(15.20 hodin)
(pokračuje Koskuba)
Na závěr vám tedy mohu říci: Já jsem svým způsobem šťasten, že jsem byl zvolen poslancem této Sněmovny, a šťasten proto, že jsem se o to jako kandidát snažil dvacet let, neboť jsem se domníval, že v Parlamentu lze něco změnit. Šťasten jsem proto, že jsem se sem dostal preferenčními hlasy. Ale na začátku jednání Sněmovny - a nepamatuji se, kdo z kolegů to zde řekl, a mám tušení, že to byl opět někdo z Věcí veřejných, a ne že teď ryju do Věcí veřejných, ještě do včerejška jsem si myslel, že do mrtvých se nekope, ale dneska díky předsedkyni poslaneckého klubu paní Kateřině (Karolíně) Peake vím, že Věci veřejné žijí a že umějí reagovat - takže někdo z vás zde zřejmě řekl, že je hrdý na to, že je členem této Sněmovny. Já jsem spíš šťasten, že jsem do ní byl zvolen, ale hrdý na tuto Sněmovnu nejsem. Pochopil jsem, že zákony opozice budou shazovány pod stůl. Pochopil jsem, že když se to bude hodit, bude nám zakázána rozprava. Pochopil jsem, že opozice je brána pouze v případě, kdy je to třeba, a pochopil jsem, že svůj úkol jsem splnil tím, že jsem si snížil plat, omezil imunitu a že budu platit lístky v tramvaji. Proč ne, dělal jsem to dosud. Ale já se obávám, že ti, co mě sem poslali, ode mě čekali něco víc. Já teď tuším, že za současné situace nebudu moci svým slibům dostát. Snad ke mě budou shovívaví.
A vážení, i když budu hlasovat proti tomuto rozpočtu, tuším, že projde. Dovolte mi v mém asi letošním posledním vystoupení tady jak vám všem, tak i občanům této země popřát šťastné, klidné svátky, velmi bujarého silvestra, protože já se obávám, že až skončí silvestr a začne platit tento zákon, tak celá naše zem velmi rychle vystřízliví. A k tomu nám dopomáhej bůh.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk vlevo.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To bylo vystoupení pana poslance Jiřího Koskuby. Nyní je přihlášen pan poslanec Vladimír Koníček, po něm je zde ještě přihláška pana poslance Jiřího Dolejše. Prosím.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, při projednávání státního rozpočtu na rok 2008 v prosinci 2007, tedy před třemi lety, jsem se ptal pana ministra financí Kalouska, jak bude probíhat financování programů, programového financování, když nejsou schváleny dokumentace k jednotlivým programům. V té době nebyla totiž schválena dokumentace u poloviny programů. Pan ministr mě tehdy, a nejen mě, ale celou Poslaneckou sněmovnu, ujistil, že pokud nebudou naplněny všechny náležitosti, nebudou programy realizovány. Jaké bylo moje překvapení, když jsem si při projednávání kontrolního závěru Nejvyššího kontrolního úřadu 09/14 o majetku Ministerstva zahraničních věcí v kontrolním výboru přečetl, že program 306020, ze kterého byla realizována akce Český dům v New Yorku s původním rozpočtem 235 mil., ve výsledku přes 800 mil., a tato akce byla financována z programu, u kterého nebyla vůbec schválena dokumentace k tomuto programu. Tak to aspoň uvádí Nejvyšší kontrolní úřad ve svém závěru. A pan ministr, pan ministr Kalousek, tady v roce 2007 slíbil, že žádná taková akce financována nebude.
Ptám se, pane ministře, jak je možné, že se něco takového mohlo vůbec stát. A také se ptám, pane ministře, co uděláte pro to, aby se něco takového nemohlo opakovat při financování rozpočtu 2011.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Koníčkovi. Prosím nyní o slovo pana poslance Jiřího Dolejše.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. I já budu velmi stručný, protože si myslím, že na téma státního rozpočtu ve všech třech čteních bylo řečeno poměrně dost. Bohužel se zákopy, do kterých jsme se schovali, nepodařilo opustit, a tak se dá prognózovat, že hlasování dopadne podle představ na samotném začátku, tedy že se bude válcovat koaliční většinou, ať to stojí co to stojí, ať je to dobře nebo špatně. Čili celkové usnesení, asi se nezmýlím, dopadne takto. Jestli mají pravdu ti, kteří mluví o tom, že tento rozpočet je světlo na konci tunelu, anebo ti, kteří se obávají, že toto světlo bude dopřáno pouze elitám, které se utrhly od lidí venku za těmito zdmi a kteří právem protestovali dneska ráno před našimi branami, to bohužel ukáže čas. A obávám se, že ukáže velmi rychle. Ale dnes už asi z této ošklivé rozpočtové ropuchy nedokážeme vykouzlit krásnou princeznu, i kdybychom tu ropuchu líbali sebevíc. A tak bych obrátil vaši pozornost také k jedné věci.
