(11.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kafkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi ještě navázat na to, co tady říkal pan poslanec Vojíř.
Já samozřejmě nemám problém s tím, abychom dali do zákona o zadávání veřejných zakázek tu podmínku, že zpřísníme těm firmám, které nemají průhlednou strukturu, přístup k veřejným zakázkám. Určitě je to hodné podpory, ale v zásadě to vůbec nic neřeší. To může platit pouze tehdy, pokud zakážeme v českém právním řádu akcie na majitele, protože tady jsou dvě rizika.
Za prvé. Pokud společnost, která má průhledné vlastnictví, vyhraje zakázku a budou existovat společnosti, které průhledné vlastnictví nemají, které tu zakázku formou subdodávek budou provádět, pak ty veřejné prostředky budou vyvedeny stejně do firem, které dnes nikdo nezná a u kterých nezná jejich majitele.
A druhé riziko je v tom, že ... Onen návrh směřuje k tomu, že zde bude povinnost zveřejnit akcionářskou strukturu. Ale kdo to zkontroluje? Kdo zkontroluje, že ta struktura odpovídá skutečnosti? Kdo zkontroluje to, že mezitím ty akcie nebyly předány z ruky do ruky a nedošlo ihned poté, co ta zakázka byla získána, ke změně vlastníka a k tomu, že ten vlastník nakonec se stane neprůhledným tak, jak je to nyní?
Určitě se bavme o tom, že toto může být doplněk, ale rozhodně neříkejme, že je to něco, co nahradí zrušení akcií na majitele.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní se přihlásil pan předseda poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav Sobotka. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, já bych chtěl nejprve avizovat, že jsem před malou chvílí požádal také o to, aby před zahájením hlasování se ještě mohl na půl hodiny sejít poslanecký klub sociální demokracie. Čili chtěl bych to také v tuto chvíli avizovat. To je první věc.
Druhá věc. My samozřejmě podpoříme všechny změny v tomto návrhu zákona, které vedou k tomu, že bude zřejmé, kdo je vítězem výběrového řízení a jaká je jeho vlastnická struktura. Ovšem to, co tady říkal kolega Tejc, zcela platí. Návrh, který je předložen, sice zlepšuje situaci, ale jinak je absolutně bezzubý. Tam se požaduje, aby ten, kdo vystupuje za firmu, která má anonymní akcie, doložil aktuální seznam akcionářů. Ale ten aktuální seznam akcionářů už druhý den nemusí platit. A pokud to nejsou zaknihované akcie, ale jsou to pouze listinné akcie na majitele, tak se vůbec nikdo nedozví o tom, jakým způsobem došlo k transakcím poté, kdy byl odevzdán tento aktuální seznam.
Jediná možnost, jak zabránit tomu, aby se anonymní firmy účastnily těchto výběrových řízení, je přímo zakázat zákonem účast takovýchto anonymních firem plus současně omezit tuto právní formu vůbec v České republice tak, jak to koneckonců už před časem navrhli poslanci sociální demokracie. Ten návrh uvedený v zákoně je drobným pokrokem. My tento drobný pokrok podpoříme, ale není možné ho vydávat za řešení toho, aby se anonymní firmy mohly účastnit výběrových řízení v České republice. To bohužel takovýmto způsobem omezeno není. I nadále se budou moci tyto firmy do výběrových řízení hlásit. Bude stačit pouze, když v danou chvíli oznámí, kdo jsou jejich akcionáři, ani se to nebude dát ve skutečnosti ověřit, a druhý den už může být všechno jinak. Ani to se nebude dát ve skutečnosti ověřit. To je bohužel realita.
Já jsem tedy pro to, abychom si jasně řekli, o čem tady hlasujeme. Hlasujeme mírný pokrok v mezích zákona, ale v žádném případě to není trvalé řešení. Po volbách bude nutno předložit další změnu zákona o zadávání veřejných zakázek a zcela vyloučit anonymní firmy z výběrových řízení.
