(9.20 hodin)
(pokračuje Nečas)
Ano, sociální demokraté dnes a denně z tohoto místa říkají, že tou skutečnou cestou by bylo zvýšit daně. Zvýšit daně občanům, zvýšit daně živnostníkům, zvýšit daně firmám. Ne-li zvýšit daně, tak aspoň zvýšit odvody, zvýšit je firmám, zvýšit je živnostníkům. A já tady musím říci, kdo vytváří v této zemi pracovní příležitosti. Jsou to pouze tito živnostníci a pouze tyto firmy. Chceme mít lidi, kteří si vydělávají na své živobytí prací, nebo chceme mít lidi závislé na sociálních dávkách? Já jsem přesvědčen, že tou správnou cestou je podpořit vytváření pracovních příležitostí, a ne je hubit zvyšováním daní či odvodů.
Chci také připomenout, že velká část firem se rozhoduje o tom, kde bude působit, mimo jiné i na základě výše daní a výše odvodů. Velká část firem je schopna poměrně bryskně - a denně se o tom přesvědčují stovky a tisíce našich spoluobčanů - přesunout své působiště do zemí, kde jsou nižší daně či nižší odvody. Já chci také připomenout, že v současné době podle průzkumu Českého statistického úřadu až jedna třetina českých firem je připravena znovu přijímat zaměstnance, zvyšovat zaměstnanost. A máme v tu chvíli přijít s tím, že zvýšíme daně nebo odvody? Vždyť to je šílený nápad! To je nápad, který míří proti lidem. To je nápad, který připravuje lidi o práci. A my potřebujeme naopak, aby lidé pracovali, ne aby pobírali sociální dávky. Vždyť je také skutečností, že díky reformním krokům, o kterých jsem tady mluvil, i v době největší ekonomické krize za posledních dvacet let, kdy hrubý domácí produkt poklesl o více než 4 %, kdy průmyslová výroba poklesla o 15 % a export o 10 %, kdy dokonce poklesla produktivita práce o 2,3 %, nezaměstnanost nikdy nedosáhla takových výšin jako v dobách sociální demokracie, kdy v letech 2002 až 2004 atakovala téměř hranici 600 000 lidí bez práce. Ani v dobách nejhlubší ekonomické krize v současné době nikdy nezaměstnanost nedosáhla této úrovně, mimo jiné i proto, že v této zemi byly provedeny sociální a daňové reformy, které působily pozitivně na trh práce.
Jak jsem již řekl, vláda nečekala na rozpočet na příští rok, dokázala reagovat již v rozpočtu na rok 2010, kdy byly vázány výdaje ve výši 12 mld. korun. Chci také znovu zopakovat to číslo, že pokud bychom pouze pasivně přijali legislativu od našich předchůdců, tak by deficit státního rozpočtu na příští rok přesáhl 213 mld. korun. Ano, my jdeme cestou úspor a řada těch úspor je nepopulárních. Ano, jsme si toho vědomi a musím říct, že řadu těchto kroků neděláme rádi a neděláme je s nadšením, ale tyto kroky jsou nutné, jsou správné, protože pokud je neuděláme, tak zhoršení rozpočtové situace v České republice povede ke zhoršení postavení České republiky na finančních trzích a kroky, které budeme muset dělat s prodlevou, budou ještě dramatičtější a s ještě větším dopadem především na sociálně citlivé skupiny.
Velmi často je diskutována právě ona otázka desetiprocentního snížení objemu platů ve veřejném sektoru. Já chci především zdůraznit, že se nejedná o plošné snížení mezd ve veřejném sektoru o 10 %, jak někdy bývá demagogicky vyhlašováno jak představiteli levice, tak někdy i představiteli některých odborových svazů. Jedná se o snížení objemu vyplácených platů ve veřejném sektoru jako naprosto logický tlak na restrukturalizaci a zefektivnění našeho veřejného sektoru.