Dnes kromě celkového usnesení samozřejmě musíme prohlasovat pozměňovací návrhy, které byly načteny ve druhém čtení, a jak jsem postřehl a jak možná postřehla i celá řada z vás, tyto návrhy jsou velice často zbilancovány s jednou položkou a touto položkou jsou náklady na dluhovou službu, resp. úrokové náklady. Já to vnímám tak, že dokonce i vláda, protože i pan premiér zbilancovává svůj návrh s touto položkou, vnímá, že je šance, že nás dluh v této oblasti nebude stát tolik, jak jsme uvažovali, že dokonce když to srovnáme s minulými lety, kde jsme měli daleko větší problémy, tak tato částka je skutečně nadnesená. A úvaha je o tom, jak moc je nadnesená.
Možná že nám pan ministr ještě vysvětlí, nebo zpravodaj, až se bude vyjadřovat k hlasování, nám naznačí, že většina návrhů kromě návrhů pana ministra už nemá šanci. Ale z jakého důvodu? Protože je načítala opozice? Anebo tím skutečným důvodem je, že tam skutečně není jenom 1 mld. navíc, že těch miliard je tam daleko více, ale že někdo si chce nechat tyto peníze buď k rozhodování během rozpočtového období, to je jedno možné vysvětlení, anebo proto, že ve vládní koalici narůstají určité rozpory, kdy není zřejmé, jestli tempo sbližování sazeb DPH - samozřejmě jak jinak než směrem nahoru - nebude dodrženo, tudíž na tento rozpočtový výnos si asi nesáhneme, nebude možno dělat rezervy na některé drakonické reformy, a tudíž tyto peníze se budou ještě dobře hodit.
Nejsem si jist, jestli i přes tento apel někdo přizná pravdu a řekne, jak je to doopravdy, ale pokud aspoň zčásti mám pravdu, tak bych se přimlouval za to, aby ty pozměňovací návrhy, které se týkají podstatných věcí, které nás budou v příštím období trápit, měly naději na projití. Jak říkám, z ropuchy princeznu neuděláme, ale přece se všichni shodneme na tom, že šetření na vzdělání a na vědě je pro nás smrtící do budoucna. Určitě se shodneme na tom, že sociální služby je třeba dofinancovat. Pravděpodobně, pokud se zhorší hospodářský vývoj, tak bude třeba mít i více peněz v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti. A v neposlední řadě výkon státní správy v obcích - prostě ty peníze nemají, a když je tam nedáme, tak výkon těch funkcí nebude zabezpečen.
Takže to jsou věcné problémy. Já si myslím, že na ně opozice právem upozorňovala, a pokud je zbilancovávala s touto položkou, s tímto polštářem, o kterém jsem hovořil, tak určitě zvažovala racionálně, a myslím si, že tuto korekci bychom aspoň měli vnímat a pokusit se ji provést. Pokud ani toto nechcete provést, samozřejmě je to vizitka. Jedete dál jako buldozer, ale tomu buldozeru už dochází hodně dech. Uvědomte si, že jestliže dneska jsme tady řešili to, jestli s rozpočtem souvisí odchod ministra, jestli s rozpočtem souvisí jmenování policejního prezidenta, jestli vám není jasno, jak to v koaličním objetí budete dál vykonávat, jestli jedna z koaličních stran - mám na mysli konkrétně teď Věci veřejné - je v roli Burianova osla, který je mezi tou pravou a levou otýpkou sena, neví, z které si má ukousnout, a možná že jí hrozí, že kvůli tomu, že se nezakousne ani do jedné, umře hlady. To je všechno pravda, ale ty občany venku zajímá, jestli rozpočet spravíme, jestli ho trošku vylepšíme, anebo ne, abychom pak s daleko snazší startovací pozicí mohli nějak politiku táhnout dál v příštím roce.
Já samozřejmě také všem přeji hezkého Ježíška, ale obávám se, že dneska se k těm Vánocům asi lidem příliš nezavděčíme.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byl pan poslanec Jiří Dolejš. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan poslanec Rath se hlásí, prosím. ***