(10.50 hodin)

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Sobotka.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, když jsem teď poslouchal pana premiéra Nečase, tak jsem nabyl dojmu, že je předsedou vlády 24 hodin, možná ani to ne, možná byl právě dnes ráno jmenován a teprve dnes tady slavně začala v České republice vládnout pravicová vláda. Ale ono je to všechno jinak. Přece od září roku 2006 v této zemi jsou pravicové vlády. Jsou tady pravicové vlády a sociální demokracie odešla v září roku 2006 do opozice. Jak je tedy možné, že si pan premiér stěžuje na zadlužování, když už tady čtyři roky vládne pravice? Jak je možné, že si pan premiér stěžuje na špatnou kvalitu ve školství a říká, že s tím musíme něco dělat, když tady čtyři roky vládne pravice? Jak je možné, že nejnižší schodek státního rozpočtu byl v roce 2007, což byl poslední rozpočet sociálně demokratické vlády, a od té doby schodky státního rozpočtu jenom rostou? Jak je možné, že tady pět let vládne pravice a veřejný dluh narostl o skoro půl bilionu? O 440 miliard korun narostl veřejný dluh a vládne tady od září roku 2006 pravice! Jak je možné, že z této země utíkají lékaři, když tady vládne tak dlouho pravice a mohla zdravotnictví přece už dávno dát do pořádku! Jak je možné, že nám roste nezaměstnanost, když přece pravice tady provedla své reformy, které měly zajistit prosperitu České republiky a řešit situaci na trhu práce? Já si myslím, že tohle je velmi zvláštní způsob komunikace s touto Poslaneckou sněmovnou. Jako kdybychom nevěděli, že to byl pan premiér Nečas, který byl tři roky členem vlády Mirka Topolánka na pozici ministra práce a sociálních věcí a v tuto chvíli je předsedou vlády, která má většinu 118 hlasů v Poslanecké sněmovně.

Víte, mně to připadá něco podobného, jako bylo za minulého režimu, když se vztyčila železná opona mezi naší zemí a západní Evropou, tak bylo velmi zvláštní, že přes tu hranici utíkali lidé jenom jedním směrem. Utíkali z České republiky na Západ, ale téměř nikdo neutíkal ze Západu do České republiky. A ono je to podobné i s tou vládou pravice. Pan premiér Nečas tady neustále mluví o svých ideálech toho, jak vypadá svět podle pravice, a hovoří o tom, jak neustále ta sociální demokracie ten ideální svět pravice rozbíjí - ale vždyť pravice tady vládla od roku 2006 a mohla tady ty své pravicové ideály realizovat! Měla tady pro to většinu hlasů. Teď se nechci bavit o tom, jakým způsobem tu většinu hlasů získala. Určitě v rámci boje proti korupci se s tím pan premiér Nečas chlubit nebude, ale pravice tady vládla. Mohla ty své pravicové ideály v České republice prosazovat. Může je prosazovat i dnes. Ale jak to vypadá, nezaměstnanost roste, lékaři utíkají z republiky, učitelé utíkají ze škol, školy dokonce mají nejméně peněz na školní pomůcky, které měly za posledních deset let. To je přece obrovská ostuda! Jak je možné, že předseda vlády, který sebral školám i to poslední, dotace na školní pomůcky, se tady rozčiluje nad tím, že je špatná úroveň školství? No jak by nebyla, když si školy ani nemohou dovolit koupit nové učebnice, protože jim tahle vláda zkrátila finanční zdroje, ze kterých by to měly financovat.

Já myslím, že nemáme všichni tak krátkou paměť jako pan premiér Nečas. Pamatujeme si jeho odpovědnost za ten stav, ve kterém naše země je. Ten stav je velmi neutěšený, velmi nelichotivý a rozhodně být na jeho místě, tak spíše sedím a stydím se!

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Rath, potom pan poslanec Michal Doktor.

 

Poslanec David Rath: Dámy a pánové, já se pokusím tady napravit některé omyly pana premiéra poslance Nečase.

První jeho omyl tady říkal něco o rozpočtu Středočeského kraje. Měl by si zjistit, že my vracíme a musíme vracet devítimiliardový dluh, který tam zůstal po jeho kolezích z ODS. Tento dluh jsme za dva roky naší vlády v kraji nezvýšili ani o korunu. Tady platíme jenom zhruba půl miliardy za bankovní úvěry, které si vzali vaši kolegové ve Středočeském kraji. Taková je realita hospodaření ve Středočeském kraji.

