(12.40 hodin)
(pokračuje Grospič)
Minimálně přidáno bude důchodcům až v následujícím roce, v průměru o 371 korun. Růst průměrného důchodu tak má stoupnout na 10 494 korun. Je potřeba se ale ptát, kde jsou zohledněny skutečné životní náklady rodin seniorů i seniorů jednotlivců. Jsou schopni čelit neustálému zdražování? Jsou schopni čelit zvyšujícím se poplatkům za zdravotnictví a sociální služby? Nebo budou vyhnáni do té skupiny chudých lidí a budou z nich naděláni bezdomovci? 32 miliard chybí na důchody, a přitom kdyby tak vláda řešila včas možné dopady hospodářské krize a bránila růstu nezaměstnanosti, nepodtrhla by příjmový důchodový systém, nepřipravila by jej k privatizaci. Ale možná, že to byl cíl té předchozí Topolánkovy vlády, a možná, že to je cíl současné vlády - vytvořit takové klima, na jehož závěru spráskneme rukama a řekneme: musí si to převzít někdo odpovědnější než stát. K tomu ale může být jen jedna jediná odpověď: nečekejte, že budete mít k takovémuto kroku podporu levicových stran, zaměstnanců, odborů, tím spíše komunistické strany.
Deset hlavních rozpočtových škrtů, na nichž je rozpočet postaven, ukazuje, že vláda nemá žádnou hospodářskou ani sociální strategii. Právě těchto deset škrtů vyhnalo odboráře 21. září do ulic, právě těchto deset škrtů způsobilo, že trvá stávková pohotovost odborů.
Stavební spoření. Stát nově zdaní státní podporu stavebního spoření 50procentní daní. Státní podpora na staré smlouvy uzavřené ještě před rokem 2003 ta klesne z dnešních 4500 korun na 2250 korun. Na nové smlouvy pak státní podpora klesne ze 3000 na 1500 korun. Stát navíc začne danit úroky z vkladů na stavební spoření. Škrty ve stavebním spoření dopadnou celkem na 5 milionů lidí. Ve vládě tento návrh prošel bez problémů, dalo se to očekávat. A výsledek? Slibuje si od toho vláda, že sanuje schodek státního rozpočtu o 8 miliard korun. Včera zde ministr financí plamenně hovořil o nutnosti zdanit stavební spoření. Proč tedy, když máme například solidárně danit 50 % stavební spoření, vláda solidárně nenavrhne daňovou progresi podle příjmů, zejména pro právnické osoby, velké obchodní společnosti a především banky? Proč dopady jak hospodářské krize, tak především neodpovědných vlád a zejména neodpovědného přístupu vlády Miroslava Topolánka, tedy vlády ODS, již dnes zastupuje Petr Nečas, a jeho ministra financí Miroslava Kalouska, mají zaplatit lidé chudí, lidé s nízkými a středně vysokými příjmy? Komunistická strana Čech a Moravy a její poslanci se ptají. Mají k tomu právo, které jim zatím ještě nikdo nevzal.
Snížení objemu platu veřejných zaměstnanců o 10 %. Vláda chce snížit částku, která jde na platy úředníků, hasičů, policistů, ale i vojáků a především všech ostatních zaměstnanců veřejného sektoru - a těch je přes 600 tisíc. Tento vládní škrt se nemá bezprostředně dotknout pouze učitelů, ale i zde je tato otázka krajně nejistá. Vláda si od tohoto opatření, kterého se tak úporně drží, slibuje snížení schodku veřejných financí celkem o 11,4 miliardy korun.
Komunistická strana Čech a Moravy na to říká shodně s odbory: tudy nejde cesta. Povede to k dumpingu platovému a mzdovému, půjde to k snížení ceny pracovní síly, bude to znamenat jednostranné příjmy pro úzkou část této společnosti a doplatí na to obrovskou chudobou a poklesem životních jistot velká část občanů České republiky, která vykonává společensky nezbytné profese pro zabezpečení chodu této země.
