(15.20 hodin)
(pokračuje Nečas)
Jsem přesvědčen, že to je nesmírně důležité. Česká republika i z hlediska dalšího rozvoje a alokace těchto finančních zdrojů - a já patřím mezi ty, kteří budou hledat cestu, jak prostředky na vědu a výzkum v dalších rozpočtových letech posílit oproti stávajícímu stavu, to znamená nejenom nekrátit, ale hledat i prostředky k posílení - tak si musíme být vědomi toho, že financování vědy a výzkumu, která má průměrný a podprůměrný charakter, při těch omezených zdrojích, které máme, by nebylo tou správnou cestou. Čili určitě větší důraz na excelenci, to znamená na pracoviště, kde jsou dosahovány vynikající vědecké výsledky, bude podle mého názoru jednou z nutných změn, které v budoucnosti budeme muset provést. Mimo jiné i proto, že jsem hluboce přesvědčen o tom, že mít kvalitní vědu a výzkum v celé té široké škále oborů od společenskovědných, humanitních, ekonomických, biomedicínských, přírodovědných až po technické v zemi, která má 10,5 milionu obyvatel, čili 10,5 milionu potenciálních mozků, je představa, která není příliš naivní. Čili i vývoj demografie a lidského potenciálu v této zemi podle mého názoru nutně vedle realokace finančních zdrojů musí vést k tomu, že se budeme muset soustředit pouze na několik vynikajících oborů a na ty skutečně vrhnout prostředky z hlediska rozvoje vědecké infrastruktury, výzkumné infrastruktury, ale i nasazení vědeckých kapacit a podobně.
Já jsem také přesvědčen, že na druhou stranu bychom měli být velmi opatrní v tom, aby jakákoli veřejná instituce nebo veřejná struktura byla tím, kdo ukazuje prstem na to, který ten obor je právě vynikajícím oborem, a kam tedy mají přednostně směřovat tyto finanční prostředky. Myslím si, že nalezení vyváženého mechanismu, který umožní určit tato centra excelence, bude klíčovým úkolem následujících let, protože to nemohou být nejenom politici nebo úředníci, ale ani různá podpůrná poradenská tělesa, byť složená třeba z renomovaných osobností, která se nám bohužel velmi často zvrtnou v jakési kolbiště partikulárních skupinových zájmů, které jsou i ve vědě a výzkumu, naprosto logicky. A které potom vlastně do značné míry dokáží paralyzovat objektivnost rozhodování podobných orgánů.
Čili reforma i toho rozhodovacího mechanismu, reforma finančních toků, reforma způsobů, jak podporovat vynikající výsledky a nefinancovat průměrné nebo podprůměrné, bude klíčovou výzvou následujících let.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji předsedovi vlády. Zeptám se pana kolegy, zda má doplňující dotaz. Protože tomu tak není, můžeme otevřít sedmou interpelaci a s ní se na předsedu vlády Petra Nečase obrací pan poslanec Václav Votava ve věci slibů brdským obcím I. Prosím, pane kolego.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Pane premiére, bývalá Topolánkova vláda, ve které jste byl i vy jako ministr, naslibovala brdským obcím v zanedbávaném území kolem vojenského výcvikového prostoru miliardu 250 milionů korun na jejich rozvoj. Měla jít do výstavby vodovodů, kanalizací, čističek odpadních vod, ale i rekonstrukcí základních škol či obecních bytů. Bylo vždy zdůrazňováno, že tyto obce si zaslouží pozornost vlády, že jsou zanedbány a je jim třeba pomoci. Bez ohledu, zda radar stát bude, či nebude. Když však nová americká administrativa na radar rezignovala, všechny sliby rázem splaskly jako mýdlová bublina a obce na tom zůstaly stejně jako dříve. Některé na tom byly dokonce ještě hůře než dříve. Nadělaly si totiž dluhy za přípravu projektů, na které měly slíbené peníze. V dobré víře, že také peníze dorazí.