Druhá věc. Vy jste tady říkal další omyl, dokonce lež, že sociální demokracie, nebo já dokonce vždycky kritizuji zisk ve zdravotnictví. Nekritizuji. My kritizujeme privatizaci nemocnic. Ale možná byste si mohl všimnout, že je rozdíl - a možná, já vám pošlu i program sociální demokracie, abyste se do něho podíval, že sociální demokracie nikdy nic neměla, nikdy nic nemá proti privatizaci ambulantního sektoru dlouhodobě. Dokonce největší privatizace ambulantního sektoru probíhala často i za sociálně demokratických vlád. Ale zásadně nesouhlasíme s privatizací drtivé většiny nemocnic. Dokonce ani nejsme proti tomu, aby některé existovaly jako soukromé nemocnice jako doplněk toho systému. Ale nesouhlasíme, aby docházelo k masivní privatizaci všech nemocnic. Prosím, abyste nemystifikoval veřejnost, jak to rád děláte, abyste neříkal nepravdy!

Poslední věc. Nevšiml jsem si, pane premiére a poslanče Nečasi, že byste kritizoval svého kolegu Kuberu za to, že je primátor, bere primátorský plat a je senátor a bere senátorský plat. A když se ho novináři zeptali, proč to takhle dělá, proč část toho platu nedá třeba na charitu nebo na něco, tak odpověděl: Dva platy za dvě práce by nebral jenom blbec. Nevšiml jsem si, že by vám to vadilo. Nevšiml jsem si, že byste jej za to někdy kritizoval. Tak prosím, aspoň zase nemystifikujte veřejnost, protože víte, nebo mohl byste vědět, že já podstatnou - nebo část svého poslaneckého platu rozdávám na různé kulturní či charitativní projekty. Takže na rozdíl od vašeho kolegy Kubery několik set tisíc už jsem dal konkrétním lidem a na konkrétní kulturní projekty. Prosím, abyste nelhal a nemystifikoval českou veřejnost!

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dalším přihlášeným pan poslanec Michal Doktor. Prosím.

 

Poslanec Michal Doktor: Já už se deru k řečništi naposledy. Stává se z toho takové žertovné dopoledne. Ty žerty povážlivě nebudou končit. Pokusil jsem se vyhovět panu kolegu Davidu Rathovi a sehnal jsem novější čísla ze serveru OECD. Týkají se roku 2007, tedy o rok déle než rok 2006. Novější prostě, pane kolego prostřednictvím předsedající, k dispozici nejsou k mé velké a tuším i vaší lítosti.

Z údajů zemí OECD srovnání složené daňové kvóty celého prostoru zemí sedmadvacítky vychází jako vážený průměr číslo 37,5.

A doufám, že poskytnu výživnou odpověď i panu kolegu Pecinovi. Zaznívá tu několikrát kritika říkající, že pravicové vlády si v podstatě mohou za nedostatek samy, protože snižovaly daně. Ale čtu-li dokumenty, které zásadním způsobem ovlivňovaly směřování anebo ideový spor promítnutý ve volbách v roce 2010, pak odcituji veřejně přístupný dokument. Někteří kolegové se začnou posléze usmívat.

Obecný rámec reformních cílů, kam chceme dojít. A teď prosím hovořím o složené daňové kvótě. Stálým cílem zůstává - a teď psáno tučným písmem - úroveň české složené daňové kvóty na výrazně nižší hladině, než je evropský průměr. Proto jsem uvedl číslo evropského průměru a rok 2007. Ještě jednou zopakuji, že v roce 2007 byl vážený evropský průměr 37,5 %.

Takže ještě jednou: Stálým cílem zůstává úroveň české složené daňové kvóty na výrazně nižší hladině, než je evropský průměr, a hledání dalšího prostoru pro její další snížení. Obdobně by měla být udržena i velmi nízká úroveň českého veřejného dluhu na méně než polovině průměrných evropských hodnot atd. atd.

Ty, kteří chtějí vědět, odkud a z čeho cituji, potěším, resp. uspokojím tím, že začnu telefonním číslem, aby kolegové věděli: 420 296 522 111. Předpokládám, že úřadující předseda sociální demokracie ví, že cituji z dokumentu sociální demokracie. Na tomto veřejně přístupném dokumentu je napsáno: ČSSD, rok 2007, všechna práva vyhrazena, Lidový dům, Hybernská 7.

Děkuji. (Potlesk zprava.)***




Přihlásit/registrovat se do ISP