(Na žádost poslaneckého klubu ODS byla přestávka prodloužena do 14.25 hodin. Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Vážené paní poslankyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Dalším bodem je

 

10.
Návrh na stanovení počtu místopředsedů Poslanecké sněmovny

Nejprve by měl zaznít návrh na počet místopředsedů v šestém volebním období. Proto vás teď žádám o vaše návrhy. O slovo se hlásí pan poslanec Petr Tluchoř. Otevírám rozpravu. Prvním přihlášeným je pan poslanec Petr Tluchoř.

 

Poslanec Petr Tluchoř: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi, abych navrhl, aby v následujícím volebním období pracovala Poslanecká sněmovna se třemi místopředsedy, tedy číslovka 3.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám. Kdo se hlásí dále do této otevřené rozpravy? Pan poslanec Pavel Kováčik. Prosím.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Paní předsedající, paní a pánové, dovolte mi, abych navrhl, aby v tomto volebním období Poslanecká sněmovna pracovala s počtem místopředsedů 4.

Navzdory tomu, že nejsilnější argument, který slyším, je ten argument, že Poslanecká sněmovna snižuje svůj počet místopředsedů zejména z úsporných důvodů, tak nabízím řešení. Máme připraven návrh zákona, který mimo jiné upravuje i příplatky funkcionářů Poslanecké sněmovny, snižuje tyto příplatky předsedy Sněmovny, místopředsedů Sněmovny, předsedů klubů a výborů a dalších funkcionářů o 30 %, a vzhledem k tomu, že takto ušetřené prostředky lze potom, sečteme-li je dohromady, použít na plat onoho čtvrtého místopředsedy, tak rozpočtově je tento návrh naprosto neutrální.

Současně vyzývám všechny, kdo se ohánějí snahou šetřit - a já tu snahu vítám - na provozu Poslanecké sněmovny, aby tento návrh zákona přišli k nám připodepsat.

Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám. Nyní se hlásí o slovo pan poslanec David Rath.

 

Poslanec David Rath: Dámy a pánové, bývalo vždycky dobrým zvykem této Poslanecké sněmovny, že držela ve vedení Poslanecké sněmovny pravidlo parity. Teď poprvé jsme svědky situace, kdy nově vznikající vládní koalice chce toto zvykové pravidlo porušit a paritu zrušit. Nemá to žádnou zjevnou logiku mimo toho, co slýcháme, to znamená že se má uspořit. Má se uspořit jedno místo místopředsedy se vším, co s tím souvisí. Dobře, myslíme-li to skutečně vážně, pak prosím zvolme pouze dva místopředsedy, kdy jeden bude z opozice a druhý bude za vládní koalici, protože to pak má logiku. Tomu pak veřejnost může rozumět.

A nejsou to pouhá slova o tom, že někdo chce uspořit, ale chce uspořit na druhých, dámy a pánové. Jestli toto je předzvěst spoření, které tady předvádí budoucí vládní koalice, tak se máme na co těšit. Na sobě spořit nechce. Svá místa ve vedení Sněmovny si chce uhájit nebo vybojovat. Ale spořit mají ti druzí. Ti si mají utahovat opasky.

Čili pokud nově vznikající vládní trojkoalice myslí vážně slova o spoření, tak si myslím, že by měla podpořit tento návrh, tedy na pouhé dva místopředsedy Poslanecké sněmovny.

Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám. Zeptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan poslanec Vojtěch Filip.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, vážení páni ministři - jsou tady dva - vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych se chtěl vrátit k jinému tónu debaty o počtu místopředsedů, než byla nyní nastolena s návrhem dvou místopředsedů.

V podstatě mi jde o to, abych vyslovil nejen názor svůj, ale i názor odborníků na ústavní právo a volební systémy a odůvodnil řešení, které tady předložil předseda našeho poslaneckého klubu. Nejprve mi dovolte pár obecných slov.

Náš ústavněpolitický systém podle článku 5 Ústavy České republiky stojí na principu dobrovolného vzniku a svobodné soutěže politických stran. Není to systém samoúčelný, ale systém, který je funkční nejen v řadě zemí Evropy, ale i na jiných kontinentech. Je to systém svým způsobem velmi přehledný a nic nezakrývající - to je velmi důležité - na rozdíl od systému tzv. nepolitických politik, kde manipulátoři veřejným míněním ve skutečnosti zakrývají opravdové úmysly vlivových skupin, resp. skupin nátlaku, jak učí teorie státu. Politické strany vznikají právě proto podle zákona odlišným způsobem jak od podnikatelských subjektů, tak i od jiných občanských sdružení, mají také jiné postavení a cíle. Nejsou totiž prostým zájmovým sdružením, ale ani nemohou být společností s ručením omezeným či akciovou společností s názvem výtah k moci. Je pravda, že takové pokusy ve všech státech vznikají, jsou buď úspěšné, nebo méně úspěšné, nebo jsou na jedno použití.

Správa veřejných záležitostí je a má být vždy více služba než pouhý předmět obživy či zaměstnání, a už vůbec ne pouhé rozdělování veřejných statků. Vždy se nás budou ptát nastupující generace, co jsme jim nového přinesli. Nebudou totiž pozitivně hodnotit, co jsme jim prodali či jak velké dluhy jsme jim nadělali. Platilo a platí, že úspěšný je ten, kdo nastupující generaci předává více, než sám přijal.

Česká republika pro hodnocení shora zmíněné volné soutěže politických stran používá tak jako jinde v zásadě kritérium voleb, kdy suverén, lid, občané České republiky, v určitém časovém úseku zhodnotí činnost politiků, kterou zná osobně vlastně jenom z dopadů na vlastní život, ale často ji zná spíše zprostředkovaně z informací ze sdělovacích prostředků, a ten se rozhodne.

Náš systém voleb je v zásadě ovládán principem poměrného zastoupení, které je zakotveno v článku 18 odst. 1 Ústavy České republiky. Od tohoto principu se poté odvíjí i složení a fungování zastupitelských sborů, a to zastupitelských sborů všech stupňů.

Parlament prosím není vláda. Parlament jako představitel zákonodárné moci se konstituuje jiným způsobem než vláda a konstituuje se také jinak, než ho konstituuje případná vládní koalice.

Dovolte mi, abych uvedl takový příklad nekoaličních dohod. Ten je například v sousední Spolkové republice Německo, kdy základní zákon, tedy Ústava Spolkové republiky, v článku 39 praví, co je princip poměrného zastoupení, a z toho odvozené ustanovení, pravidlo číslo 2, odst. 1 zákona Spolkové republiky Německo z roku 1980, respektive po novele z roku 1998, v principu uvádí, že každá politická frakce má mít zastoupení minimálně jednoho místopředsedu - tam viceprezidenta, abych překládal doslovně - ve vedení Bundestagu. U nás to má být na základě návrhu, který tady předložil pan kolega, předseda klubu ODS Petr Tluchoř, zpochybněno, ač jsme pro zlepšení politické kultury od roku 2002 se vrátili k principu tvorby orgánů Sněmovny podle principu poměrného zastoupení a nevím, proč bychom měli tento princip opouštět.. ***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP