(14.50 hodin)
(pokračuje Opálka)
Proto podporujeme terénní služby i péči osobou blízkou. Nesouhlasíme však, aby státní podpora šla prostřednictvím slevy na úkor výběru na sociální zabezpečení. Tato praxe jen tuneluje zdroje důchodového pojištění ve prospěch jiných činností. To nemá jinou logiku než další úmyslné ochromování samofinancování státních důchodů.
Všude slyšíme, že se má šetřit, ale spočítal někdo, o kolik by například vyplácela Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky více peněz při zavedení klouzavého mandátu člena vlády? Jestli jsem dobře počítal, bylo by to dnes navíc 11 platů plus pojistné a náhrady. Proti tomu jsou náklady na letenky z Ostravy jen slabý odvar.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda deklaruje, že povede rozhodný boj mimo jiné proti třídní nesnášenlivosti. Já však musím konstatovat, že právě některé pasáže jejího programového prohlášení a zejména připravované následné legislativní kroky mohou takovouto nesnášenlivost vyvolávat. Jde totiž o otevřené nadržování vícepříjmovým skupinám, chcete-li, bohatým. Chápu - jsou to nakonec kmenoví voliči pravice. Ale na druhé straně jde v některých programových tezích o zneužití postavení, silného mandátu pravice, vystavování nízkopříjmových skupin spoluobčanů, chcete-li chudých, státní diskriminaci. To je velmi, velmi nevyvážený postoj.
Vidím, jste netrpěliví, jsem však už u konce.
Nebudu tedy již rozebírat další připomínky, bylo by jich určitě dost. Dnes mohu jen konstatovat známý fakt, že poslanecký klub KSČM podporu této vládě a jejímu programovému prohlášení nedá. Protože program této vlády je nespravedlivý a vede ke zvyšování bohatství jedné skupiny občanů a zvyšování chudoby druhých.
Děkuji za pozornost i za některé poznámky. (Potlesk z lavic v levé části sálu.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Opálkovi. Nyní žádám o slovo dalšího z přihlášených do rozpravy, pana poslance Jiřího Paroubka. A po něm je přihlášen pan kolega Stanislav Křeček. Pro vaši informaci: počet přihlášek v tuto chvíli 25. Slovo má pan poslanec Jiří Paroubek.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dnešní jednání a hlasování o důvěře nové koaliční vládě jakoby s ohledem na počty mandátů vládních stran ve Sněmovně 118 ze 200 prý nemá valný význam. Výsledek je předem jistý. Tahle úvaha je ovšem zcela chybná. Už dnes totiž začínáme formovat výsledek příštích sněmovních voleb, který, jak doufám, bude diametrálně odlišný od výsledků voleb do Sněmovny na konci května.
Jestli měl někdo iluze o charakteru pravicové koalice a naivně si představoval, že je možné přece jen dosáhnout, změní-li se způsob komunikace, dobrých kontrolních pozic pro opozici ve Sněmovně, nyní je již mít nemůže. Věřím, že u těchto lidí v opozičním táboře již došlo k vystřízlivění. Rozdělování funkcí v Poslanecké sněmovně totiž proběhlo mnohem více nežli kdykoli předtím ve znamení klientelismu, přidělování trafik potřebným, ba rodinného přístupu. To vše bylo jaksi překryto hlomozným populistickým rykem o snižování počtu parlamentních funkcí, platů, počtu zahraničních cest, cest z Ostravska i privatizaci sněmovních nemovitostí do jistě ochotných, možná již předem připravených rukou.
Musím říci, že ani s jedním z těchto úsporných opatření nemám problém. Jen nechápu, proč se o tom tak dlouho mluví a proč se naopak nemluví o tom prvním problému. A teď ještě k tomu klouzavý mandát členů vlády.
Veřejnost od květnových voleb očekávala změnu. Změnu stylu politiky a také záchranu země před cestou do Řecka. Před údajně hrozícím státním bankrotem. Chci gratulovat českým médiím, jak se jim podařilo přivodit v týdnech před volbami změnu ve veřejném mínění. Symbolem změny se tak stala strana recyklovaných politiků TOP 09 a dále Věci veřejné, politická odnož detektivní agentury ABL, nebo jak to expresivně vyjádřil - výstižněji bych to opravdu sám nedokázal - bývalý předseda ODS Topolánek, který Věci veřejné charakterizoval jako - cituji: mafiánský projekt pražské ODS.
Ve světě mediokracie není ovšem nic nemožné. Z bílé je možné udělat černou a opačně. Nepochybuji o tom, že následující čtyři roky budou pro voliče obrovským testem, velkou školou demokracie. Bude to mimo jiné také o tom, aby si každý občan sám srovnal, zda chtěl od těchto dvou stran údajné změny, věcně právě takovou změnu, jakou mu tyto dvě strany spolu s tou třetí během čtyř let přinesl. O tom, že máme před sebou program nejpravicovější vlády v dějinách České a Československé republiky od roku 1918 snad s výjimkou vlády druhé Československé republiky, vlády Beranovy, o tom není sporu.
Vrátím se však ještě k Řecku, už také proto, že jsem tam na přelomu července a srpna strávil krásných 14 dní dovolené. Po pět let v Česku v letech 2004 až 9 vládla pravicová Karamanlisova vláda. Vláda řeckých socialistů již deset měsíců uskutečňuje ozdravný program a daří se jí v tom. Bývalý premiér pravicové vlády Karamanlis si nyní cynicky užívá, jak mi rozčarovaní Řekové říkali, na francouzské Riviéře, a neprojevuje účinnou lítost nad tím, co se svou konzervativní stranou Nová demokracie natropil.
Uskutečnění vládního prohlášení Nečasovy vlády může za čtyři roky vést ke stejným důsledkům jako v Řecku také v naší zemi. Tedy k vážným rozpočtovým problémům země a k závažnému pnutí, konfliktům ve společnosti. Tuto vládu to, zdá se, nějak zvlášť netrápí.
Nová koaliční vláda chce být koalicí rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a boje proti korupci. To jsou dobré záměry, krásná slova. Chci si všímat ve svém vystoupení především těchto hlavních cílů nové vlády.
Vládní představitelé se tváří, jako by po předchozí čtyři roky v této zemi vládl někdo jiný nežli dvě ze současných tří vládních stran. Pánové Nečas a Vondra hovoří například o tom, že napříště zabrání nekalým praktikám na Ministerstvu obrany. Pan Bárta hovoří o rozhazování na Ministerstvu dopravy za ministra za ODS Řebíčka. Pan Schwarzenberg mluví v souvislosti se situací o státním rozpočtu o latríně, kterou je potřeba uklidit. Opravdu zábavné. Kde jste, pánové, po čtyři roky byli? Co jste dělali?
Pro úplnost připomenu, jak pánové z ODS a TOP 09 za poslední čtyři roky hospodařili. V letech 2007 až 9 navýšili deficit státního rozpočtu o 279 miliard korun. A ještě stačili probendit dalších 146 miliard rozpočtových rezerv, které byly vytvořeny sociálně demokratickou vládou v letech 2004 až 6. Souhrnně to znamená negativní vliv na dluh státu za tři roky bývalé pravicové vlády ve výši 420 miliard korun. Můžeme se dohadovat, kolik že ten schodek státního rozpočtu vlastně bude letos, když za letošních sedm měsíců dosáhl již 70 miliard korun. Bude to 200 miliard korun, anebo jen 180 miliard korun? Není sporu o tom, že ministr Janota v posledním roce byl jen vykonavatelem vůle ministra Kalouska.***