(9.30 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji předsedovi vlády Petrovi Nečasovi. Nyní poprosím ministra financí Miroslava Kalouska. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mám tu čest jménem vlády předložit návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2011.
Dovolte nejprve několik slov, protože to je první návrh rozpočtu, který reflektuje rozpočtovou politiku vlády, ke které se vláda zavázala. Dovolil bych si rozdělit naše snažení do tří časových priorit, nikoliv věcných, ale tří časových priorit vzhledem k časové tísni, ve které vláda byla, když se 9. srpna ujala svého mandátu. Označuji je jako etapa nula, etapa jedna a etapa dvě.
Etapou nula rozumíme situaci, když jsme převzali ve druhé polovině roku mandát a zjistili jsme, že neučiníme-li žádné aktivní opatření, bude deficit na konci tohoto roku, deficit za rok 2010, vyšší zhruba o půl procentního bodu, tedy zhruba o 30 mld., než oněch 163 miliard Kč, 5,3 % HDP, které schválila Poslanecká sněmovna v roce 2009. Vláda se nehodlala smířit s tím, že v prvním roce jejího vládnutí bude překročen výrazným způsobem deficit, a zavázala 28 mld. výdajů v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu. Tímto aktivním opatřením na výdajové straně jsme dosáhli toho, že jsem přesvědčen, že deficit v letošním roce skutečně nebude překročen a že bude oněch plánovaných 5,3 % HDP.
Etapa jedna byla potom příprava rozpočtu na rok 2011, pro kterou vláda měla necelé dva měsíce. Kdybychom neučinili žádné aktivní opatření a připustili bychom autonomní vývoj příjmů i výdajů veřejných rozpočtů, jak byly nastaveny z roku 2009, byl by výsledný deficit v roce 2011 zhruba 6,6 % HDP a vysoce by překračoval 200 mld. Kč. Vláda se rozhodla aktivními opatřeními na příjmové i výdajové straně snížit takto autonomně cílený deficit o dva procentní body. Cílíme na celkových 4,6 %, což umožňuje v rámci segmentu veřejných financí, kterým je státní rozpočet, deficit ne větší než 135 mld Kč, protože další deficity jsou dosahovány v mimorozpočtových fondech, a to zejména ve fondu životního prostředí v důsledku prodeje emisních povolenek.
Pochopitelně, během dvou měsíců, které vláda na přípravu měla, neměla šanci učinit jiné změny na výdajové straně než změny parametrické, a to jak exekutivní, kde pravděpodobně největším zásahem je zásah do mzdových nákladů v rozpočtové sféře, tak samozřejmě změny legislativní, protože bez legislativních změn oněch zákonů, o kterých tady včera i dnes byla řeč, bychom nebyli schopni snížit deficit o více než 70 mld. Kč, nicméně jsou to i v legislativě změny nikoliv systémové, ale parametrické. Během dvou měsíců, mají-li tyto zákony nabýt účinnosti k 1. 1. 2011, nebylo možné ani zpracovat, ani projednat, tím méně by to bylo možné projednat v Poslanecké sněmovně, zásadní změny systémů. Vláda tedy navrhuje ve stávajících systémech, které převzala od minulých vlád a minulých parlamentů, parametrické změny, nikoliv změny systémové. To je ona etapa jedna - parametrické změny ve stávajících systémech.
Etapou dvě budou rozpočty let 2012 a dále a prostorem pro předkládání a projednávání změn rozpočtové legislativy bude rok 2011, a bude to tedy rok, kdy budeme v rámci etapy dvě projednávat už nikoliv parametrické, ale zásadní systémové změny, a to zejména změny stávajících ekonomicko-sociálních systémů, jako je penzijní systém, systém veřejného zdravotního pojištění, systém sociálních dávek a nepochybně také nová daňová legislativa u přímých odvodů. Pokud bych měl říci jednu společnou větu, která musí charakterizovat všechny tyto systémové změny, tak bych si dovolil říci větu: více individuální odpovědnosti všech účastníků systému. To pak bude etapou dvě, kterou, jsme přesvědčeni, dosáhneme trajektorie snižování veřejných rozpočtů tak, jak tady již popsal pan premiér, 3,5 % v roce 2012, 2,9 % v roce 2013, až k vyrovnaným rozpočtům pro rok 2016.
Tolik tedy základní věty k současné i předpokládané rozpočtové politice vlády.
Nyní dovolte, abych pokud možno co nejstručněji okomentoval předlohu, kterou máte před sebou. Příjmy státního rozpočtu samozřejmě vycházejí z jakéhosi odhadu, je to jakýsi odhad, model vývoje ekonomiky pro rok 2011, a predikce vychází z červencové predikce analytického útvaru Ministerstva financí.
Za předpokladu, že v realitě bude predikce o něco příznivější pro příjmy státního rozpočtu, pak o něco vyšší než plánované příjmy budou použity na nižší než plánovaný deficit, nebudou zapojovány do výdajů. V případě, že by ona predikce byla přece jen mírně optimistická a reálné příjmy by byly o něco málo nižší, než plánuje návrh zákona, pak vláda nepochybně učiní aktivní opatření na výdajové straně, aby onen základní plánovaný parametr, tedy saldo státního rozpočtu 135 mld. Kč, nebyl překročen.
Dovolte tedy, abych konstatoval, že celkové příjmy plánujeme ve výši 1 bilion 44 miliard Kč, výdaje pak ve výši 1 bilion 179 miliard Kč a deficit státního rozpočtu je plánován ve výši 135 miliard Kč.
Rovněž navrhujeme způsob, jak tento deficit pokrýt emisí státních dluhopisů... (Prosebně:) Pane poslanče Vidíme... (Poslanec Vidím ruší telefonováním.) - Emisí státních dluhopisů plánujeme pokrýt 131,6 mld. Kč - děkuji vám mnohokrát -, dlouhodobými úvěry potom 5,5 mld. Kč a operací na účtech státních finančních aktiv vykompenzujeme 2,1 mld. Kč.
Jak už jsem řekl ve své úvodní řeči, celková výše deficitu veřejných rozpočtů je pak cílena na 4,6 % v metodice ESA 95.
Příjmy z daní a poplatků - dovolíte-li, abych se teď trochu přidržel příjmové strany bilance - odhadujeme ve výši 531,5 mld. Kč, což oproti skutečnosti roku 2010 je předpokládaný nárůst zhruba o 9 mld. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pak rozpočtujeme ve výši 373,3 mld., a návrh z příjmů z pojistného předjímá tedy jejich předpokládané navýšení z titulu změn zákona o pojistném v celkové částce 12,9 mld. Kč. ***