(10.00 hodin)
(pokračuje Nečas)
Vždyť přece i dokonce privatizací a následným prodejem zdravotnických zařízení za milionové částky může vzniknout milionář, jako to dokázal pan dr. Rath. Díky tomu, že prodal za miliony své spoluvlastnictví v soukromém zdravotním zařízení, které zprivatizoval předtím, tak se stal milionářem. Já mu to přeji. To, co nechápu, je, proč brojí proti podílu soukromého sektoru ve zdravotnictví, nebo dokonce proti tomu, aby se některá zdravotnická zařízení mohla prodávat, když sám na tom vydělal miliony. To mně není úplně jasné. A už vůbec mně to není jasné ve světle jeho plamenných výroků, které tady citovaly z marxismu apod.
Poslední věc, kterou jsem chtěl zmínit, je, že samozřejmě nemá význam polemizovat s ekonomicky nesmyslnou tezí o tom, že čím vyšší daně, tím lépe, a polemizovat o tom, které země údajně obstály v krizi a které neobstály. Jednoznačně se ukazuje na příkladech Lotyšska, Maďarska, Řecka, Irska, Portugalska, Španělska, že jednoznačným viníkem ekonomických problémů těchto zemí je zadlužování. A to zadlužování veřejného sektoru, jako je tomu v případě Maďarska nebo v případě Řecka, mimochodem tady chci připomenout, že zatímco Česká republika dostala zlepšený výhled pro svůj rating od dvou ze tří klíčových agentur, tak Maďarsku, téměř sousední zemi se zhruba stejným počtem obyvatel, byl agenturou Moody's snížen rating, a to dokonce o dva stupně, právě tento týden, ze stupně Baa1 na Baa3, čili přesně opačný pohyb kvůli rozpočtové politice, která je takto vnímána finančními trhy. Jdou přesně opačným směrem než my. Ale rozhodně neplatí to, že za nějaký problém mohou daně, protože mimochodem Maďarsko vždycky patřilo mezi země s nejvyšší složenou daňovou kvótou, Lotyšsko naopak mezi země s velmi nízkou složenou daňovou kvótou - a mimochodem nízkým veřejným dluhem, než prošlo bankrotem, Lotyšsko mělo celkový kumulovaný veřejný dluh pouze ve výši 15 % hrubého domácího produktu. Nicméně tyto země neměly rozumné rozpočtové hospodaření, ať již veřejných rozpočtů, nebo rozpočtů v podnikatelské sféře, protože to je důvod problémů Irska. V Irsku byl úvěrový boom podobně jako ve Španělsku a ten způsobil problémy, které dnes musí tato ekonomika řešit. Čili nadměrné zadlužování, v tomto případě v podobě soukromých úvěrů.
A tady si dovolím jednu poznámku. Když se podíváte na tempo zadlužování českých domácností za posledních deset let, kdy vzrostl tento soukromý dluh v podobě úvěrů, spotřebitelských úvěrů, půjček, hypoték apod. téměř na čtyřnásobek během šesti let, tak toto tempo zadlužování českých domácností je mimochodem ještě vyšší než tempo zadlužování českých veřejných rozpočtů, čili i tady bychom trochu předvídavě měli problém řešit, aby i tady nevznikl problém pro budoucnost se zadlužováním českých domácností.
Ale musím jednoznačně říci, že teze o tom, že daně mají vliv na ekonomické problémy těchto zemí a na situaci veřejných rozpočtů, prostě ve světle faktů absolutně neobstojí.
Takže dámy a pánové, sáhodlouhý projev pana poslance a hejtmana Ratha byl založen spíše skutečně na dojmologii než na faktologii a musím říci, že tím nejsem překvapen. Byl bych překvapen, kdyby tomu bylo jinak. Děkuji. (Potlesk ze středu sálu a zprava.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Já děkuji panu premiérovi a k faktické poznámce se nejprve hlásil pan poslanec Pecina, poté paní poslankyně Semelová a pan poslanec Tejc. Faktická má přednost.
Poslanec Martin Pecina: Dobrý den, vážená paní předsedající, vážený pane premiére, kolegyně a kolegové. Já nevím, které gymnázium bylo tady první soukromé, skutečně jsem to nestudoval, jenom bych rád, kdybychom ten pomníček nestavěli českému školství pro jeho náhlé úmrtí již brzy.