Interpeloval jsem proto spolu se středočeským kolegou Dolejšem předsedu vlády Fischera i ministra financí Janotu, aby nenechali toto území na holičkách a splnili sliby dané jejich předchůdci. Tyto snahy nakonec vyústily v dohodu ministra financí Janoty s Plzeňským a Středočeským krajem na uvolnění částky 200 milionů korun na financování spoluúčasti obcí u již připravených projektů. Na další čerpání zhruba jedné miliardy korun měl být vytvořen speciální integrovaný dotační program, v němž budou peníze z národních a evropských zdrojů a který bude určen výhradně pro brdské obce. Měla se také obnovit komise pro rozvoj Brdska.
Dnes je konec září 2010, vládu Fischera vystřídala vláda vaše a je ticho. Nic z toho není splněno. Moje otázka tedy zní: Přihlásí se vaše vláda ke splnění slibu, byť ho dali vaši předchůdci, nebo dá najevo, že je osud brdských obcí nezajímá? Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla interpelace pana poslance Václava Votavy. Požádám o odpověď na ni předsedu vlády Petra Nečase. Prosím, pane premiére o vaši odpověď.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je skutečností, že pomoc tzv. brdským obcím byla programem, který celé řadě obcí, které jsou v tomto regionu, mohl pomoci z hlediska rozvoje jejich infrastruktury. Já tady musím konstatovat, že na tomto programu se v letech 2008 a 2009 velmi intenzivně pracovalo, a musím také říci, že v rozpočtovém roce 2009 bylo podle informací, které jsou z Ministerstva financí, připraveno postupné uvolňování finančních částek v řádech několika stovek miliónů, kde limitní částka by bývala byla dosáhla více než jedné miliardy korun.
To, že se nově příchozí vláda od května roku 2009 necítila vázána tímto politickým příslibem, samozřejmě byla věc, která nemohla být ovlivněna vládou, která jí předcházela. K tomu prostě došlo. Že se i svým způsobem utlumila komunikace, která v této věci probíhala, to je také skutečností. Já musím pouze konstatovat, že od té doby došlo také k několika věcem, které by měly být vzaty v potaz. V roce v roce 2009 došlo na střední a východní Moravě k poměrně razantnímu výskytu povodní, jejichž celkové škody byly v řádech miliard korun. V letošním roce byly dokonce tyto vlny povodní dvoje. Na jaře letošního roku a v létě letošního roku. Tady bych chtěl připomenout, že jenom výdaje státního rozpočtu na odstranění jarních povodní dosáhnou 3 miliard korun a odhad škod srpnových povodní jenom v Libereckém kraji přesahuje 8 miliard korun. To znamená, že již v roce 2009 byla dána přednost před financováním jakýchkoli jiných programů financování odstraňování povodňových škod. Stejně je tomu i v roce letošním, kde navíc tyto škody jsou dramaticky vyšší.
Já musím pouze konstatovat, že s vysokou pravděpodobností by vláda, která byla ve svých pozicích do 8. května roku 2009, tento příslib splnila, protože by se jím cítila velmi silně politicky vázaná. Vláda, která přišla po ní, tento silný politický závazek, který mimochodem vůbec nesouvisel ve svých důsledcích s tím, zda bude uskutečněn, nebo nebude uskutečněn projekt protiraketové obrany, tak se jím prostě tato nová vláda již vázána necítila. Takže možná ti poslanci, kteří kritizují, že tento finanční program nebyl realizován, by se možná měli zamyslet, zda v kontextu těchto finančních prostředků a pomoci obcím Brdska náhodou nebyla chyba v březnu roku 2009 hlasovat pro nedůvěru, a tím pádem odchod vlády, která se velmi silně cítila politicky vázána k tomu, aby tento slib brdským obcím splnila, a v důsledku toho došlo k nahrazení vládou, která tento silný politický závazek vůči tomuto příslibu necítila. ***