(16.10 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak děkuji. Já chci využít toho, ono tady zaznělo, že pan premiér odjíždí na evropský summit, který myslím bude docela zajímavý právě z hlediska financí v Evropské unii, a přiznám se, že bych docela přivítal, kdyby nám, ještě než odjede, řekl něco k tomu, co se podle mne týká i těch střednědobých výdajových rámců České republiky, protože Česká republika dneska neexistuje ve vzduchoprázdnu. Ona je vlastně součástí evropského prostoru a i vlastně situace v Evropské unii. A pokud se nepletu, tak právě teď ten summit bude jednat o docela zásadních věcech, na kterých bych já přivítal, kdybychom něco uslyšeli o strategii vlády, protože pro mne je docela podstatné i pro odhad dalšího vývoje v České republice, jaká bude strategie a strategická pozice vlády v tom, jak bude do budoucna fungovat eurozóna a na čem se vlastně chceme v téhle věci do budoucna podílet. Připadá mi, že jsou tady docela zásadní otázky, jak se bude v Evropě, v Evropské unii zacházet se zadluženými zeměmi a jak budeme přistupovat ke struktuře evropského rozpočtu. Tak mluvíme-li o výhledu dalších let, tak mi připadá, že by bylo velmi zajímavé a podstatné slyšet, co chce Česká republika hájit a k čemu se přidá nebo jakou má strategickou pozici v tom, co se chystá na tomto evropském summitu na konci týdne.
Takže já se přiznám, kdyby v rámci tohoto bodu premiér nám něco řekl k tomu, s čím odjíždí na ten summit, tak bych to přivítal. Za sebe jsem přesvědčen, že se to týká debaty o střednědobých výdajových rámcích, a mně by to přišlo velmi zajímavé. Mrzí mě, že jsme se k tomu bodu do této chvíle ve Sněmovně nedostali. Takže pokud mi pan premiér vyhoví, budu velice rád.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane místopředsedo. Pan předseda vlády nyní žádá o slovo. Po něm je přihlášen pan kolega Martin Pecina.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás v rámci tohoto bodu, je-li na to požadavek, samozřejmě informoval o tom, v jakém stadiu jsou momentálně jednání, která se týkají stabilizačního mechanismu uvnitř eurozóny i s výhledem na další rozpočtovou perspektivu pro léta 2013 až 2020.
Jednání, která se odvíjejí od léta letošního roku, jsou motivována především tím, že řada členských zemí eurozóny je nucena vzhledem ke svým ústavním a právním procedurám zakotvit trvalý mechanismus, který případně bude legitimizovat podobný postoj, jaký nastal v případě záchranných finančních operací ve prospěch Řecka. Jednání, která se odvíjejí v podstatě od říjnové Evropské rady a také od jednání ECOFINu a také od jednání takzvané Task Force, kterou vytvořil předseda Evropské rady Van Rompuy, vedla k názoru, který bude nyní diskutován na jednání Evropské rady na konci tohoto týdne a na základě kterého by měl být vytvořen evropský stabilizační mechanismus spočívající v tom, že by mělo v prvním kroku dojít i ke změně primárního práva.
Změna primárního práva čili Smlouvy o Evropské unii by spočívala ve změně článku 136 Smlouvy o Evropské unii, do které by byla přidána jedna až dvě věty, čili nebyla by to žádná rozsáhlá změna. Nebyla by tím otevřena celá Smlouva o Evropské unii, protože by se využívalo takzvané zjednodušené revizní procedury, kterou tato smlouva umožňuje a která je popsána v článku 48 odstavci 6 Smlouvy o Evropské unii.
Součástí je samozřejmě i vytvoření stabilnějšího finančního mechanismu. Tady bych chtěl zdůraznit, že v současné době jsou uvnitř Evropské unie používány tři stabilizační mechanismy. Ten první, European Financial Stability Mechanism v objemu zhruba 50 miliard eur, je komunitární nástroj, který čerpá své záruky z rozpočtu Evropské unie a je spravován Evropskou komisí. Vedle toho je samozřejmě vytvořený nástroj, který umožňuje působit především novým členským zemím Evropské unie, který se jmenuje Balance of Payment, se zhruba stejným objemem. Tyto nástroje, jak jsem již řekl, slouží - tedy nástroj European Financial Stability Mechanism slouží celé Evropské unii, to znamená všem 27 členským zemím Evropské unie s tím, že doposud z něj například čerpalo Lotyšsko nebo Maďarsko.
