(9.40 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Jedná se v tomto případě o přínos legislativních opatření, která byla původně přijata přechodně pro rok 2010, nicméně jako součást nezbytných parametrických změn, které vláda navrhuje Poslanecké sněmovně, je navrhujeme zakotvit i do právního řádu i pro rok 2011.
Největší část z inkasa pojistného na sociální zabezpečení, tedy 331,8 miliardy korun, je určena na důchodové pojištění. Porovnáme-li tyto příjmy s předpokládanými rozpočtovými výdaji na důchody a na výkon důchodové služby, vyplývá, že výdaje důchodového systému překračují příjmy zhruba o 39,4 miliardy korun, tedy deficit na důchodovém účtu, který budeme muset vykrýt z jiných zdrojů, dosahuje téměř 40 miliard. Příjmy z rozpočtu Evropské unie jsou v rozpočtu zahrnuty ve výši 117,1 miliardy korun. Jedná se zejména o předpokládané příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na realizaci společných programů v rámci programovacího období 2007 a 2013 a příjmy, které jsou určeny na realizaci opatření v rámci společné zemědělské politiky.
Nyní dovolte několik slov k hlavním agregovaným výdajům výdajové strany bilance.
Celkové výdaje státního rozpočtu na rok 2011 jsou stanoveny ve výši 1,179 miliardy korun, což oproti schválenému rozpočtu roku 2010 představuje meziroční pokles o 5,9 miliardy. Dovolte, abych tuto chvíli označil za mírně historickou, protože je to poprvé za existence České republiky, kdy výdaje klesají v nominální hodnotě oproti výdajům roku předcházejícího. Ještě nikdy taková situace nebyla.
Na výdajové straně rozpočtu patří k nejsledovanějším agregacím celkové mandatorní výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2011 jsou rozpočtovány ve výši 681 miliard korun a tvoří tak 57,8 % celkových výdajů státního rozpočtu. Zdá-li se vám toto číslo příliš nízké vzhledem k velmi často medializovaným číslům, která se pohybují kolem 80 %, je to proto, že těchto 57,8 % se týká výlučně skutečně mandatorních výdajů, které předurčuje zákon, nikoliv takzvaných kvazimandatorních výdajů, které jsou bohužel stejným strukturálním problémem státního rozpočtu jako výdaje mandatorní, a nejsou... a mají stejný charakter, ale nejsou předepisovány zákonem. Pokud bychom k tomu přidali ještě mzdové náklady a další kvazimandatorní výdaje, pohybujeme se skutečně přes 80 % výdajů státního rozpočtu.
Přes veškeré úsilí, které vláda věnovala výdajové straně a mandatorním výdajům, znamená toto číslo meziroční nárůst mandatorních výdajů o 2,7 % celkových výdajů. Tedy ten strukturální problém zůstává a jsme povinni ho řešit dalšími systémovými reformami. Z této částky mandatorních výdajů pak 80 % připadá na mandatorní sociální výdaje. Z nich největší položkou jsou samozřejmě výdaje na důchody, které jsou rozpočtovány ve výši 364 miliardy korun, a znamená to nárůst o 16,7 oproti roku 2010. Těch 16,7 je složeno z 12,9 miliardy, které představuje valorizace, kterou již vláda schválila v oné výši 371 korun průměrného navýšení důchodů, a zbytek je způsoben nominálním přírůstkem starobních důchodců. Toto číslo se také rovněž každý rok zvyšuje.
Výdaje na dávky nemocenského pojištění jsou rozpočtovány ve výši 21,9 miliardy korun, což v tomto případě znamená další pozitivní pokles oproti letem předcházejícím.
Výdaje na dávky státní sociální podpory jsou odhadovány ve výši 38,3 miliardy korun, přičemž meziročně proti očekávaným výdajům v roce 2010 odhad těchto výdajů klesá o 3 miliardy. V návrhu výdajů na rok 2011 je v souladu s úspornými záměry vyloučen sociální příspěvek a výdaj na porodné je výrazným způsobem omezen. Výdaje na příspěvek na péči v sociálních službách se pro rok 2011 předpokládají ve výši 17,8 miliardy korun; v této částce je obsaženo i přehodnocení výše příspěvku v prvním stupni závislosti s předpokládanou účinností k 1. 1. 2011.
Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi se uvažují ve výši 7,1 miliardy korun, výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 3 miliard korun - ovšem tady upozorňuji, že to je bez prostředků z Evropské unie, zejména tedy z Fondu solidarity, faktické výdaje budou mnohem větší, ale už bez nároku na deficit.
Na platbu státu do systému zdravotního pojištění jsou rozpočtovány prostředky v objemu necelých 53 miliard korun. Tedy za každého svého - v uvozovkách svého - pojištěnce zaplatí stát 723 korun na osobu a měsíc. Dohromady je to 53 miliard, které státní rozpočet zaplatí do systému veřejného zdravotního pojištění.
Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu a mzdové náklady příspěvkových organizací jsou pro rok 2011 rozpočtovány v objemu 127,7 miliardy korun, a tak jako jsem říkal, že toto je rozpočet, který poprvé v historii má nižší výdaje oproti roku předcházejícímu, i toto je poprvé v historii, kdy výdaje na platby a platby za ostatní provedenou práci jsou nižší oproti roku předcházejícímu.
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace jsou zahrnuty v celkovém objemu 28,9 miliardy korun, to je včetně zdrojů z Evropské unie, a u této položky dovolte, abych zdůraznil, že výdaje státního rozpočtu na vědu a výzkum jsou jedinou agregovanou výdajovou položkou, kterou vláda nesnižuje. Výdaje na vědu a výzkum jsme uchovali ve výši roku 2010.
Vládní rozpočtová rezerva je rozpočtována v minimální výši, kterou ukládá zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky, ukládá rozpočtovat minimálně 0,3 % navrhovaných výdajů státního rozpočtu, což v tomto případě je 3,5 miliardy korun.
Státní dluh, jehož očekávaná výše koncem roku 2010, já ji předpokládám někde na horizontu 1 bilion 346 - 347 miliard korun, dosáhne na konci roku 2011 hodnoty 1 bilion 482,5 miliardy korun a vzroste tak o 10 %.***