Ale já bych se chtěl vrátit k tomu, čemu si myslím, že trošku rozumím. Pan premiér si odpověděl na otázku, co je vlastně důvodem ekonomických problémů těch zemí, a myslím sám on nám jedním dechem sdělil, že země jako Lotyšsko, Maďarsko, Irsko se dostaly do problémů kvůli zadlužování. Potom nám sdělil, že Lotyšsko mělo pouze 15procentní zadlužení, čili evidentně to ten důvod, proč se dostalo do problémů, nebyl.
Já bych pro vaši edukaci doporučil aktuálně.cz z 27. 10. 2010, článek se jmenuje Rovná daň existuje v Evropské unii jen v postkomunistických zemích - vyjmenováno Estonsko, Lotyšsko, Litva, bohužel Česko, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko. Já se obávám, že pokud nás tato vláda nechce zadlužovat, chce se nazývat vládou rozpočtové odpovědnosti, tak by nám neměla předkládat rozpočet, kde je 135 mld. deficit, ale měla by se zamyslet nad tím, jestli ty daně jsou skutečně nastaveny správně. Protože před Topolánkovým batohem si nevzpomínám, že by se nás nějací zahraniční investoři štítili, že by odsud odcházeli. Myslím, že poslední velký zahraniční investor, skutečný velký, Hyundai, přišel ještě v roce 2005, to bylo ještě dávno před Topolánkovým batohem. Nevzpomínám si na to, že by potom Česká republika nějakým způsobem posílila, právě naopak. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Další faktická paní poslankyně Semelová, prosím.
Poslankyně Marta Semelová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěla jenom reagovat na slova pana premiéra týkající se jeho zdůraznění, že si pan Rath plete dojmy a fakta. Já v žádném případě nejsem z těch, kteří by se zastávali pana kolegy Ratha, on to dokáže určitě sám, ale co se týká soukromých škol, chtěla bych říci, že tady fakta hovoří o něčem jiném. Pokud se podíváme na výsledky generální zkoušky státní maturity, tak právě soukromé školy dopadly mnohem hůř než školy veřejné. Asi ne náhodou se soukromé školy srovnávání kvality vzdělávání nejvíc brání.
No a konečně, ony ty soukromé školy vznikaly na úkor veřejného školství a bohužel to znepřístupňuje vzdělání řadě lidí. Já se nedivím, že pravice tady navrhuje a je zastáncem soukromého školství, nedivím se, že pravice navrhuje školné na vysokých školách, protože podle ní zřejmě v této zemi je potřeba vzdělávat určitou elitu a znepřístupnit vzdělání sociálně slabším lidem. Také si musíme uvědomit, že soukromé školství, které tady vzniklo, vzniklo s řadou módních oborů a jejich absolventi pak mnohdy neměli uplatnění na pracovním trhu.
Poslední poznámka. Myslím si, že stát by se měl především věnovat i z hlediska financování veřejnému školství, a ne vrážet tak velké peníze do školství soukromého. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S další faktickou je přihlášen pan poslanec Tejc a poté s přednostním právem... Stáhl svoji faktickou, takže teď má přednostní právo pan Zaorálek, pan místopředseda... Dobře, pan poslanec Rath dostal přednost od svých kolegů. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Rath: Děkuji, paní předsedající. Pan poslanec a premiér Nečas - používám toto oslovení, protože mě tady torpidně a velmi opakovaně celou dobu říká poslanec a hejtman, tak já si dovolím mu říkat poslanec a premiér - tak pan poslanec a premiér Nečas tady říkal, že můj projev byl takřka castrovský. Pokud to byl takřka castrovský, tak váš projev by se dal nazvat asi jako takřka jakešovský. Jen si vzpomeňme na to, co tehdy tady ten pán říkal: Podívejme se, kolik berou, ty Zagorové, Jandové - a vy tady: Kolik berou ty Rathové.
Ano, pane premiére, na rozdíl od vás já jsem bohatý a úspěšný člověk (smích v sále, potlesk) a vy byste neměl mně závidět. Ale já jsem bohatý a úspěšný mimo politiku, vy se jinde neuživíte. Vy až skončíte jako premiér, tak nejspíš půjdete na úřad práce, protože vy nic neumíte. (Smích v sále.) Tak prosím nezáviďte těm, kteří něco umí! Já jsem stále lékař, stále umím léčit lidi -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče, já vás moc prosím, abyste byl klidný ve svém projevu a neurážel pana premiéra.
Poslanec David Rath: Já ho neurážím. A měla jste klidnit takhle pana premiéra, ten tady říkal a dopouštěl se velmi nepěkné vlastnosti, kterou je závist. Já jsem si nevšiml, paní předsedající, že byste ho umravňovala a že byste říkala panu premiérovi, že závidět někomu je chyba.***