(12.00 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Já z toho nechci činit nějaké dalekosáhlé závěry. Jenom říkám, že to je jeden z důvodů, proč jako sociální demokraté říkáme, že chceme usilovat o tu důstojnou polohu, protože vy si myslíte, že to je možná jenom takový boj sociálních demokratů.
Dovolte mi, abych ještě vaši trpělivost trochu natáhl a sdělil vám, proč si myslím, že to není jenom záležitost sociální demokracie. To, jak se ustavuje, přátelé, Sněmovna, to často rozhoduje o tom, jaká atmosféra ve Sněmovně čtyři roky potom je. Já také nejsem spokojen s tím, jak nízká byla prestiž Sněmovny v posledním období. Nejsem spokojen s tím, že poslanec v této zemi není vážené zaměstnání respektované veřejností. A já také, a říkám vám, že se to týká sociální demokracie a jejího klubu, my také bychom chtěli se tu situaci pokusit změnit.
Teď jde o to, abychom těmi prvními kroky si situaci nezkomplikovali, protože už v roce 2002 to bylo nedlouho na tom ustavování Sněmovny, kdy se začalo mluvit o nulové toleranci. V tom minulém období to byla situace zvlášť špatná. Možná si vzpomenete, že v roce 2006 se vláda nakonec ustavovala pomocí přeběhlíků. Ve Sněmovně se zákony schvalovaly způsobem, jenom připomenu daňový balíček, který předkládal tehdejší premiér Mirek Topolánek ve druhém čtení způsobem, že se významné zákony ani neprojednávaly ve výborech, a nakonec celá Sněmovna končila v atmosféře obstrukcí, protože se ukázalo, jak dva kluby jsou vlastně schopny Sněmovnu paralyzovat a nebyla tady ani elementární shoda na způsobu, jak by Sněmovna měla postupovat.
My jsme zažili toto určité fiasko nedostatku shody, základní shody mezi opozicí a koalicí. Já bych si přál, aby se do podobné situace nedostala tato Sněmovna. Je tady celá řada nových poslanců. Možná není úplně zřejmé, že role opozice není pouze naprosto pasivní. Tady je přece celá řada věcí, které si širší konsensus vyžadují a budou vyžadovat.
Přátelé, tady se mluví o ústavních zákonech, na které je potřeba 120 poslanců, a nejenom Sněmovna, když máte ústavní zákon, tak potřebujete ústavní většinu také v Senátu. A to nevíme, jak dopadnou na podzim volby. Takže vytváření širšího souhlasu na návrhy, které tady zaznívají na téma přímá volba prezidenta, klouzavý mandát, konstruktivní veto a celá řada dalších, tady je přece nutné budovat širší shodu. Dokonce ani 118 hlasů není dost na to, aby takové zákony byly přijaty. Já doufám, že nechcete používat nějakého přetahování poslanců a opět přeběhlíků. To je nedůstojné a takhle se ústavní zákony rozhodně nikde v civilizované společnosti přijímat nemohou.
Pak možná ještě něco, co mi připadá ještě zásadnější. Tato země nutně potřebuje koncepční změny, koncepční reformy v oblasti veřejných financí, penzijního systému, zdravotnictví, školství, potřebuje konsensus k zahraniční politice, dlouhodobý konsensus, který se tady prozatím vytvořit nepodařilo. Víte, nemá velký smysl dělat reformy na čtyři roky. Reformy, o kterých jsem mluvil, budou mít smysl pouze tehdy, pokud budou trvalé a dlouhodobé. Pokud vy do toho zahrnete opozici, tak to možná bude znamenat kompromisy, které nejsou vždy příjemné, ale zároveň, co za to dostanete jako cenu, bude ta trvalost a stabilita reforem.
Vy jste tedy třeba začali mluvit o školném. Mluvíte o odloženém školném, ale odložené školné znamená, že to, jestli to bude, nebo nebude fungovat - a důsledky toho dopadnou na vládu příští, ta bude řešit situace, které budou kolem školného vznikat. V Británii systém odloženého školného vedl k problémům a řešila je až příští vláda. Vy tady činíte rozhodnutí, která rozhodně dopadnou na ty, kteří přijdou po roce 2014, a nemůžete tušit, jaké budou jejich důsledky. Proto jsem přesvědčen, že součinnost s opozicí je něco, co má zásadní smysl. Já si myslím, že představitelé koalice by si to měli ujasnit. Potřebují tuto součinnost s opozicí - ano, či ne?
Důvod mé kandidatury není, že chci teď navzdory koalici proniknout na předsednický post. Ten důvod je ten, že chci tu otázku položit, a proto jsem se rozhodl tu kandidaturu přijmout. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předsedající Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím nyní o slovo dalšího přihlášeného do rozpravy a tím je Pavel Kováčik, pokud se nemýlím, předseda poslaneckého klubu KSČM. Prosím, máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dokud nesedí nová vláda s důvěrou za našimi zády, tedy za mými zády zde v těchto lavicích, lze v souvislosti s postavením v Poslanecké sněmovně o čisté opozici hovořit pouze o klubu KSČM, protože pokud není úplně hotovo, dokud se vznikající koalice doopravdy neusadí v těch hnízdečkách za mými zády, tak je vždycky naděje, nebo šance, nebo možnost, že konečný koncept bude ještě úplně jinak. Tím se chci jenom přihlásit k tomu, že komunisté jsou opozicí, což jest nad jiné jasné od samého počátku tohoto volebního období.
Z vyjádření mnohých například v souvislosti se slušností a korektností, kterou všichni slibujete, už budeme hodní, už nebudeme tak zlobit, jako jsme zlobili minule, říkáte všichni, se slušností a korektností, v jejímž duchu se má toto volební období v Poslanecké sněmovně nést, já se ale ptám, jestli je slušné a korektní, aby všechny nejvyšší ústavní funkce v této republice měla jedna jediná politická strana. Namítnete - Václav Klaus není člen ODS. Není, ale je nominován Občanskou demokratickou stranou, v posledních týdnech se k Občanské demokratické straně opět hlásí a víme, že při volbě prezidenta to byla právě Občanská demokratická strana, která prohlašovala, že jediným jejím možným kandidátem je právě Václav Klaus. Takže i tato ústavní funkce, byť by se to někomu možná nezdálo, souvisí a je naplno v režii Občanské demokratické strany.
Já si myslím, že není úplně slušné a korektní, aby všechny tyto funkce, říkám možná pouhých 20 let po převratu, patřily jedné politické straně. Není rovněž podle mého soudu slušné a korektní, byť je to možné, když se tak přesila dohodne, že funkce předsedy Poslanecké sněmovny nepatří straně, která byť málo, byť s problémy, ale přece jenom ve volbách zvítězila, které voliči dali největší důvěru. Může se to někomu líbit, nelíbit, může to být podivné v dalších souvislostech, ale prostě to tak je.
Z tohoto důvodu poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy bude v tajné volbě volit kandidáta sociální demokracie, byť se to možná některým našim členům a příznivcům, i třeba v souvislostech uplynulých dnů, i třeba v souvislostech s tím, co se tady děje v posledních hodinách, nemusí úplně líbit. My si myslíme, že slušnost a korektnost musí už jednou přejíti z huby do rukou. Toto je první akt, kterým se ke slušnosti a korektnosti, kterou jsme slibovali i ve volbách, komunisté hlásí.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předsedající Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. A prosím nyní o slovo pana kolegu Petra Nečase.***