(9.30 hodin)
(pokračuje Rath)
To není tak, že ta materiální základna tvoří ty hodnoty, tedy ty ingoty oceli, ta auta a ty traktory a já nevím co všechno a to obilí a ten chleba, a ta základna, tedy ti vědci, umělci, lékaři, sestry, učitelé, ti to jenom jako prožírají. Tak to si myslíte, pane premiére, to jsou vaše slova, když vy říkáte: ty hodnoty se tvoří vlastně jen v té podnikatelské sféře a zbytek žije vlastně jen z té podnikatelské sféry. Není tomu tak. Zkuste si přečíst některé moderní učebnice jak ekonomie, tak třeba sociologie, abyste věděl, jakou roli, jakou zásadní a klíčovou roli hrají tyto oblasti ve vývoji a bohatnutí společnosti. Prostě společnost nemůže být bohatá, pokud nemá vysoce vyvinuté oblasti, jako je výzkum, věda, zdravotnictví, školství, infrastruktura. Prostě nemůže. Proč se daří, a všimněte si, které země zvládají lépe hospodářskou krizi. Země, které měly vysoké daně, skandinávské země, konečně i to Rakousko, konečně i to Německo, Dánsko. Podívejte se na země, které měly vysoké daně, daleko lépe přežívají problémy hospodářské krize, zatímco vámi tolik opěvované zlaté Irsko, které má korporátní daně ještě pod Českou republikou někde na 12 % a daně pro bohaté ještě nižší, to je dneska na kolenou. Já vím, že to nechcete vidět, protože to nezapadá do vašich Lafferových křivek a teorií, kterými oblbujete a ohlupujete lidi.
Prostě, pane premiére, dnešní svět není už světem, kdy je problém vyrobit, ale problém je prodat. To znamená není to tak jednoduché, jak vy se snažíte veřejnosti prezentovat, že na jedné straně je ten úžasný soukromý sektor, který tvoří hodnoty, a na druhé straně je ten parazitický veřejný sektor. Z mnoha důvodů. Protože dnes, já nevím, jestli to víte, ale podstatnou část v podstatě obživy pro soukromý sektor dělá veřejný sektor. Anebo to nevíte? Nebo nevíte, že ve stavebnictví v podstatě největším zadavatelem je veřejný sektor - města, obce, kraje, stát - a prakticky všude na světě? Že kdyby třeba stavebnictví mělo žít čistě ze soukromých investorů, tak je někde na třetinových hodnotách, možná ještě méně. Vy prostě nevíte, že např. celý slavný soukromý sektor farmaceutického průmyslu, jeden z nejlépe prosperujících, jeden z nejvíce rostoucích průmyslů na světě, nejvíce vydělávajících, je čistě závislý - z 90 nebo 85 % - na veřejném sektoru, na výběru daní, na výběru zdravotního pojištění? Takhle můžeme brát oblast po oblasti. V dnešních moderních státech, ať berete Spojené státy, Anglii, Francii, Německo, někde více, někde méně, tak drtivá většina toho tzv. podnikatelského soukromého sektoru je více či méně závislá na veřejném sektoru. A prostě není to špatně, je to logické.
Takže vaše zasévání jistých nesnášenlivostí, kde se snažíte společnosti implantovat nenávist a říkáte: tady je ten soukromý sektor, který ty hodnoty vydělává, a ten veřejný sektor, který jen trpíme, protože je to takový zbytečný bumbrlíček, který jen polyká peníze a teď ho pěkně ořežeme, aby ti doktoři, sestry, pracovníci ve školství, v kultuře, vědě, policisté, hasiči se prostě uskromnili, vždyť jsou to přece darmožrouti, na které musí kapitalisté v potu tváře tvrdě vydělávat. A přece ty, v uvozovkách, předřené, přetažené kapitalisty vy nebudete obtěžovat vysokými daněmi, protože přece nebudete trestat jejich úspěch. Když se podíváte na strukturu třeba zákazníků těchto firem, tak zjistíte, že většina z nich je zasej opět veřejný sektor.
