(15.10 hodin)
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl panu poslanci poděkovat za tento dotaz, protože považuji věc, na kterou se ptal, za velmi naléhavou. Je to skutečně dlouhodobější závažný problém a je skutečností, že právě v době, kdy je nedostatek rozpočtových zdrojů a kdy je ekonomická krize, efektivní čerpání evropských prostředků je velmi důležité a řekl bych důležitější než za časů, kdy je relativní ekonomická pohoda.
Musím říci, že by tady mělo být zmíněno ještě jedno číslo. Čísla, která uvedl pan poslanec, byla korektní, byla naprosto správná. To znamená - především ta celková alokace ve výši 770 mld. korun s tím, že schválené projekty jsou za 385 mld. korun. Čili jsme v podstatě na 50procentní úrovni a jsme také v podstatě v polovině programovacího období.
Na druhé straně je tady obrovský zásobník. Ještě za výzev, které byly již vypsány, vlastně předložené projekty, které jsou k dispozici, celkově zahrnují částku, která převyšuje 900 mld. korun. Já samozřejmě vím, že jsou to soutěžené projekty, že jenom některé z nich uspějí. Nicméně jsem přesvědčen, že i toto číslo na druhou stranu ukazuje, že čerpání těchto prostředků je naprosto v pořádku.
Navíc musím říci, že tady došlo k jevu, že toto čerpání je nastartováno a probíhá s jistým časovým zpožděním. Mimo jiné i proto, že většina operačních programů byla spouštěna teprve v průběhu roku 2007 a některé dokonce až poté. Bylo to dáno tím, že se nepodařilo zvládnout start nového programovacího období, kdy správný přístup by měl být ten, aby již v roce 2006 byly schváleny všechny operační programy, aby se od roku 2007 mohlo čerpat. To se bohužel v České republice nepodařilo. V roce 2006 nebyl schválen a certifikován ani jeden operační program. Budiž to pro nás pro všechny velkým poučením. Mimo jiné, budiž to pro nás i poučením v tom slova smyslu, že bychom neměli připustit nadále takové rozbujelé schéma počtu operačních programů, že bychom se měli koncentrovat na menší počet snáze administrovaných a jednodušších programů.
V mnoha ohledech i při čerpání se Česká republika, resp. administrativní struktury, které jsou k tomu určeny, chovají podle hesla, že jsou papežštější než papež. To znamená, že v mnoha ohledech komplikují toto čerpání tím, že naše požadavky jsou přísnější než ty, které jsou vyžadovány ze strany Evropské unie. Velmi často do toho vstupuje i například Nejvyšší kontrolní úřad, který velmi často potom zpochybňuje uznání finančních prostředků, které byly čerpány na základě pravidel, která byla konzultována a dokonce schválena Evropskou komisí. Tak vzniká poměrně bizarní situace, že evropskými strukturami schválené postupy jsou zpochybňovány českou autoritou, a tím je ohroženo zpětné proplácení těchto finančních prostředků. Bohužel, i takové případy se dají zdokumentovat. A ty mimo jiné působí, že toto čerpání prostředků je správné.
Já tedy naprosto souhlasím s tím, že čerpání má být použito i jako jistý protikrizový krok. U řady operačních programů se to podařilo. Například z Evropského sociálního fondu byly financovány některé speciální programy, které pomohly situaci na trhu práce, například v oblasti zvyšování kvalifikace, školení apod. Určitě svůj velký význam mají operační programy, které představují investice do infrastruktury, a to nejen dopravní, ale například i vědecké, školské apod.
Co se týče financování regionálních operačních programů, vláda včera přijala usnesení, na základě kterého budou vlastně financovány 7,5 procenta všechny projekty, které již byly podepsány nebo jsou součástí již vypsaných výzev a jsou nekrajského charakteru, to znamená projekty, které jsou předkládány obcemi, městy, neziskovými organizacemi a podnikatelskými subjekty. A na příští rok bude pro tyto účely alokována i ve státním rozpočtu částka ve výši zhruba 1,1 mld. Čili i na základě jednání s představiteli Asociace krajů došlo v tomto ke změně původního návrhu vlády České republiky ve vztahu k rozpočtu na příští rok.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane předsedo. Zeptám se pana poslance Jiřího Petrů, zda chce ještě položit doplňující dotaz. Prosím.
