(15.10 hodin)
(pokračuje Tejc)
A co se týká oněch akciových společností a povinnosti předkládat seznam akcionářů s podílem akcií vyšším než 10 %, jsem přesvědčen , že toto ustanovení na jedné straně dává povinnost informace, výrazným způsobem přispívá k transparentnosti, a přitom není diskriminační, tak jak mohlo být považováno jako diskriminační ono ustanovení, které vyřazovalo všechny společnosti s akciemi na majitele, třeba i s akciemi, které byly zaknihované a z nichž bylo možné onoho majitele vyčíst.
Jsem přesvědčen, že znění, které bylo nakonec dojednáno v Poslanecké sněmovně a které tady bylo schváleno, je maximem možného v tom smyslu, že zachovává alespoň prvky, které vedou k transparentnosti, a na druhé straně umožňuje a umožňovalo tehdy rychlé projednání tohoto návrhu zákona. Za klub sociální demokracie potvrzuji, že budeme hlasovat pro onu sněmovní verzi, na jejíž formulaci jsme se podíleli. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Tejcovi. Zeptám se, zda se hlásí ještě někdo další do rozpravy k tomuto bodu. Pokud ne, rozpravu končím a přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 45/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 45/5."
Počkám chvilku, než se dostaví naši kolegové do jednacího sálu, a teprve potom zahájím hlasování.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 15. Táži se, kdo souhlasí s návrhem usnesení tak, jak jsem vás s ním seznámila, tedy ve znění schváleném Senátem. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti návrhu?
Hlasování pořadové číslo 15, přítomno 184, pro 2, proti 87. Tento návrh přijat nebyl.
Konstatuji, že návrh zákona ve znění schváleném Senátem jsme nepřijali, a proto budeme hlasovat znovu a tentokrát podle § 97 odst. 5. jednacího řádu Poslanecké sněmovny a k přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101. Prosím, aby bylo nastaveno kvorum. Už se tak stalo.
Návrh usnesení tedy zní takto: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 45/4."
Zahajuji hlasování pořadové číslo 16. Kdo je pro návrh tohoto usnesení? Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování pořadové číslo 16, přítomno 185, pro 151, proti nikdo. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.
Děkuji panu senátorovi, děkuji též paní zpravodajce a končím projednávání tohoto bodu.
Budeme pokračovat dalším bodem, který jsme si schválili jako druhý v dnešním pořadu. Je to
3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu
a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci
a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu
a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění
zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměněza pracovní pohotovost
v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech,
ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 133/ - druhé čtení
Poprosím, aby z pověření vlády tento návrh uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. (V sále je velký hluk.) Prosím všechny kolegy, aby věnovali pozornost tomuto bodu a tomuto úvodnímu vystoupení. Všechny ostatní záležitosti, které se netýkají projednávaného bodu, prosím řešte mimo jednací síň!
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Dobré odpoledne, vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte, abych vám stručně připomněl důvod, pro který vláda předložila návrh zákona, kterým se do konce roku 2014 stanoví výše platové základny pro určení platu a některých náhrad představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům a pro určení platu státních zástupců.
V souvislosti s nezbytnými úspornými opatřeními ve veřejných rozpočtech bylo nutné nalézt takové řešení, které by umožnilo snížit platy představitelů všech tří státních mocí, které jsou hrazeny ze státního rozpočtu, avšak takové řešení, aby neodporovalo principům proporcionality úpravy platů u soudců, kteří požívají zvýšené ústavní ochrany. Navržené řešení úpravy do konce roku 2014 odráží toto výjimečné postavení soudců a současně koresponduje s obecnými úspornými opatřeními nejen ve státním rozpočtu na rok 2011, ale i ve střednědobém výhledu na léta 2012 a 2013, resp. do konce volebního období.
Domníval jsem se, že tyto důvody pro předložení vládního návrhu zákona jsou zcela zřejmé a že jsem je dostatečně objasnil v prvním čtení. Bohužel při projednávání v ústavněprávním výboru se ukázalo, že tomu tak zcela není, neboť tento výbor navrhuje přijmout opatření pouze na rok 2011. Při takovém řešení by však bylo nezbytné v průběhu příštího roku zpracovat a znovu projednávat totožný návrh zákona, který by respektoval střednědobý výhled, nebo by bylo nutné ve prospěch platů představitelů státní moci ubrat prostředky na jiné výdaje státního rozpočtu. Přitom připomínám, že se obecně pro léta 2012 a 2013 nepředpokládá zvýšení objemu prostředků na platy, který má být v roce 2011 snížen oproti roku 2010 o 10 %.
Dovolte ještě pár slov k diskusi v prvním čtení, která se týkala zejména zhoršeného postavení státních zástupců. Vláda v návrhu zákona musela vycházet z nálezu a odůvodnění Ústavního soudu, který s účinností od 30. září 2010 zrušil snížení platů soudců v roce 2010. Ústavní soud zdůraznil výjimečné ústavní postavení soudců, ze kterého vyplývá užší manévrovací prostor při snižování jejich platů oproti představitelům moci zákonodárné a výkonné, a zejména pak oproti jiným zaměstnancům státu. Je proto pochopitelné, že zatímco rozdíl platových základen představitelů moci zákonodárné a výkonné, i státních zástupců, zůstává konstantní po celé období 2011-2014, rozdíl platových základen soudců a státních zástupců se v tuto chvíli rozevírá v neprospěch státních zástupců. Není tomu tak proto, že by si vláda nevážila práce státních zástupců, ale proto, že nemají stejné ústavní postavení jako soudci, jak konstatoval Ústavní soud.
Přesto současná vláda uložila ministru práce a sociálních věcí a ministru spravedlnosti, aby znovu posoudili úpravu výše platů státních zástupců a v průběhu 1. čtvrtletí roku 2011 navrhli její změnu. Tato změna však bude záviset i na nálezu Ústavního soudu, protože ten by měl návrh státních zástupců posoudit, resp. návrh na ústavnost snížení jejich platů v roce 2010, v nejbližší době.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, z uvedených důvodů si vás dovoluji požádat o podporu vládního návrhu zákona bez úprav. Děkuji za pozornost. ***