Vedle toho v důsledku řecké krize byl vytvořen ještě další mechanismus, European Financial Stability Facility, což je instituce jiného typu. Je to v podstatě právnická osoba typu s. r. o. registrovaná podle lucemburského práva, která je spravována mezivládně, nikoli tedy komunitárně, a pouze členskými zeměmi eurozóny. Představa je taková, že při dalších krocích v oblasti stabilizačních mechanismů by byl využíván právě tento mechanismus, to znamená tento mezivládně spravovaný European Financial Stability Facility.
Vedle toho samozřejmě je nutné tady zdůraznit několik premis. To znamená, že tento mechanismus nemá být používán za situace, kdy například v některé zemi se zhorší za normální situace pouze přístup k úvěrům nebo se zvýší úroková míra jejich dluhopisů, ale má být používán pouze tehdy, jestliže hrozí krize pro celou eurozónu. (Hluk v sále.)
Za další je nezbytné zahrnout do tohoto mechanismu i soukromý sektor, který samozřejmě musí nezbytně nést část nákladů, i když zde hrozí, že samozřejmě toto zahrnutí soukromého sektoru, který tím ztratí stoprocentní jistotu, že tyto dluhopisy budou ve své nominální výši včetně úroků vždy splaceny, může vést ke zvednutí rizikové přirážky -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pardon. Prosím o klid.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: - a tím pádem ke zdražení těchto dluhopisů.
Děkuji, paní předsedkyně. Mně ta atmosféra naprosto vyhovuje. Kdo chce, tak poslouchá, kdo nechce, tak neposlouchá.
Znamená to tedy, že by byl zahrnut i tento mechanismus, který by vzal v potaz soukromý sektor prostřednictvím takzvaných collective action clause, to znamená speciálních ustanovení, která by umožnila věřitelům v případě nesolventnosti dlužníka, v tomto případě členské země eurozóny, řešit tuto operaci restrukturalizací dluhů. Jako typický příklad můžu uvést prodloužení splatnosti těchto dluhopisů, snížení jejich nominální hodnoty a podobně. Tady je však nezbytné zdůraznit...
(Za zády premiéra zvoní mobil, obrací se k němu.) Omlouvám se. Byl to telefon určený mně, takže ten by mě speciálně rušil.
Znamená to tedy, že tento mechanismus by byl určen, jak jsem již řekl, k tomu, aby mohla proběhnout restrukturalizace dluhu. Byl by však používán, a to je nezbytné zmínit, až od dluhopisů vydávaných počínaje rokem 2013, čili nikoliv pro ty, které jsou již vydány nebo budou vydány zhruba v následujících třech letech. Na druhé straně se to dotkne poměrně většího objemu dluhopisů, protože v zemích eurozóny je do roku 2013 splatných 50 % dluhopisů, které tyto země vydaly.
Česká republika si je samozřejmě vědoma toho, že tento mechanismus je nutné přijmout. Chtěl bych zdůraznit, že tady bude mít velkou roli Parlament České republiky, obě komory, protože s vysokou pravděpodobností, pokud budeme postupovat cestou změny článku 136 Smlouvy o Evropské unii podle článku 48 odstavce 6, bude to vyžadovat použití takzvaného vázaného mandátu, čili příslušného ustanovení, které jsme schválili v našem ústavním pořádku v souvislosti se schválením takzvané Lisabonské smlouvy. To znamená, že vláda na Evropské radě bude moci odsouhlasit pouze takovou pozici, kterou bude mít schválenou oběma komorami Parlamentu.
Co se týče další rozpočtové perspektivy, tady musím říci, že probíhá poměrně velmi intenzivní jednání. Je tady silný tlak především čistých plátců a velkých zemí Evropské unie, které mají snahu snížit celkový objem rozpočtu, který z toho dosavadního objemu představuje přibližně 1 % hrubého národního důchodu - tady chci zdůraznit, že je to něco jiného než hrubý domácí produkt, aby to nebylo zaměňováno - s tím, že je tady snaha především větších členských zemí v čele s Velkou Británií snížit tento objem na 0,85 % hrubého národního důchodu a samozřejmě snaha některých zemí, které si velmi libují v pozici čistého příjemce a mají vysoký objem příjmů z těchto evropských fondů, naopak nafouknout tento evropský rozpočet. ***