rozporu se zákonem 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a to do doby předložení koncepce primární prevence zdravotních ústavů, Státního zdravotního ústavu a hygienické služby, projednání této koncepce s odbornou veřejností, výborem pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny a projednání případné změny zákona o ochraně veřejného zdraví.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane poslanče, ale usnesení, které jste přednesl, jde nad rámec toho, jak usnesení při písemných interpelacích může znít. Čili my můžeme hlasovat, jestli souhlasíte, nebo nesouhlasíte. Pokud by mělo být projednáváno nějaké další usnesení, tak se obávám, že by to mělo být samostatným bodem.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Hlásí se pan poslanec Ludvík Hovorka, takže mu dávám slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem v této věci, která je předmětem dnešní odpovědi na písemnou interpelaci, několikrát interpeloval paní ministryni ústně a také pana premiéra. Tím základním problémem, proč jsem interpeloval a proč jsme nakonec přistoupili k této písemné interpelaci, je zejména ten důvod, že Ministerstvo zdravotnictví porušuje platný zákon o ochraně veřejného zdraví, a to zejména v § 86. Já bych vás jenom rád seznámil s krátkou částí, která se týká zdravotních ústavů:
K vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek, výrobků, vyšetřování biologického materiálu a k provádění biologických expozičních testů pro účely výkonu státního stavebního dozoru a dále ke sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva, monitorování vztahu zdravotního stavu obyvatelstva a faktoru životního prostředí a životních a pracovních podmínek, případně podkladů pro hodnocení a řízení zdravotních rizik a pro činnost orgánů ochrany veřejného zdraví jako složky integrovaného záchranného systému k podílení se na provádění místních programů ochrany a podpory zdraví, jakož i výchově a podpoře a ochraně veřejného zdraví a poskytování poradenských služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného zdraví, se zřizují zdravotní ústavy se sídlem v Praze, Kolíně, Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Brně, Olomouci, Ostravě a ve Zlíně. Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi, funkci jejich zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. Zdravotní ústavy mohou v hlavní činnosti dále poskytovat závodní preventivní péči, specializovanou diagnostickou a ambulantní péči v oblastech mikrobiologie, imunologie, alergologie a parazitologie. Provádět genotoxikologická a cytogenetická laboratorní, vyšetření anti-HIV protilátek, referenční činnost, klinické hodnocení účinku léčiv, očkovacích látek a zdravotních prostředků a ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.
Já jsem jenom chtěl ocitovat tento první odstavec, abychom si uvědomovali, jak zní zákon, a chtěl jsem upozornit na to, že Ministerstvo, přestože navrhovalo změny jednak v tomto paragrafu, ale v celé další řadě paragrafů, které byly obsahem návrhu novely zákona 258 /2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a která byla touto Sněmovnou zamítnuta, a chtěl jsem upozornit na to, že ministerstvo, přestože neprosadilo ty změny, které navrhovalo a které byly poměrně zásadní, které se týkaly jak zdravotních ústavů, tak Státního zdravotního ústavu, tak krajských hygienických stanic, přesto přikročilo k tomu, že od 1. dubna chce vlastně sloučit všechny zdravotní ústavy do dvou míst, jedno místo v Praze a jedno místo v Ostravě.
Dále Ministerstvo zdravotnictví v těch odpovědích, které dostávám i které jsem dostal od ministerstva prostřednictvím pana premiéra, protože ty jsou vždycky napsány tužkou pana náměstka Šnajdra, tak v zásadě vždycky říká, že se snaží zefektivňovat činnost, že se snaží uspořit finanční prostředky a že všechno bude fungovat a všechno bude zachované.
Já se krátce dotknu ještě té odpovědi, která se týká bodů 2 a 3, protože tam jsou uváděny nesprávné údaje. Odpověď posuzována k 31. 1. 2010 vypadá asi tak: Dochází na Státním zdravotním ústavu k hromadnému propouštění, jak o tom informoval jeho ekonomický náměstek na poradě vedoucích regionálních pracovišť. K tomuto datu má být propuštěno celkem 36 pracovníků a všichni z regionálních pracovišť Státního zdravotního ústavu. Znamená to, že z 90 přepočtených úvazků na regionálních pracovištích jich bude od 1. 4. 2010 zachováno pouze 22 včetně pěti zaměstnanců na Státním zdravotním ústavu přímo v Praze. Jedná se tudíž o snížení počtu pracovníků v této podle mého názoru nejdůležitější oblasti podpory zdraví o plných 75 %. Bude se tudíž logicky jednat o zeštíhlení, které bude mít evidentně negativní dopad na primární prevenci a podporu zdraví v celé České republice. Finanční příspěvek Ministerstva zdravotnictví pro Státní zdravotní ústav byl přitom snížen v rámci úsporných opatření při projednávání rozpočtu na rok 2010 o 20 % a požadavek státu je snížit počet pracovníků státní správy o pouhá 3 % ročně, to je celkem o 12 % za čtyřleté období. Ne o 80 %.
K tomuto požadavku usnesení vlády České republiky je nezbytné podotknout, že se ale zřejmě týká pouze zaměstnanců státní správy. Ale Státní zdravotní ústav není institucí státní správy, ale zdravotnickým zařízením, a uvedené drastické snižování počtu zaměstnanců se týká pouze zdravotnických pracovníků.
Mezi odbornou veřejností převažuje názor, že počet sto pracovníků podpory zdraví v regionech, to je jeden pracovník na každých sto tisíc obyvatel, je minimální. Za životaschopný a ještě efektivní, to je minimální pro zachování funkčnosti, lze pro Českou republiku považovat počet pět a šest pracovníků na kraj, to je 75 až 80 pracovníků na regionální pracoviště Státního zdravotního ústavu v celé České republice. Stávající rozmístění lze pokládat za poměrně velmi efektivní. Pokud mají podpora zdraví a primárně preventivní aktivity mít vliv a efekt na zdraví lidí, musí být prováděny prakticky v co nejtěsnějším kontaktu s lidmi, a ne centralisticky a na jakémsi teoretickém a metodickém základu z hlavního města, případně z několika málo center.
Celkem sedm regionálních pracovišť podpory zdraví Státního zdravotního ústavu fungujících v krajských městech a všechna zbývající pracoviště v okresních městech mají být k 1. 4. 2010 bez náhrady zrušena. Není a ani nemůže být pravdou, že toto zeštíhlení nebude mít v žádném případě za následek omezení služeb v oblasti podpory zdraví, ani to, že nedojde k žádnému omezení prevence. ***