(14.50 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pardon. Dámy a pánové, vyzván byl pan kolega Petr Bendl. On může mluvit, my ho můžeme poslouchat, nebo lépe řečeno, my, kteří jsme tady, ho musíme poslouchat. Kdo nechce, může opustit jednací sál.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji, paní předsedající. Zdanění emisních povolenek by proto mělo na teplárny násobně vyšší negativní dopad. Proto vám předkládám tento pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní další do podrobné rozpravy - pan kolega Urban, zpravodaj k tomuto návrhu zákona. Prosím, máte slovo, pane kolego.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Kolegyně a kolegové, já bych chtěl v podrobné rozpravě navrhnout lhůtu, tak abychom byli schopni zákon projednat ještě tento týden. Je nezbytné, abychom lhůty pro projednání pozměňovacích návrhů zkrátili na nejnižší možnou míru, tedy na 48 hodin.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Rozumím tomu tak, že je zde návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení, a to na 48 hodin. Ještě se zeptám na případnou další přihlášku do podrobné rozpravy. Prosím, pan kolega Látka se hlásí o slovo.
Poslanec Jan Látka: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já přicházím s pozměňovacím návrhem, který by mohl být určitým kompromisem mezi kolegou Plachým a kolegy Zemkem a Böhnischem.
Pozměňující návrh ke komplexnímu návrhu hospodářského výboru k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie, sněmovní tisk 145. V části jedna článku jedna se § 7 mění takto: Číslovka 30 se nahrazuje číslovkou 90.
Odůvodnění: Navržená podpora osvobození od odvodu pouze do instalovaného výkonu 30 kW není dostatečná. Zahrnuje pouze instalace na rodinných domech, ne však již budovy orgánů státní správy a samosprávy. Zdůvodnění je pak v zásadě shodné s odůvodněním v pozměňovacím návrhu poslanců Zemka a Böhnische. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane poslanče. Prosím o další přihlášku do podrobné rozpravy. Není-li taková, podrobnou rozpravu končím.
Oznamuji vám, že se z dnešního odpoledního jednání omlouvá pan ministr práce a sociálních věcí Josef Drábek z pracovních důvodů.
Je ukončena podrobná rozprava. Jsme ve fázi, kdy poprosím pana zpravodaje, aby shrnul návrhy, které zazněly. Přivolám ještě naše kolegy. Poprosím pana zpravodaje, aby mne sledoval, zda jsem na něco nezapomněla. Ale ještě závěrečná slova. Pan ministr jako první, prosím. Poté pan zpravodaj.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Děkuji. Já nechci vést závěrečné slovo, ale chtěl bych odpovědět na některé dotazy, které zde zazněly.
Paní poslankyně Konečná se ptala, zda předmětem odvodové daně budou také tzv. ostrovní provozy. Odpověď zní: Pokud čerpají na svoji výrobu dotace, tak jako u každého jiného provozu předmětem této odvodové daně budou i ostrovní provozy. Ostrovní provozy, které dotace nečerpají, předmětem daně ani být nemohou.
Dále bych chtěl něco říci k obavám z arbitrážních sporů. Já myslím, že proti České republice je v současné době vedeno několik desítek, minimálně desítek arbitrážních sporů a nikdo pořádně ani netuší, na základě čeho takové arbitrážní spory vznikly. To znamená, že toto riziko nebudeme eliminovat nikdy. My se teď snažíme jenom napravit situaci, kdy se vracíme k původní ideji zákona, tj. že všechny obnovitelné zdroje by měly mít plus minus stejnou, patnáctiletou návratnost. Já bych se skoro obával situace, kdy někteří investoři do jiných obnovitelných zdrojů budou arbitrovat Českou republiku za to, že jiní investoři do jiného typu obnovitelných zdrojů mohou mít výhodnější podmínky, které jim Česká republika umožnila. Takže riziko arbitrážních sporů je vždy, ale já říkám, že tímto zákonem ho nemusíme vůbec zvyšovat, protože dáváme pouze do souladu zákon s realitou.