Víte, svět není tak úplně jednoduchý, jak se ho snažíte prezentovat. Samozřejmě, vy to dobře víte, vy nejste vůbec hloupý člověk. Vy jste jenom mimořádně pokrytecký. Mimořádně pokrytecký. Protože vy víte, jak to je, ale vy prostě plníte své ideové zadání. To znamená podvázat veřejnému sektoru, tedy všemu - infrastruktuře, výzkumu, vědě, školství, zdravotnictví, bezpečnosti - podvázat mu finanční zdroje, ukázat veřejnosti, že nemá peníze na svůj chod, a pak realizovat to, co realizovat chcete: - prodávat nemocnice, privatizovat školy, privatizovat nemocnice, privatizovat část bezpečnostních složek, privatizovat dopravu, protože budete přece říkat: ten soukromý sektor to umí daleko lépe. A současně nebudete říkat B, že všem těmto privatizovaným subjektům budete potichu platit z veřejných peněz, protože jediným zákazníkem soukromých nemocnic budou veřejné pojišťovací fondy, veřejné zdravotní pojišťovny. Tak vy možná po čase přijdete, když bude tato kritika, a řeknete, že je potřeba zprivatizovat i ty veřejné pojišťovny, protože přece není možné, aby na jednu stranu byly jen soukromé nemocnice a na druhou stranu je platily veřejné pojišťovací fondy. Zase vám to spousta lidí takto odkývá a bude říkat takové ty větičky: vždyť je jedno, komu to patří, hlavně, že to funguje. To jsou taková ta pěkná klišé, takové ty prostopravdy. Ale ono to jedno není, protože samozřejmě veřejné fondy máme pod nějakou kontrolou, aspoň, byť nedokonalou a byť je tam spousta chyb a spousta děr a spousta tunelů, protože tu veřejnou kontrolu děláme špatně. Ne my - vy. Vy teď vládnete, čili vy tu veřejnou kontrolu nezvládáte. A v danou chvíli zase přijdete s tím a budete říkat: to se musí zprivatizovat. A dostanete se do situace, kdy dnes debatujeme o tom, jestli by pojištění nemělo fungovat za méně peněz, než jsou 3 %. Ale víte, pane premiére, a zkuste to tady sdělit, za kolik fungují soukromé pojišťovny, kolik si berou z toho, že my jim platíme, chytáme se na ty reklamy. Nám často nic jiného nezbývá, než se chytit na tu reklamu, případně povinně jako povinné ručení - to je vlastně obdoba. Prostě jim pěkně platíme, protože musíme, protože nám nic jiného nezbývá. Tak ony si ty soukromé pojišťovny pro sebe vezmou nějakých 20 %. To je přece báječné! My jim dáme peníze a ony si z nich obratem vezmou 20 %. Škoda nemít třeba takovou soukromou zdravotní pojišťovnu. Takže z našich současných kritizovaných 3 %, která mají na svoji činnost, bychom se velmi brzy posunuli třeba na 10, 15, a pak by řekly, že chtějí stejně jako ty jiné soukromé pojišťovny 20.
Proč to tady takto říkám? Někdo může říct, jak to souvisí. No to právě souvisí s tím, co jsem tady jasně naznačil. Pane premiére, přestaňte lidem lhát, přestaňte lidi balamutit a řekněte jim na rovinu, férově, co je vaším cílem. Že vaším cílem je v podstatě zlikvidovat veřejný sektor a postupně ten veřejný sektor pokud možno převést pod nějaké soukromé podnikání. Ovšem takové soukromé podnikání, které bude mít jistotu lehkého zisku, protože bude přímo navázané na veřejné fondy. To je vaším cílem.
Takže dnes jsme svědky takové drobné bitvy, drobné epizody, kdy se likviduje část střední třídy, kdy se část střední třídy vyhání do zahraničí, a je to drobná epizoda v dlouhé bitvě o charakter státu, o charakter společnosti. Nevede se jen v České republice, jenom bohužel máme horší výchozí pozici než třeba to Německo nebo Rakousko, protože jsme neměli těch dvacet třicet let vývoje v tom vyspělém sociálně tržním hospodářství, protože u nás v podstatě dvacet let čelíme čistě a jenom větším či menším, brutálnějším či méně brutálním nájezdům neoliberálních filozofií. To je střet, který se dnes odehrává. Ty platy jsou jen jednou z jeho bitev. (Potlesk vlevo.) ***