(15.10 hodin)
(pokračuje Pecina)
Pana ministra vnitra bych chtěl požádat, aby přehodnotil svůj postoj a svého resortu a svých mužů se zastal, protože nevím, jak budeme bojovat proti korupci, zvlášť ve světle dnešních událostí, jestliže nebudeme mít dost peněz na to, aby se na služebnách policie svítilo a topilo. Nehovořím o tom, samozřejmě, že zejména protikorupční útvary, jak jsme si poslechli od odstoupivšího náměstka policejního prezidenta, by potřebovaly samozřejmě posílit, pokud se týká techniky, pokud se týká softwaru atd.
Včera jsem si v Událostech, komentářích poslechl, že čistička v Praze měla být předražena o 3 miliardy korun, a já bych si myslel, že 2 miliardy, o které žádám Ministerstvo vnitra, by vláda určitě našla v rozpočtu České republiky bez větších problémů.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Pecinovi. Nyní je zde přihláška pana kolegy Jiřího Koskuby a po něm je přihlášen pan poslanec Vladimír Koníček. Pan kolega Koskuba má nyní slovo.
Poslanec Jiří Koskuba: Dobrý den, paní předsedkyně, vážená vládo, rádoby slovutná Sněmovno. Po mých předřečnících je poměrně složité hovořit, a jelikož jsem lékař, tak jistě vás při projednávání takto důležitého bodu nebudu unavovat ekonomickými řečmi. Každý by měl hovořit o tom, čemu nejlépe rozumí. Nicméně já navážu na dnešní i včerejší dění ve Sněmovně, protože vše souvisí se vším, a mohu vám říct, že chápu rozčilení pana ministra financí, kdybych si myslel, že jsme označili jednání o návrhu státního rozpočtu za taškařici, nicméně jednání této Sněmovny mně občas přinejmenším taškařici připomíná. To je nesporné.
Vždy na klubu začínám tím, čím kolegy už štvu, že jsem nováčkem v této Sněmovně. To je pravda. Prosím vás, jsem zde teprve půl roku, tak to mé dnešní vystoupení berte jako takové malé složení účtu, neboť přijetím tohoto zákona, z mého pohledu jednoho z nejdůležitějších za naše půlroční působení zde, ovlivníme život všech našich občanů minimálně na jeden rok a u některých z nich i na dobu delší než tři roky. Přesto to vše probíhá v atmosféře, která ať chceme nebo ne, mně osobně nepřipadá zcela důstojná. A nyní se pokusím ve stručnosti vysvětlit proč.
Rokujeme tu o takto důležitém zákoně, a abych byl přesný, tuším, že nás je tady 112 nových poslanců. Zákon prochází a zřejmě bude přijat. Nicméně včera jsem zaznamenal při dosti důležitém bodě, alespoň pro nás dosti důležitém bodě, kdy jsme projednávali náš návrh zákona o spotřebních úvěrech, jak Sněmovna dospěla i k takové věci, kdy jsme oslovili jednoho z iniciátorů tohoto stejného zákona, Věci veřejné, že došlo na to, že Věci veřejné se omlouvaly, že jsou zde krátce, že ještě neumějí připravit tento zákon, že to je pro ně příliš rychlé a složité. Ač já bytostně s návrhem tohoto zákona z různých důvodů, které tady už zazněly, nemohu souhlasit a nemohu pro něj hlasovat, přesto očekávám, že tento důležitý zákon pro tuto zem bude přijat krom jiného právě hlasy kolegů z Věcí veřejných. Je zvláštní, že v tomto případě zřejmě neplatí, že jsou zde krátce a že tomu nerozumějí. Na druhé straně mně mohou kontrovat, že to je vládní návrh zákona, a už jsme zde též slyšeli z úst několika poslanců, že by opozice s žádnými zákony přicházet neměla, ani poslanci, že nejlepší zákony jsou zákony podané jedině a prostě vládou.
Přijmeme tento zákon přes náš odpor a dotkne se krom jiného i zdravotnictví. Proto bych prostřednictvím paní předsedkyně chtěl poprosit pana ministra Kalouska, aby se nerozčiloval kvůli drobným slovům, protože ho mohu za sebe ujistit, že rezervy některých zdravotnických zařízení jsou již na hraně. Příští rok budou ještě nižší, je zbytečné kvůli slovíčku riskovat akutní koronární příhodu. A proč toto říkám. Já věřím, že pana ministra Kalouska, který je stejně jako já kuřák, toto nepostihne, ale může to postihnout řadu jiných lidí, a přesto tatáž Sněmovna zde odmítla, a já nechci opět rýpat do Věcí veřejných, ale i jejich hlasy projednání aktuální situace v našem zdravotnictví, kde pouze bychom mohli prodiskutovat, co se děje, a možná byste se i mým prostřednictvím dozvěděli, že lékaři nejdou do protestů jenom kvůli svým platům, alespoň ti, s kterými stále udržuji kontakt, že jdou do toho protestu proto, že my už nebudeme schopni opravdu z financí, které nám přijdou díky přijetí tohoto zákona, udržet chod a důstojnou léčbu našich pacientů. To si musíme prosím vás přiznat. A omlouvám se i prostřednictvím paní předsedkyně panu ministru Hegerovi. Není pravdou, že se to neprojeví na úrovni léčby našich nemocných.
Tak bychom, vážení, mohli pokračovat bod po bodu.
Ráno jsme začali tento důležitý bod poměrně zajímavou pro mě scénkou. Ano, my bojujeme proti korupci, včera jsme se ale nedostali k projednání a hlasování o zákonu, kde se hovořilo o lichvě. Já se vám velice omlouvám. V době, kdy jsou finance napjaté, a já ujišťuji prostřednictvím paní předsedkyně pana ministra financí, že bych byl poslední, kdo by chtěl bezhlavě zadlužovat tuto zem, nicméně jde o to, jakými kroky se toho snažíme zbavit. Nicméně zákon o lichvě. Při perfektním projevu, a ten ocení kolegové poslance Doktora, jsem se dozvěděl, že to je vlastně omezování volného trhu. Vážení, mně připadá opravdu divné, že když máme šetřit, tak kladivo padne na všechny a hlavně na ty nejchudší, ale když se hovoří o penězích, o velkých penězích s minimální kontrolou, tak je to volný trh.
A najednou se vracím opět k našim lékařům. Pan kolega Doktor se včera ve vystoupení, které se mi jinak rétoricky velice líbilo, zmínil o tom, že on jinak nemůže, neb je liberál. Prosím vás, ti lékaři, že protestují, tak si uvědomte, že i oni jsou občany tohoto státu, nejenom oni, všichni zdravotníci, a že to, co zde chystáme, dopadne i na soukromé lékaře, protože i těm se sníží platby, a najednou mě překvapuje, že tady regulace může být a že soukromý lékař, který má soukromou firmu, to není podnikatel? A dokonce když lékař protestuje, tak to je to obvyklé klišé, bere si pacienty jako rukojmí. Prosím vás, toto už nepoužívejte. Právo protestu má v této zemi každý a já si myslím, že když budou stávkovat pekaři, tak nebudeme kritizovat pekaře, že si berou za rukojmí konzumenty pečiva. Prostě musíme se s tím smířit. To je jenom malá vsuvka, která patří zase jednomu z řečníků ze včerejška. Nicméně tady my regulovat budeme a budeme regulovat tak, že pro ně poptávka a nabídka existovat nebude. Ano, je tu systém pojištění. Vím, že je to všechno složité, ale prostě nemohu se smířit s tím, že pro někoho to platit bude a pro někoho nikoliv. ***