Snížení provozních výdajů státu. Vláda chce příští rok šetřit i na svém provozu. Celkem tím, že sníží běžné výdaje o 15 %. Určitě se najdou rezervy, tak jak se třeba problesklo o hospodaření na Ministerstvu financí či na Ministerstvu dopravy. Co je však smutnější, když však stát chce především škrtat v investicích, které mohou přitom výrazně podpořit růst ekonomiky a tvorbu pracovních míst. Tím chce vláda přispět k snížení schodku veřejných financí o 10 miliard korun. Není to pro nás přijatelné, protože to nepovede k vytvoření pracovních příležitostí, nepovede to k podpoře růstu národního hospodářství a výroby a povede to i k útlumu investic do vzdělání. A vzdělání je investice, která se každé společnosti vyplácí. Tato vláda to ale nechce slyšet.
Škrty v nemocenské. Vláda o rok posunula snížení nemocenského pojištění pro firmy. Zároveň prodloužila snížení nemocenské po prvním měsíci na 60 % čisté mzdy. Zaměstnavatelé budou navíc za své zaměstnance platit nemocenskou tři týdny místo dnešních dvou. Toto opatření má přispět k získání 14,3 miliardy korun. Ptám se, proč se vláda nepoučila z chyb, které učinila její předchůdkyně, takzvaná moudrá Topolánkova vláda, a neodstraní zcela zastropování odvodů na sociální a zdravotní pojištění. To by zcela očividně vyřešilo příjmy do těchto pojistných systémů. Stropy mají zůstat na šestinásobku průměrného platu - to je další rozhodnutí vlády, kterým pokračuje ve své politice.
Zrušení sociálního příplatku. Vláda v roce 2011 chce zrušit sociální příplatek, který pobíraly nejchudší rodiny s dětmi, 150 tisíc rodin s téměř 300 tisíci dětmi. Rodiny, které dostávají méně než dvojnásobek životního minima, právě kvůli tomuto opatření vlády přijdou každý měsíc o 320 až 1125 korun. Možná to z pohledu pravicových politiků a těch, kteří stojí za zájmy těchto politických stran a financují je, je zanedbatelná částka. V rozpočtech lidí, kteří nemají zdaleka ani průměrný příjem, je to částka nepostradatelná, která je posune na hranici chudoby.
Nižší dávky zdravotně postiženým. Lidé s nejlehčím stupněm postižení mají podle představ vlády klesnout... jejich příspěvek z dnešních 2000 korun na 800 korun měsíčně. Je to podle slov tvůrců tohoto záměru velká skupina lidí, která ve své podstatě nepotřebuje sociální výpomoc. Pokud jim nebude tato pomoc poskytnuta, ušetří vláda 1,5 miliardy korun. Pokud jim nebude tato pomoc poskytnuta, tito lidé se posunou na hranici chudoby.
Nižší dávky, výrazné škrtání porodného. Porodné ve výši 13 000 korun budou dostávat jen nejchudší rodiny a zároveň jen na první dítě. Přeloženo pod to, co si vláda představuje pod pojmem nejchudší rodiny - jde o takové rodiny, které si měsíčně vydělají méně jak 2,4násobek životního minima. Schodek státního rozpočtu se tak má snížit o 1,3 miliardy korun. Uvádím k tomu, že se sčítají příjmy z rodiny k zápočtu životního minima. Chci k tomu uvést, že jestliže vláda na druhé straně paralelně otvírá diskuze o nutnosti a neudržitelnosti financování současného důchodového systému a hrozí nepříznivým demografickým vývojem, proč tedy vláda vysílá tento plošný signál, že státní podpora na podporu přílivu nové generace, na podporu rodinné politiky, na podporu toho, aby náš národ nevymíral, bude omezena. A v čím zájmu vláda přistupuje k takovéto restrikci, nakolik to myslí vážně, třeba i s oním vyvedením důchodového systému. ***