Pak bych také chtěl říci, že to samozřejmě neřeší situace, kdy se žádná výběrová řízení nekonají. My jsme tady včera hovořili o partnerství se soukromým sektorem. Hovořili jsme, a to je například otázka koncesního zákona... Nevím, jestli v tuto chvíli vůbec v koncesním zákoně taková věc je řešena, ale když vláda žádné výběrové řízení neorganizuje, když tak jako Topolánkova vláda uzavře partnerství se soukromou firmou PrimeCell v oblasti zdravotnictví a tato firma má anonymní akcionáře, tak to samozřejmě zákon o zadávání veřejných zakázek vyřešit nemůže, jakmile se tato řízení obchází. Stejně tak není vyřešen problém, kdy takovéto partnery mají státní nebo polostátní firmy. Jestliže polostátní firmy nebo zcela státní firmy uzavírají kontrakty s firmami, které mají anonymní akcionářskou strukturu, tak se tady samozřejmě nepostupuje podle zákona o zadávání zakázek velmi často, a tudíž není omezení pro to, aby státní či polostátní firmy mohly mít mezi svými obchodními partnery zcela anonymní společnosti. Viz například dnes řešená kauza firmy Čepro a způsob, jakým Čepro ukládá, resp. státních hmotných rezerv, a jakým způsobem státní hmotné rezervy ukládají tyto rezervy u společnosti, u které také není zřejmé, kdo tuto společnost ve skutečnosti vlastní, a nahradily tím stoprocentně státní firmu, u které by tedy bylo zřejmé, kdo je vlastníkem této společnosti.
Proto je velmi důležité, abychom neusnuli na vavřínech, abychom nebyli spokojeni s tím dosaženým stavem a připravili další návrhy a další řešení, která by skutečně omezila skryté vlastníky na straně partnerů státu, ať už jde o veřejné zakázky, ať už jde o PPP, koncese, ať už jde o zakázky pro státní či polostátní podniky. Všude tam bychom měli omezit partnery, kteří jsou netransparentní, neprůhlední, není možné dohledat, komu ve skutečnosti patří.
My tyto návrhy v rámci projednávaného zákona podpoříme, není to ovšem řešení. A netvařme se, že jsme v tuto chvíli problém vyřešili. Bohužel to tak není.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní mám dvě faktické poznámky, pana poslance Borise Šťastného a Daniela Petrušky. Poté pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, můj předřečník velmi správně řekl, že to není ideální řešení. My už jsme se tady o tom bavili při jeho návrhu, který měl znemožnit existenci akcií na majitele neboli dříve na doručitele. Skutečně, žádné ideální, geniální řešení prostě v tomto hledisku neexistuje. I když budou zakázány akcie na majitele, firma bude muset předložit seznam vlastníků, bude existovat seznam akcionářů pouze v akciích na jméno. Držitelem těchto akcií na jméno může býti zahraniční společnost ze zemí, kde akcie na majitele neboli doručitele jsou povoleny, např. z Holandska. Takže tímto se žádným způsobem nevyhneme tomu problému a neexistuje žádné geniální řešení, leda že bychom zrušili akcie na majitele na celé zeměkouli, na což tady z této pozice nepochybně nemáme ani právo, ani tuto možnost.
Myslím si, že nejideálnější řešení je vedle těchto kroků, které navrhujeme v tomto návrhu, udělat ještě věc druhou. Přistoupit k tomu problému filozoficky, to znamená hledat podstatu problému tak, aby soutěže mohli vyhrávat ti nejlepší, aby mohla existovat transparentní soutěž, která bude jasně odkontrolovatelná, a pak v dané chvíli, pokud bude existovat i teoreticky nějaký vlastník, kterého není možné ze zahraničí dohledat - tak aby bylo přece jasné, že firma splnila všechny parametry, že byla nejlepší, že splní to, k čemu se zavázala. A pak, myslím si, stát může být spokojen, protože ušetří peníze a současně nedojde k nějakým problematickým procesům.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Daniel Petruška. Připraví se Jiří Pospíšil. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Daniel Petruška: Děkuji. Já bych chtěl říci, že jsem se domníval, že zákon o zadávání veřejných zakázek má sloužit k tomu, aby stát nepřicházel o prostředky, aby se s prostředky státu hospodařilo dobře a aby se využívaly co nejefektivněji. Takže při zadání této zakázky jedním z hlavních parametrů je cena, za kterou se ta služba státu poskytne.
Jestli má sociální demokracie schopnost dokázat nebo umí nebo ví o tom, že by se něco takového dělo, že se toto řízení dá zmanipulovat tak, že se to nastaví pro nějakou konkrétní firmu, tak potom je stejně jedno, jestli je vlastník známý, nebo neznámý, protože to může být třeba strýček Vik, který tu firmu bude vlastnit, bude známý, ale stejně to nic neznamená, protože potom může půjčovat peníze svým příbuzným. ***