(10.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Nikdo si nedokáže představit, že pokud se dlouhodobě bude realizovat politika zmrazování prostředků pro zdravotnictví, pro platby za státní pojištěnce, že se nezhroutí systém financování zdravotní péče ze zdravotního pojištění. Není možné do nekonečna nahrazovat pokles dotací pro vysoké školy zaváděním zápisného, dalších poplatků a školného. To prostě nebude fungovat. Čili z dlouhodobého hlediska tento způsob řešení rozpočtového schodku není promyšlený, není udržitelný. A především nezaručuje žádné zlepšení budoucnosti. Zaručuje pouze likvidaci veřejného sektoru, jeho otevření privatizaci a zaručuje zvyšování sociálních rozdílů v naší společnosti.
Mne velmi mrzí, že spolu se státním rozpočtem, spolu s jednotlivými návrhy zákonů vláda nepředložila podrobnější analýzu dopadů právě na sociální soudržnost. Mrzí mě, že vláda nepředložila podrobnější analýzu dopadů všech těchto škrtů na vývoj ekonomiky v následujícím období, zejména pokud jde o rok 2011 a o rok 2012. Velmi mě mrzí, že vláda v rozpočtovém výhledu ani nenaznačuje, jakým způsobem vlastně chce dosáhnout dalšího poklesu schodku státního rozpočtu v letech 2012 a 2013. Pouze konstatuje, že v roce 2013 by se měl deficit stlačit pod 3 % hrubého domácího produktu.
Pokud jsem se velmi pečlivě díval na makroekonomickou část návrhu zákona o státním rozpočtu, téměř tam není zmínka o tom, jakým způsobem vláda dospěla k výrazně optimistickému odhadu hospodářského růstu v příštím roce, přičemž je zřejmé, že kroky vlády na výdajové straně budou působit na hospodářský růst negativním způsobem. Domnívám se, že růst ekonomiky, tak jak ho vláda v tuto chvíli odhaduje, je mírně přeceněn a nejsou v něm zohledněny všechny dopady škrtů, se kterými vláda ve své rozpočtové politice počítá.
Myslím si, že v tuto chvíli je chyba, že vláda nemá hospodářskou strategii. Kdyby současná vláda byla schopná formulovat dlouhodobou hospodářskou strategii a do jejího kontextu zasadila konkrétní rozpočtovou politiku, byl by rozpočet pochopitelnější a srozumitelnější. Takto je to jenom výkřik. Je to výkřik, který není promyšlený. Nepovede k dlouhodobé stabilizaci veřejných rozpočtů a zhorší životní úroveň velké části obyvatel naší země.
Mne velmi mrzí, že rozpočet je projednáván v situaci a v atmosféře, kdy vláda zneužila institut stavu legislativní nouze pro přijetí jednotlivých návrhů zákonů. Chtěl bych ale konstatovat, že i když Česká strana sociálně demokratická s tímto návrhem zákona o státním rozpočtu nesouhlasí, tak nebudeme podnikat kroky, které by vedly k tomu, že rozpočet nebude přijat do konce letošního roku, a nebudeme podnikat kroky, které by vedly k riziku rozpočtového provizoria, z jediného důvodu. Evropa je dnes v hysterii. Řada vlád poměrně hystericky reaguje na řeckou krizi, na velmi často živelné a svévolné počínání ratingových agentur, které v tuto chvíli mají moc nad životem a smrtí celé řady evropských vlád. V situaci, kdy by Česká republika neměla včas schválený rozpočet, tak by to skutečně mohlo vytvořit předpolí pro spekulace, které by mohly být spojeny s útokem na českou měnu, s útokem na český rating. A to si v žádném případě sociální demokracie nepřeje. My nebudeme pro rozpočet hlasovat, ale nebudeme jeho projednávání obstruovat tak, aby to zvýšilo riziko rozpočtového provizoria.
Je to ale jiná věc než projednávání zákonů, kterými vláda mění parametry našeho sociálního a daňového systému. Jestliže dochází k nevratným změnám sociálního a daňového systému, má Parlament plné právo, aby do této věci hovořil, a má Parlament plné právo, aby politiku vlády v této souvislosti změnil. Je tedy nutno odlehčit a oddělit projednávání státního rozpočtu jako takového - státní rozpočet země potřebuje a je nutno ho schválit do konce letošního roku - a projednávání návrhů zákonů, které vláda do Parlamentu předložila a kterými mění celou řadu parametrů v našem sociálním a daňovém systému.