Poslanec Jiří Petrů: Pane premiére, abych tomu dobře rozuměl. Já jsem obdržel zprávu, že pro letošní rok vláda uvolňuje 650 mil. na regionální operační programy, na programy Praha - Adaptabilita, Konkurenceschopnost, a v roce 2011 1,1 mld., jak jste o tom hovořil. V roce 2012 400 mil. korun. Tak se ptám, jestli mi můžete potvrdit tyto údaje. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byl doplňující dotaz. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Musím říci, že doufám, že potvrzuji správná čísla. Ano, ano. Člověk si nemůže úplně detailně pamatovat tu záplavu čísel, která souvisí s projednáváním státního rozpočtu. Mám ale silný pocit, že jsou to přesně ta čísla, která byla v této věci schválena, s tím, že bych ještě chtěl doplnit, že myšlenka pokusit se renegociovat převedení prostředků z některých operačních programů, kde je neefektivní nebo pomalé čerpání, do těch, kde je větší poptávka a které naopak jsou velmi efektivně čerpány, je dobrá myšlenka. A určitě půjdeme touto cestou, především ve druhé polovině programovacího období.
Nicméně z vlastní zkušenosti chci upozornit na to, že renegociace není tak jednoduchá, že Evropská komise vidí strašně nerada, aby schválená alokace byla měněna. Nicméně je to myšlenka správná a určitě touto cestou ve druhé polovině programovacího období vláda má jít.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji předsedovi vlády. Dostáváme se k šesté interpelaci. S tou se obrací na předsedu vlády pan kolega František Dědič, a to ve věci financování vědy a výzkumu. Prosím, pane kolego.
Poslanec František Dědič: Dobré odpoledne. Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, jsem rád, že se zatím vládě podařilo v rozumné míře zajistit finanční prostředky na vědu a výzkum. Mám však obavy, aby tomu tak bylo i v následujících letech. Chtěl jsem se proto zeptat, zda mi můžete říci, jaký vývoj ve financování vědy a výzkumu v následujících letech očekáváte.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane kolego. Dotaz byl vznesen. Odpověď náleží předsedovi vlády. Já vás, pane předsedo, poprosím o vaše slovo.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je skutečností, že v návrhu státního rozpočtu pro příští rok je alokována výše prostředků na vědu a výzkum, která je v podstatě jedinou položkou ve státním rozpočtu, která v porovnání se státním rozpočtem na letošní rok není žádným způsobem redukována. To znamená je to stejně vysoká částka, je to jediná nekrácená částka, která je v návrhu státního rozpočtu.
My jsme samozřejmě provedli jisté změny při hlasování ve vládě o výdajích na vědu a výzkum na příští rok spočívající především v tom, že o 300 mil. korun byly posíleny výdaje na vědu a výzkum, které jsou prováděny vysokými školami, tedy ve prospěch vysokých škol, protože již dnes platí, že vlastně 70 procent impaktovaných výsledků v oblasti základního výzkumu je produkováno vysokými školami a pouze zhruba 30 procent Akademií věd. To znamená, že těžiště výzkumu nejenom jako takového, ale i toho základního výzkumu se postupně za poslední léta přesunulo k vysokým školám a musíme to reflektovat i z hlediska rozdělování těchto prostředků.
Je také evidentní, že v oblasti financování vědy a výzkumu, které musí být velmi úzce spjato i s reformou terciárního školství, musí dojít také k některým reformním krokům spočívajícím především v tom, že musíme nadále oslabovat financování takzvaného institucionálního typu, tzn. tam, kde peníze jdou automaticky za konkrétní výzkumnou nebo vědeckou institucí, ve prospěch vysoutěžených peněz z různých grantových programů. ***