Dámy a pánové, i veřejný sektor musí dýchat s českou ekonomikou, ani veřejný sektor není izolovaný ostrov, který může žít naprosto nezávisle na tom, co se v ekonomice děje. Já jsem tady již uvedl některá čísla, uvedl jsem, že v loňském roce poklesl průmysl o 15 % a export o 10 %. Pokud se podíváme na loňský rok, tak v podnikatelském sektoru přišlo o práci 130 000 lidí. Pokud dokonce porovnáme druhé čtvrtletí letošního roku s druhým čtvrtletím loňského roku, protože za druhé čtvrtletí jsou poslední relevantní kompletní data, tak o práci v podnikatelském sektoru přišlo 88 000 lidí. V nepodnikatelském sektoru ve stejném srovnání, to znamená druhé čtvrtletí letošního roku proti druhému čtvrtletí loňského roku, nepřišel o práci vůbec nikdo. Naopak přibylo 6000 lidí. Takže proti úbytku 88 000 osob v podnikatelském sektoru v době nejhlubší ekonomické krize ve veřejném sektoru neubyl jeden jediný zaměstnanec, přibylo 6000 osob. Jestliže v době, kdy, jak jsem již řekl, průmysl padl o 15 %, export padl o 10 %, produktivita práce poklesla o 2,3 %, došlo k tříprocentnímu reálnému nárůstu příjmů ve veřejném sektoru, to je přece politika, která nemůže pokračovat! Proto je oprávněný tlak na zefektivnění a restrukturalizaci veřejného sektoru. Je to správný krok, i veřejný sektor musí dýchat s ekonomikou. Tak jako s ní dýchají miliony zaměstnanců v podnikatelském sektoru, tak i tři čtvrtě milionu lidí ve veřejném sektoru musí dýchat s českou ekonomikou, protože jakkoli je rozdílná vzdělanostní struktura ve prospěch veřejného sektoru, kde je výrazně vyšší počet lidí s úplným středoškolským vzděláním a vysokoškolským vzděláním, tak není nadále možný trend, který je zjevný, kdy se rozevírají nůžky mezi vývojem platů ve veřejném sektoru a v podnikatelském sektoru, jinými slovy, kdy jsou výrazně vyšší mzdy ve veřejném sektoru; z hlediska průměrných mezd je to o 500 korun, ale pokud se podíváme na tzv. medián příjmů - medián je ta hladina příjmů, kde minimálně jedna polovina lidí má tenhle příjem a vyšší - tak je rozdíl mezi veřejným sektorem a podnikatelským sektorem dokonce plus 2000 korun ve prospěch veřejného sektoru. Opět další důkaz toho a při vědomí toho, že je tam rozdílná vzdělanostní struktura, to tady chci korektně zopakovat, je tam nutná další restrukturalizace a tlak na vyšší efektivitu.
Já chci také velmi zdůraznit, že po těchto úsporných krocích, se kterými přicházíme, musí vláda České republiky přijít se skutečnými hlubokými strukturálními reformami především na výdajové straně státního rozpočtu, protože pouhé úspory nezachrání naše finance. Pouhé úspory vyřeší situaci státního rozpočtu na rok 2011, ale dlouhodobá konsolidace veřejných financí je možná pouze cestou reforem. O těchto reformách jsme samozřejmě připraveni velmi pečlivě diskutovat nejenom s odbornou veřejností, ale i napříč politickým spektrem. Jsem přesvědčený, že nastavení těchto základních parametrů těchto klíčových reforem na výdajové straně, ale i na příjmové straně státního rozpočtu by mělo být diskutováno v širším politickém spektru a měla by být snaha naleznout širší shodu, nicméně tady chci také říci, že v určitém okamžiku někdo musí převzít zodpovědnost a tyto reformy prosazovat.
Já chci také tady velmi zdůraznit, že nesmíme bagatelizovat postavení České republiky na finančních trzích. Tady bych chtěl zmínit, že pouhá informace o tom, že vláda České republiky v tomto složení a s tímto programem získala důvěru, okamžitě vedla k tomu, že dvě ze tří klíčových agentur, agentura Fitch a agentura Standard and Poor's, zlepšily ratingový výhled České republiky na pozitivní. Pouhá informace o tom, že tato vláda má svůj program a že získala důvěru. I aktuální zkušenost s prodejem eurobondů, desetiletých eurobondů, na finančních trzích, kdy byla poptávka po českých eurobondech nejvyšší od roku 2004, jednoznačně říká, že mezinárodní instituce a finanční trhy pozitivně hodnotí rozpočtovou politiku této vlády.
Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že přijetí tohoto návrhu státního rozpočtu, jakkoli v některých aspektech nepopulárního, je pozitivní zprávou pro Českou republiku a je pozitivní a dobrou zprávou pro občany České republiky. Proto bych vás chtěl, dámy a pánové, požádat o podporu tohoto návrhu státního rozpočtu. Děkuji. (Potlesk v pravé části sálu.) ***