Režim těchto zákonů by měl být podroben standardní proceduře. Měly by mít možnost se k nim vyjádřit parlamentní výbory, měly by mít možnost se k nim vyjádřit Poslanecká sněmovna i Senát. A pokud dospějí k názoru, že vláda v těchto reformách udělala chybu nebo postupuje nespravedlivým, nevyváženým způsobem, tak je plné právo Parlamentu zákony změnit. Vláda by potom měla k tomu přizpůsobit svou politiku. Měla by prostě hledat úspory jinde, měla by hledat příjmy jinde, pokud se rozhodne Parlament nesouhlasit se změnami v sociálních a daňových systémech, tak jak je navrhuje současná vláda.
Já rozhodně nesouhlasím s tím, aby byl osud těchto zákonů spojován s návrhem zákona o státním rozpočtu. Pokud to tak vláda myslela, tak měla zajistit, aby tyto návrhy zákonů byly přijaty dříve než samotný zákon o státním rozpočtu, a měla je předložit včas. V žádném případě není možné počítat s tím, že sociální demokracie nebude kritizovat tyto návrhy zákonů, jestliže jsou nespravedlivé, jestliže povedou k problémům širokých sociálních skupin, jestliže vedou ke snižování, k nespravedlivému plošnému snižování platů, jestliže vedou k tomu, že je tady nespravedlivě přenášena daňová zátěž z vysokopříjmových skupin na středněpříjmové skupiny. S takovými návrhy rozhodně sociální demokracie souhlasit nebude.
Já bych si velmi přál, aby příští státní rozpočet, který vláda bude předkládat, byl součástí celkového kontextu a konceptu rozpočtové a daňové a hospodářské politiky. Takto předložený rozpočet v žádném případě není možné pokládat za něco, co by mělo hospodářskou politiku vlády a její celkovou hospodářskou koncepci nahradit. Já bych rád požádal jak pana premiéra Nečase, tak pana ministra financí Kalouska, aby příští rozpočet do tohoto kontextu zařadili. Rád bych je také požádal, aby při přípravě příštího rozpočtu postupovali odpovědnějším způsobem a nedostávali Poslaneckou sněmovnu do časového stresu takovým způsobem, jak se to stalo na podzim letošního roku.
Dámy a pánové, vážená vládo, paní předsedkyně, sociální demokracie nebude moci vyjádřit svůj souhlas s tímto návrhem zákona o státním rozpočtu v prvém čtení. Ne proto, že bychom nesouhlasili se snižováním schodku státního rozpočtu, ale nesouhlasíme s filozofií rozpočtu, se strukturou a charakterem škrtů a především s tím, jakým způsobem jsou rozloženy náklady škrtů státního rozpočtu na jednotlivé sociální skupiny naší společnosti. To je tím hlavním důvodem, proč pro tento návrh zákona o státním rozpočtu hlasovat nebudeme.
Děkuji. (Potlesk z lavic sociální demokracie.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu kolegovi Sobotkovi. Ráda bych vám oznámila, že tu mám žádost o jednu faktickou poznámku. Platí to? Prosím. Slovo má pan poslanec Rath. Poté jsou zde další přihlášky k řádným vystoupením. Teď je faktická, pak budou řádné, ale předtím ještě dvě s přednostním právem.
Pan kolega Rath má slovo.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, mne mrzí, že za mnou ve vládních lavicích prakticky nikdo nesedí. Pan premiér neustále hovoří o nutnosti dialogu s opozicí, a když tady probíráme nejdůležitější zákon tohoto období, tedy jak bude vypadat rozpočet v příštím roce, tak tady není. Takže to je ten dialog s opozicí? Zvlášť když předkládají takový návrh zákona, který předkládají! To je zákon o státním rozpočtu, který jen škrtá, a znamená to přímý útok na životní úroveň a prosperitu celé naší země.
Řekněme si jednoduše, co přináší. Snížení životní úrovně středních tříd především, ale i dalších. Snížení platů sester, lékařů, vědců, policistů a mnohých dalších. Dále co přináší? Útok na chod sociálních služeb. Například nevím, co si počneme s domovy důchodců, protože tam se škrtá velmi silně. Co tyto škrty dál přinesou? Samozřejmě útok na veřejnou dopravu. Dámy a pánové, uvědomujete si, že tento státní rozpočet znamená zdražení jízdného, výrazné zdražení jízdného? Dále škrtá ve školství. Dámy a pánové, uvědomujete si, že je to přímý útok na výdaje škol, respektive na jejich provozní výdaje? Za co v těch školách budeme topit, svítit a udržovat školní budovy?
Tady všude jsou připraveny drastické vládní škrty, které znamenají skutečně přímý útok na prosperitu České republiky a znamenají přímý útok s cílem snížit životní úroveň drtivé většiny lidí, a místo abychom o těchto věcech tady věcně debatovali s vládou, tak vládní lavice jsou prázdné. Já se ptám, co má pan premiér důležitějšího v tuto chvíli na práci, než obhajovat tyto zásadní zásahy a zásadní záměry! ***