Co se týká ostatních otázek, zejména kolem hranice, u které by měly fotovoltaické elektrárny podléhat oné odvodové povinnosti, jestli to má být 30, 60, 90 nebo 200 kW, já myslím, že hranice 30 kW vyjadřuje opravdu vhodné investory, kteří to nedělali přímo pro to, aby elektřinu vyráběli, ale kteří opravdu chtěli něco udělat pro provoz svých nemovitostí, nikoliv pro to, aby s elektřinou obchodovali. Proto nadále budu doporučovat, aby ta mez byla stanovena na 30 kW.
Jinak bych chtěl Sněmovnu upozornit ještě na jednu věc. Pokud tento zákon, tato novela má být účinná a má opravdu pomoci případně spotřebitelům, aby nárůst cen elektřiny v příštím roce nebyl tak dramatický, tak je potřeba, aby vešla v platnost alespoň do konce listopadu tohoto roku, neboť do konce listopadu t. r. Energetický regulační úřad vydá energetický výměr, ve kterém stanoví onu dotaci na obnovitelné zdroje. Pokud tato legislativa nebude platná, tak Energetický regulační úřad bude postupovat podle stávající metodiky a dotace bude pravděpodobně stanovena někde v rozmezí 580 Kč, což bude mít za důsledek 12procentní zdražení pro domácnosti a 18procentní zdražení pro průmysl.
Pokud by chtěl někdo navrhovat přepracování nebo zamítnutí, jakkoliv mohu rozumět těm výhradám, které vůči této novele jsou, tak zároveň takovýmto návrhem říká, že akceptuje to, že příští rok ceny pro domácnosti vzrostou o více než 10 % a pro průmysl se budou blížit k 20 %. V tomto ohledu si myslím, že by Sněmovna měla promyslet svůj postup a rozhodnout se, zda alespoň nějaké řešení, které pomůže situaci řešit, je lepší než nedělat nic a smířit se s tím, že situace dopadne, jak se předpokládá v těch nejčernějších scénářích.
Děkuji panu zpravodaji, že navrhl zkrátit onu lhůtu, protože jediná možnost, jak situaci do konce listopadu vyřešit, je doprojednat tuto novelu na této schůzi a případně ještě ve spolupráci se Senátem ji uvést do platnosti v měsíci listopadu. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji za toto závěrečné slovo panu ministrovi průmyslu a obchodu. Nyní se závěrečným slovem pan zpravodaj Milan Urban.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Kolegyně a kolegové, je potřeba si uvědomit jednu věc - že každé zjemnění paramentrů zákona, jak byl navržen, způsobí dvě věci. V lepším případě prohloubí deficit státního rozpočtu, v horším případě bude znamenat dramatický nárůst cen pro domácnosti a pro celou firemní sféru. Vím, že je zde k diskusi několik sporných momentů. Chápu některé návrhy, které mění 30 kW např. na 60 kW, ale promiňte, 200 kW instaloveného výkonu znamená mít střechu o velikosti zhruba 3 ha. To myslím už není tak obvyklý případ budování solárních elektráren na střechách. Tak bych mohl pokračovat v těch návrzích, které tady zazněly, kdybych je chtěl komentovat.
Platí ale jedno. Stát se tímto zákonem rozhodl dotovat cenu solární energie kvůli tomu, aby nezdražila pro domácnosti a pro firmy, částkou 11,7 miliardy Kč. Jsou zde navrženy možnosti, jak získat zdroje pro státní rozpočet na tuto dotaci. Pokud budou tyto možnosti limitovány, znamená to, že to buď půjde na vrub deficitu státního rozpočtu, anebo budou tyto dotace o to zjemnění zkráceny. To znamená cena pro domácnosti se nebude pohybovat v tom koridoru okolo 5 %, ale bude mnohem vyšší pro příští rok. ***